Zní to divně, vím, ale nebojte. Jedná se o tradiční starý britský recept. Proč a jak vznikl zrovna tento název, se úplně přesně neví, každopádně se jedná o párky (já zvolila vege ze seitanu) zapečené v těstíčku, podávané s bramborovou kaší, cibulovou omáčkou a hráškem. Jídlo je výživné, plnohodnotné, syté a při přípravě můžete být velmi kreativní.
Komunitní zahrady nejsou jen o pěstování jídla, ale také o pěstování vztahů! Získáte v nich totiž bezpečný přístav, nová přátelství pro sebe i své děti, mezigenerační sdílení a hlavně záchrannou síť sousedů, která vás v dnešní uspěchané době spolehlivě zachytí a pomůže vám.
„Moc to nezvládám.“
„Cítím se na tomto světě zcela sama.“
„Všichni jsou vystresovaní a berou si to osobně.“
„Chybí prostor mluvit otevřeně o emocích.“
Tohle jsou upřímná slova mladých lidí ve věku 15 až 20 let v minianketě, kterou pro PDČ mezi studenty Expediční ScioŠkoly udělal jejich průvodce a zakladatel školy Martin Pietraszek.
Když vám nebo někomu z vašich blízkých lékař oznámí, že musíte ze života vyškrtnout lepek, je to šok. Své o tom ví i naše autorka Bára Hernychová. Její dceři byla nedávno diagnostikována celiakie, což pro rodinu znamenalo přejít na stoprocentní bezlepkovou dietu. A i když byla Bára zvyklá bezlepkové suroviny občas používat, tato radikální změna pro ni představovala novou výzvu.
Existují místa, kde se nespěchá. Vítejte na Farmě Jednorožec, kterou pro PRAVÉ DOMÁCÍ Jaro „objevila“ Klára Hrdá. Zjistila, že tu nejlepší chuť – a často i ten nejsmysluplnější životní směr – získáte až tehdy, když rostlinám i sami sobě dopřejete dostatek času dozrát.
Nauka o čakrách se může na první pohled jevit jako ulítlá disciplína jen pro zasvěcené. Pravda je ale taková, že harmonie v čakrách je jen zrcadlem toho, jak harmonicky žijeme svůj každodenní život.
Známe to všichni – odpověď na otázku „co bylo ve škole k obědu“ nebývá často uspokojivá. Natož aby bylo naplněno toužebné přání, dopřát dětem více zeleniny a ovoce. Většina z nás si totiž školní jídelnu pamatuje jako místo, kde zelenina ztratila barvu i chuť.
Stejně jako příroda potřebuje, abychom nežili na její dluh, tak i my sami si potřebujeme nastavit svou každodenní osobní udržitelnost, abychom nechodili za hranice své energie.
Byla asi první, kdo učil lidi používat k úklidu jedlou sodu a k praní mýdlové ořechy. Neúnavně prošlapávala nové cesty a dělá to tak dodnes. Nataša Foltánová už téměř dvě desítky let ukazuje, že péče o domov může vypadat jinak. Že nemusí stát na agresivní chemii, syntetické parfemaci a slepé důvěře v to, co nám kdo prodá.
Používáme cookies a podobné technologie ke zlepšení vašeho zážitku, analýze návštěvnosti a zobrazování relevantního obsahu. Bez vašeho souhlasu nebudeme ukládat nepotřebné cookies. Odmítnutí může ovlivnit některé funkce webu.
