Nauka o čakrách se může na první pohled jevit jako ulítlá disciplína jen pro zasvěcené. Pravda je ale taková, že harmonie v čakrách je jen zrcadlem toho, jak harmonicky žijeme svůj každodenní život.
Známe to všichni – odpověď na otázku „co bylo ve škole k obědu“ nebývá často uspokojivá. Natož aby bylo naplněno toužebné přání, dopřát dětem více zeleniny a ovoce. Většina z nás si totiž školní jídelnu pamatuje jako místo, kde zelenina ztratila barvu i chuť.
Stejně jako příroda potřebuje, abychom nežili na její dluh, tak i my sami si potřebujeme nastavit svou každodenní osobní udržitelnost, abychom nechodili za hranice své energie.
Byla asi první, kdo učil lidi používat k úklidu jedlou sodu a k praní mýdlové ořechy. Neúnavně prošlapávala nové cesty a dělá to tak dodnes. Nataša Foltánová už téměř dvě desítky let ukazuje, že péče o domov může vypadat jinak. Že nemusí stát na agresivní chemii, syntetické parfemaci a slepé důvěře v to, co nám kdo prodá.
Semínko. Ten drobeček. To nic, co leží na dlani. A přece v sobě ukrývá obrovskou sílu života. A my ho můžeme vzkřísit a šířit. Nevěříte? Pak čtěte dál 🙂
Semínka v papírovém sáčku, popsaném tužkou, od někoho, kdo je posbíral, čekají na někoho dalšího, kdo jim dá život. Naplánuje záhonky, ponoří ruce do hlíny, ale nejdřív navštíví SEMÍNKOVNU!
Existují lázně, kde si duše odpočine a nasytí se léčivými tóny. Pavel na vlastní duši vyzkoušel, jak léčba zvukem funguje a muzikoterapii doporučuje zařadit do svého života pravidelně, jako součást sebepéče.
„Ahoj, jsem Petra a jsem nomofobik“, špitnu v kruhu anonymních nomofobiků, kde věříme, že i tuhle závislost lze mít pod kontrolou. Pokud ještě nevíš, co to nomofobie je, asi si to vyhledej, protože v tom kruhu nejspíš sedíš s náma. Jsem Petra, jsem nomofobik, a přesto (nebo právě proto) vydávám už 13
Někomu startuje ztrápenou duši konkrétní událost, jinému zase vleklá nepohoda. Obojí je ale převázáno stejnou mašlí zvanou moderní doba. Proč? Co je na ní tak zlého? Koho povolanějšího se zeptat než psychiatra Radkina Honzáka.
Pro PRAVÉ DOMÁCÍ JARO se ptala spisovatelka, redaktorka a fejetonistka Klára Mandausová, se kterou se budete v časopise potkávat pravidelně.
Voní po másle a skořici, ke které se často přidává i kardamom. Jsou symbolem švédské „fika“ kultury – siesty a přestávky na kávu, kterou mají Švédové moc rádi. Máme pro vás recept!
