O tom, jak tvoří umělecký truhlář, řezbář a tesař Vlastimil Hanuš, se v PRAVÉM DOMÁCÍM ČERVNU a SRPNU rozepsal redaktor a fotogra Pavel Ovsík (proto ty nádherné fotky ;-)). Ochutnávku z obou článků předkládáme na následujících řádcích.
První sekera
Vlastimil Hanuš vyrůstal v malebné vesničce Kaproun v lesnatém srdci České Kanady. Možnost běhat celé dny po lese a být součástí přírody ho pro další život zásadně ovlivnila. Stejně důležitá byla i důvěra, s níž se mu v raném věku dostala do rukou sekera i další ostré nástroje.
Ačkoliv v rodině pracovali příbuzní s kovem, vlnou či v zemědělství, Vlasta po gymnáziu postupně vyzkoušel čtyři různé vysoké školy – biologii, environmentalistiku, žurnalistiku a psychologii. Touha tvořit rukama ho však přivedla na učiliště v Příbrami, kde se vyučil uměleckým truhlářem a řezbářem.
Pořádek v dílně, svoboda tvoření
Přestože Vlasta nepatří k velkým systematikům, v truhlářské dílně udržuje perfektní pořádek. Věří, že při přetavování ideje do hmoty by člověka nemělo zdržovat hledání nástrojů. Dává přednost ručním nástrojům, jako jsou dláta a hoblíky. Rád využívá bezšroubové, rozebíratelné tesařské spoje. Říká: „Ruční opracování dřeva řezem ostrých nástrojů člověku umožňuje být plně přítomný v celém tvořivém procesu, na rozdíl od hlučných a prašných strojů.“
Technika Yaki Sugi
Při navrhování venkovních staveb Vlasta odmítá přístup, kdy se použije méně odolné dřevo a pak se natírá chemickými látkami. Pro stavby v exteriéru radši volí přirozeně odolné dřeviny, jako je modřín, akát či dub.
Společně s architektkou Kristýnou Geržovou již postavil na Novobystřicku devět odpočívadel pro turisty, u nichž na konzervaci střech použil tradiční japonskou techniku yaki sugi:
Dřevo se opálí tradičním způsobem za použití ohně a vody, čímž na povrchu vznikne černá anorganická vrstvička, kterou nežerou houby ani škodliví brouci.
Stavby na míru krajině
K dřevěným stavbám Vlasta přistupuje sochařským a krajinářským způsobem – tvoří takzvané „site-specific“ stavby, které navrhuje přesně na míru konkrétnímu místu v krajině. V současnosti chystá například desetimetrový mostek se zazubenými nosníky a štípaným šindelem.
Cesty za řemeslem
Nezapomenutelnou zkušeností pro něj byl také měsíční pobyt na jihu Francie v oblasti Averon u tesaře Nicolase Vodrážky. Práce s tesařskou sekerou v Nicolasově podání připomínala ladný tanec a vědomý pohyb bez zbytečného bušení na sílu. Společně tam ručně tesali trámy z křivých kmenů jedlého kaštanu a dubu a rýsovali přesné spoje v reálném měřítku 1 : 1 pomocí olovnice.
Kromě Francie získával Vlasta řemeslné zkušenosti také v Zambii a v plánu má stavbu altánu pro čajovou zahradu v Gruzii. Největší radost mu však dělá tvorba v domovském kraji. V Artolci plánuje založit agrolesní systém s tisícem stromů a postavit vzdušnou hospodářskou maštal s tesanými trámy a štípaným šindelem, která bude sloužit zvířatům i lidem.
Chcete-li si dopřát více čtení o poctivém řemesle, objednejte si PRAVÝ DOMÁCÍ ČERVEN a SRPEN. Kromě rozhovoru a článku o Vlastimilu Hanušovi dostanete velkou dávku pohodového čtení 🙂
