aneb Jak jedna školní jídelna naučila děti milovat zeleninu
Zdrojem a inspirací byla slova a zkušenosti Petra Klímy v PRAVÉM DOMÁCÍM Jaru 2026
Známe to všichni – odpověď na otázku „co bylo ve škole k obědu“ nebývá často uspokojivá. Natož aby bylo naplněno toužebné přání, dopřát dětem více zeleniny a ovoce. Většina z nás si totiž školní jídelnu pamatuje jako místo, kde zelenina ztratila barvu i chuť.
V PRAVÉM DOMÁCÍM Jaru, ale ukazujeme, že se může stát zázrak a cesta k lepšímu zdraví dětí voní po čerstvých okurkách a bylinkovém dresinku.
Když si děti samy řeknou
Dostat do českých školních jídelen salátový bar bylo dlouho považováno za téměř nemožné. Personál měl obrovské obavy z logistiky, nákladů i z toho, jak udržet přísnou hygienu. Když se nad tím zamyslíš, denně nakrmit desítky až stovky dětí opravdu není legrace. Přesto se na Základní škole Hanspaulka stal malý zázrak.
Všechno začalo jako sen žákovského parlamentu. Děti si samy řekly, že by chtěly víc zeleniny. Kuchaři se toho nebáli, sehnali chladicí vitrínu a příběh s názvem „Zeleninový bar“ mohl začít. Zdá se to jako banalita, ale data Státního zdravotního ústavu (SZÚ) dlouhodobě varují, že české děti jedí zoufale málo čerstvé zeleniny. O to víc je tento krok obdivuhodnější a důležitější pro jejich budoucnost.
Kouzelný dresink a konec znechucených pohledů
Na začátku panovala v jídelně nervozita, jestli si děti zeleninu vůbec vezmou. Koncept je ale jednoduchý – žáci mají k dispozici jednodruhovou, čerstvou zeleninu, kterou si samy naberou podle chuti. Absolutními stálicemi jsou rajčata a okurky, zatímco třeba mrkev občas zůstane stranou. Specialistka na zdravotní prevenci a výživu Margit Slimáková ve svých výstupech často zdůrazňuje přesně tohle: když dětem dáme svobodu výběru a nenutíme je jíst přesně odměřené směsi, přirozeně a s radostí sáhnou po zdravých věcech.
Všechno to navíc korunuje domácí medovo-hořčičný dresink s bylinkami (recept na konci článku), do kterého se žáci doslova zamilovali. Čtvrťák Dan nadšeně hlásí: „Nejraději mám listový salát a rajčata, všechno s dresinkem“. Když na přípravu není tolik času, nabídne se i čerstvé ovoce, a jakmile se objeví meloun nebo ananas, je to obrovský hit. Děti se díky tomu nenásilně učí zodpovědnosti za to, co si naloží na talíř.
Jogurtový den
Jednou za čtrnáct dní se zeleninový bar mění na jogurtový. Jídelna objedná obrovské balení poctivého bílého jogurtu, který si děti podle vlastní fantazie ochucují. Mají na výběr mražené ovoce, povidla, oříšky, semínka nebo i trochu čokolády. Je to zkrátka svátek, který si zamilovaly.
Tento jogurtový bar je pro školáky obrovským tahákem a talíře po něm zůstávají prázdné. Pro školní jídelnu to má ještě jeden skvělý a velmi praktický benefit. Smysluplně se tak plní povinné kvóty na mléčné produkty ve složitém spotřebním koši. Skvělé návody a metodiky pro podobně osvícené kroky dnes školám zdarma nabízí třeba iniciativa Skutečně zdravá škola.
Tip na doma
Doprostřed stolu postav velkou mísu s kvalitním bílým jogurtem. Okolo rozestav malé mističky:
- Mražené nebo čerstvé ovoce
- Poctivá povidla
- Kousky čokolády, semínka a oříšky
- Nech děti (i dospělé), ať si svou porci poskládají sami.
- Svoboda výběru dělá divy!
Cena za zdravý talíř
Aby bylo vůbec možné salátový bar dlouhodobě provozovat, musely se obědy plošně zdražit o 3 koruny. V zimních měsících, kdy je čerstvá zelenina drahá a hůře dostupná, musí kuchaři častěji sahat po levnější kořenové zelenině nebo zelí. Je to zkrátka nutná daň za udržitelnost provozu.
Další nevýhodou je to, že bar vyžaduje více personálu, stálý dohled a někdy vzniká i zbytečný odpad, když mají malé děti „velké oči“. Ale ty benefity za tu námahu bohatě stojí. Žáci často ochutnají i druhy zeleniny, kterých by se dříve ani nedotkli.
Přistání na Marsu, které se vyplatilo
Zavedení salátového baru je ve zkostnatělém školním prostředí tak trochu jako přistání na Marsu. Je to zkrátka velká změna plná obav i překážek, ale když se povede, má to obrovský smysl. Děti si zvykají na zdravější jídlo a my dospělí můžeme být o něco klidnější, že je o ně dobře postaráno. Jak to máte u vás? Nestálo by za to zeptat se na další třídní schůzce a navrhnout změny?
Smíchej 2 dl olivového oleje, 3 lžíce octa, 5 lžic hořčice, 2 lžíce medu a prolisovaný stroužek česneku. Přidej trochu soli, pepře a pořádnou hrst nasekaných čerstvých bylinek. Pokud chceš dresink hustší a trvanlivější, nepřidávej vodu. Zelenina s ním bude chutnat božsky!
Medovo-hořčičný dresink podle Petra Klímy z JARA 2026
Kdo je Petr Klíma?
Petr je kuchař, fotograf a velký propagátor čerstvé, sezonní kuchyně bez masa. Bohaté zkušenosti z Anglie, Francie a Nového Zélandu zúročil mimo jiné jako dlouholetý šéfkuchař dejvické restaurace Country Life.
Aktuálně kouzlí jako šéfkuchař v jídelně na ZŠ Hanspaulka, kde stojí za zrodem populárního salátového baru a pro děti navíc vede kroužek vaření. V praxi tak dokazuje, že zdravé jídlo ze školní jídelny může být pro děti opravdovou radostí.
Recepty publikuje na svém blogu Greenwayfood, v PRAVÉM DOMÁCÍM časopisu a také v knižním vydání kuchařek nakladatelství SmartPress: Zeleninová, Luštěninová a Obilovinová – tu můžete získat, pokud si objednáte předplatné PRAVÉHO DOMÁCÍHO a budete mezi prvními 100 novými předplatiteli.
