Zapomenuté odrůdy: Muchovník - indiánské ovoce

Nepohrdl by jím ani Vinnetou. Ano, muchovník býval potravou indiánů. Ti jej jedli od pradávna, muchovník přidávali i do sušeného bizoního masa. Přesto za ním nemusíte na sever Ameriky. Možná už ho dokonce znáte, jen o tom nevíte! Muchovníky se u nás už dlouho pěstují na okrasu v zahradách a parcích pro své krásné bílé květy, letní a výborné plody a podzimní zabarvení listů. Jsou navíc nenáročné a mají i další přidanou hodnotu.

Zapomenuté odrůdy: Muchovník - indiánské ovoce

Text: Radim Pešek

Plody zpomalují stárnutí

Plody muchovníků obsahují velké množství antokyanového barviva (přirozený a účinný antioxidant), vitamíny C, B2, vlákninu, karoten, organické kyseliny, cukry, minerály a různé neuroprotektivní látky –tedy takové, které mohou být účinnou prevencí zejména proti Parkinsonově a Alzheimerově chorobě a laterální skleróze. Pomáhají ale také u mozkových příhod, srdečních chorob, šedém zákalu, artritidě a dalších chronických nemocí spojených se stářím.

Podporují také přirozenou odolnost organismu, působí preventivně při onkologických nebo žaludečních onemocněních. Čaj z listů se tradičně používal na zažívací potíže.

Co s ním?

Muchovník dejte všude tam, kde jste zvyklí používat borůvky. Právě borůvkám se bobulovité ovoce vzhledem podobá. Dá se jíst z keřů i zavařovat, mrazit, vyrábět z něj džemy, šťávy a sirupy. Velice dobrý je v buchtách, do kaší a jogurtů. Dokonce dobře chutná i v likéru a destilátu. Vzhledem k tomu, že muchovník zraje koncem června, často ještě před angrešty a rybízy, je na zahrádkách příjemným zpestřením nejen pro děti.

Seznamte se

Muchovníků je asi 20 druhů. Jedná se o opadavé keře, kvetoucí v dubnu bílými květy, které lákají hmyz (proto muchovník). Vzrůstnost keřů se liší podle druhu i odrůdy, od 0,5 do 6 m (neovocné druhy i do 20 m).

Plody jsou malvice velikosti od 1 do 2 cm, většinou modrofialové, někdy i fialově růžové barvy. Plody dozrávají postupně a sklízí se tak na několikrát. Velikost, barva, dozrávání a chuť plodů muchovníku se značně liší podle druhu i odrůdy. Obecně však platí, že jsou sladké, mírně slizovité.

Většina druhů pochází ze severní Ameriky. Dá se s ním ale setkat i v Českém krasu. U nás roste původní druh Muchovník vejčitý (Amelanchier ovalis). K vidění je i v Sulovských skalách na Slovensku nebo třeba v horách okupovaného Krymu. Daří se mu především na vápenatých stanovištích.

Ve městech můžeme nejčastěji narazit na Muchovník Lamarkův (Amelanchier lamarckii), především na jeho kultivar Ballerina. Často se pěstuje jako alejový strom. Keř dorůstá do 3–6 m.

K vidění bývá také Muchovník kanadský (Amelanchier canadensis). Z „ovocných“ muchovníků jde o nejbujněji rostoucí druh. Může dorůst i do 6m výšky.

Naopak nejméně vzrůstný je Muchovník velkokvětý (Amelanhier x grandiflora), kultivar ´Prince William´. Ten plní velice dobře okrasnou i ovocnou funkci a dorůstá jen 1,5–2 m. Je proto vhodný i do malých zahrádek nebo do nízkého, volně rostoucího živého plotu.

Pro ovoce je ve světě nejvíce využívaný kanadský druh Muchovník olšolistý (Amelanchier alnifolila). Ten dorůstá do výšky 2,5–4 m. V Kanadě má jeho pěstování v ovocné kultuře více než stoletou tradici. Experti tady vypracovali celou technologii pěstování a sběru muchovníku na plantážích.

Jak na něj?

Muchovník můžeme pěstovat v běžné zahradě. Půdu má rád propustnou, středně těžkou, humózní a nevysychavou. Dokáže se ale hodně přizpůsobit. Nicméně v době zrání plodů potřebuje dostatek vody. Stanoviště má nejraději slunečné, v době vegetačního klidu zvládne i –40 °C. Snese ale i polostín. V květu a plůdku je mrazu odolný podobně jako náš rybíz. Pozdní silnější mráz ale dokáže plůdky poškodit. Dá se pěstovat i ve vysokých nadmořských výškách.

Vysazuje se tak 1 až 2 m od sebe, do půdy prohnojené kompostem. Hustěji sázejte keře, které chcete použít do volně rostoucího živého plotu.

Škůdci muchovník téměř netrpí. Sporadicky můžete narazit na mšice. Ani choroby u něj nemají velkou šanci. Výjimkou je výskyt karanténní bakteriózy Spála růžokvětých (Erwinia amylovora), tu se vyplatí u muchovníků hlídat.

Keře je potřeba chránit před zajíci i ptáky. V jejich případě pomůže keře před zráním plodů zakrýt sítěmi.

Řez u muchovníků není příliš potřebný. U starších zahuštěných keřů je ale vhodný zmlazovací řez (vyřezávání starých větví), protože pak se na mladém dřevě hojněji daří plodům.

Množení

Muchovníky se dají množit výsevem semen. Plody ze semenáčů jsou poměrně dobré a jedlé. Pokud chceme pěstovat přímo odrůdy, je potřeba vysazovat vegetativně množené rostliny. Pravokořenné keře lze získat z oddělků od matečných keřů. Z řízků se množí špatně, proto se v komerčním množení využívá množení z meristémů – mikrořízků v laboratořích. Takovéto keře jsou stejné jako z oddělků. Odrůdy je možné s úspěchem i roubovat nebo očkovat na semenáče muchovníku, na jeřáb ptačí či prostřední nebo hloh.

Známé jsou především odrůdy Thiessen, Martin, Smoky, Northline. Ty patří k nejoblíbenějším i mezi drobnými pěstiteli u nás a také v prvním českém muchovníkovém posadu v Úpici v Podkrkonoší – www.bormato.cz. Tady je možné koupit si nasbírané plody nebo vyrazit na samosběr.

Koukněte na: www.stareodrudy.org