Z úspěšného byznysmena ekofarmářem. Douglas Tompkins tvoří ráje na Zemi

Přemítám nad tím, jaký typ událostí a jaký typ osobností dominuje nejčastěji takovým těm lidovějším médiím. Týden vyvrknutý kotník profláknutého hokejisty nám dělá opravdu velké starosti, rafinovaný rozparek přední herečky nás nenechá spát, stejně jako astronomické počty o tom, která silikonová prsa stála víc. A ano, ze všeho nejvíc pozornosti věnujeme pánům kravaťákům, kteří si o nás bez nás rozhodují, kolik, komu a za co zaplatíme. (Říkají si politici.) Když ale někdo dělá něco fakt užitečného pro – v širším slova smyslu – svět a není v tomto ohledu rozhodně troškař, tak se o něm nějak moc neví. Třeba Douglas Tompkins.

Z úspěšného byznysmena ekofarmářem. Douglas Tompkins tvoří ráje na Zemi

[caption id="attachment_6849" align="alignleft" width="300"] Vždycky jsem si přála mít fotku
s Piercem Brosnanem. Nemám ji,
ale mám pocit, že na tuhle budu
jednou stejně pyšná.[/caption]

O tom, že přijede do České republiky, se v hlavních televizních zprávách skutečně neinformovalo, ale i tak se to rozneslo. Na přednášku Douglase Tompkinse do pražského ERA prostoru přišla minimálně stovka dychtivců, kteří se chtěli podívat, jestli je ten pán skutečný.

Je. Je skutečný a bohapustě – normální. Bělovlasý sympaťák, který mi, ví bůh proč, vzrůstem i oblečením trochu připomíná Woodyho Allena. Malý velký muž.

Pohádka o bohatém podnikateli

Douglas Tompkins založil oděvní značky „The North Face“ a „Esprit“. Byl úspěšný, zbohatl, ale na konci 80. let si uvědomil, že už nechce „vyrábět věci, které nikdo nepotřebuje“. I rozhodl se, že s podnikáním sekne a půjde dělat něco užitečnějšího. Firmy prodal a z utržených prostředků nezačal nakupovat akcie na burze, ale pozemky v Jižní Americe, které tak zachránil před devastací. Pustil se do budování národních parků a ekologických farem, v čemž mu aktivně dodnes pomáhá nejen manželka, ale i zástupy dobrovolníků!

Na kontě tohoto osvíceného mecenáše je v současné době 11 projektů chráněných území a provozování 17 ekologických farem. Většinou jde o pozemky, které byly zdevastované předchozí intenzivní zemědělskou činností. A dnes? Jedním slovem - krása.

Vyžeňte stroje, přiveďte koně!

Na svých farmách usiluje Tompkins především o regeneraci půdy a maximální biodiverzitu. Má ale ještě jednu zvláštní zálibu. Snaží se využívat minimum technologií a stále více přírodních sil, například koní, kteří nahrazují traktory, kombajny a další motorová vozidla a stroje. A světe div se, Dougovy farmy dosahují velmi brzy podobné či vyšší výtěžnosti než okolní farmy, hospodařící dosud konvenčním způsobem. Douglas ovšem nezapomíná připomenout, že kvantita v tomto případě není až tak důležitá jako kvalita vypěstovaných potravin.

Co proti těm technologiím má?

Během pražské přednášky publikum vesměs souhlasně přikyvuje. Jako citlivé téma se ukáže právě Douglasův rezervovaný přístup k technologiím. Nejen na polích, ale v celém životě. Tvrdí totiž, že všechny technické vynálezy přinášejí v důsledku více negativ než pozitiv. A to se neposlouchá dobře, když uvážíme, že každý má v tu chvíli v kapse mobil, často i další přístroje, bez nichž už si život dokážeme představit jen těžko. Douglas Tompkins na toto téma vedl věčné spory i s přítelem Stevem Jobsem. Zatímco Steve byl oddaným fanouškem a milovníkem počítačů a obdivoval je za všechno, co dovedou, Doug dodnes tvrdí, že každý počítač je svému majiteli užitečný tím, co umí, jen asi z 5 % své existence. Zbytek je tu proto, aby držel při životě ekonomiku a současnou přeindustrializovanou a přetechnologizovanou společnost. Jen si zkuste představit celý příběh, který se schovává za jakýmkoli předmětem vaší dennodenní potřeby. Třeba za mobilem. Doug jmenuje těžbu kovů potřebných na jeho výrobu, dopravu, výrobu plastových materiálů, výrobu strojů, které poté vyrábějí mobil, výrobu strojů, s jejichž pomocí vyvíjíme pro mobil nové technologie, logistiku, nákup, prodej… trochu moc spouště na jeden jediný mobil, nemyslíte? Douglas si to uvědomuje a možná proto není jen nadšeným ekologem, ale i vizionářem a propagátorem tzv. „Next economy“.

Motto Douga Tompkinse: „Ten, kdo věří v neustálý a nekonečný ekonomický růst, je buď blázen nebo ekonom.“ Kenneth Ewart Boulding, americký sociolog a ekonom

Závěr?

Ano, tento příběh zní skutečně jako pohádka o bohatém a dobrotivém podnikateli. A jako v každé správné pohádce i v této to dopadlo dobře. Zatím. Jen by to asi pro tu naši Zemi chtělo více hrdinů a více příběhů. Jedna pohádka pro tak velkou „holku“ možná nebude stačit…

„Oku lahodící zemědělská krajina, téměř umělecké dílo“, tak komentuje Tompkinsovy projekty v Jižní Americe Otakar Jiránek, ředitel firmy Country Life. Právě díky jeho pozvání se uskutečnila únorová návštěva Douga v Praze. Otakar Jiránek celé setkání velmi zdařile moderoval a tlumočil a k tomuto článku poskytnul své úžasné fotky.

Šéfredaktorka

Majitelka hlavy, kterou proběhl nápad na založení Pravého domácího časopisu. S toutéž hlavou Petra v předchozích dvaceti letech moderovala na různých rádiích (Svobodná Evropa, Český rozhlas, Evropa 2, Impuls, Frekvence 1, Rádio Junior) i televizích (ČT - Žirafa, Studio 6; Nova - Snídaně s Novou) a všelijak se potulovala světem médií. Dnes má s manželem rodinné vydavatelství. Baví ji učit se od všech inspirativních osob, které se točí kolem Pravého domácího časopisu.

Profil Další články


Objednejte si předplatné
Předplatné