Významy slov. Když dva říkají totéž, nemusí to být totéž.

Příliš mnoho slov, říkám si, když znovu pročítám svoje texty. Nešlo by to ještě zkrátit? No, možná o něco… Ale bude to ještě pochopitelné? Neztratí se význam, když některá slova vynechám? Bude to ještě dávat smysl? A o tom přesně slova jsou. Každé má svou hodnotu a pak poskládaná pěkně za sebou komunikují nám své poselství skrze vzájemné vztahy mezi nimi. Když vztahy mezi slovy vnímáme jako smysluplné, rozumíme sdělení. Něčemu nerozumíme; to když nám uniká význam slov. A jak slovům rozumím dneska, může být zítra jinak. Slova jsou živá, v průběhu času se proměňují co do formy i obsahu.

Významy slov. Když dva říkají totéž, nemusí to být totéž.

Symboly v kontextu proměnlivé

Slova jsou takové symboly, a to značně flexibilní. Různých významů nabývají ve vzájemné pozici. Vezměme například slovo „pes“. Sdělení „psovi dochází žrádlo“ je zcela odlišné od sdělení „pozor, zlý pes“. Zatímco první věta odkazuje k tomu, že v nějakém obchodě budeme vytahovat bankovky, druhá vyvolá odezvu v podobě odklonu trasy od příslušného plotu. Obě věty obsahují slovo pes, ale každá vyvolává jinou představu. V prvním případě si představím pytel granulí a misku svého konkrétního psa, v druhém případě si představím rafana větší velikosti přes den drženého v kotci, aby v noci vztekle obcházel autobazar. Takže slovo „pes“ je symbol, který zastupuje zmíněné zvíře jako celek, ale zároveň v různých kontextech může znamenat psy různé. Dost komplikované, co? A to nekončím.

Platnost symbolů je limitovaná na určitý symbolický systém. Ten, kdo mluví česky, chápe sdělení „pozor, zlý pes“, ovšem kdokoliv nad komunitu deseti miliónů obyvatel českomoravského komplexu ocení, je-li na tabulce ještě obrázek s nakresleným symbolem zákazu vstupu a silueta krvežíznivé bestie s otevřenou tlamou. Slovo má omezenou platnost na mluvčí svého jazyka, takže na mezinárodní úrovni je dobré vypomoct si nějakými obrázky.

Řešení limitů

Jazykové limity se dají řešit překladem anebo tím, že se naučíme cizí jazyk. Jeho ovládnutí znamená, že se mi otevře další dimenze jako smysluplná. Cizí jazyk mi přestane znít jako nesrozumitelné blábolení, jednotlivé části promluvy nabývají konkrétního významu. Když se ten cizí jazyk učíme, používáme slovník. Neznámé slovíčko si vyhledáme a řekneme si aha, takže „dull“ znamená „tupý“. Význam chápu. Pak mi dojde, co se mi včera ten cizinec snažil sdělit o mé inteligenci.

Slovník používáme nejen pro překlad slov z cizích jazyků, ale také když nerozumíme slovům v našem jazyce vlastním. Hodně často jsou to slova z cizích jazyků, třeba juxtapozice. To znamená, když se věci nakladou jen tak vedle sebe. A občas těm slovům úplně nerozumíme, přestože si vyhledáme jejich význam. Třeba čteme inzerát, kde píšou, že hledají flexibilní zaměstnance. Najdete si flexibilní, což znamená ohebný. Říkáte si, copak je to nábor do cirkusu? Potřebujete ještě kontext, abyste pochopili, jak se vlastně budete jako flexibilní zaměstnanci ohýbat. Dále nás mohou překvapit výrazy zastaralé, odborné termíny a technický slang. Tuhle jsme v obchodě pro řemeslníky žádali týbl a té paní za pultem hodnou chvíli trvalo, než pochopila, o čem je řeč: „Jo vy chcete takovou tu hůlku!“ Doufejme, že už si to technické označení sortimentu prodejny bude pamatovat. Každý den se všichni učíme slova nová, protože jich je uloženo nekonečně mnoho v minulosti a specializovaných odvětvích a další slova se rodí každý den.

[hide]

Racionální úvaha o racionalitě

Někde je to s tím významem hodně sporné. Mám mezi takovými slovy svoje oblíbené stálice. Jednou z nich je slovo „racionální“. Původ má v latinském ratio (rozum) a rationalis (rozumný). Takže bych racionální chápala jako rozumné, rozumem opodstatnitelné. Jenže moje racionální úvahy jdou často příkře proti racionálním úvahám ostatních. Jak je to možné? Podle mě to bude tím, že to slovo je politické. Jako racionální se prezentuje to, co je ve shodě se stávajícím řádem, a jako iracionální se nálepkuje to, co je proti. Vezměte si tenhle příklad: v ekonomických teoriích se dočtete o racionálně smýšlejícím nebo jednajícím člověku, což znamená, že účelově směřuje k maximalizaci zisku porovnáváním nákladů a výnosů. Co je na tom za racionalitu, když přitom zničí vodu, půdu a vzduch? A ten ekonomicky racionální jedinec se nepřestane ohánět racionalitou ani poté, co ho na ten svinčík za ním upozorníte. Také v kontextu rodinném se vyjeví politická povaha slova. Racionální argumenty při partnerské hádce srší z obou stran, ale konsenzu se člověk nedobere. Nakonec to slovo zůstane prázdné, když si uvědomíme, že každý má svůj vlastní rozum. Na racionálním se prostě nemůžeme shodnout, i kdybychom se postavili na hlavu. Ovšem v obecně přijímaném kontextu se hovoří o mužském racionálním uvažování a ženském iracionálním. Tak to teda pardon, to je průhledný jak papír. Jasná politika. Faul! V případě slova racionální jsem usoudila, že nejlepší je říkat „já si myslím“ a „já chci“ a na nějaké racionální argumenty se vykašlat.

Hipster a ezoterik

Nejen slovo racionální je politické, aniž si to na první pohled či poslech uvědomujeme. A jak politika je věc živá, tak jsou i slova. Přicházejí k nám z nějakého obecného kontextu a těžko si je vyhledáme ve slovníku, protože význam se jim teprve dává. A někdy je to tak, že se jejich význam mění. Aktuální debata se točí například kolem označení hipster. Dříve existence na pomezí, dnes vymydlená individua štrádující s kelímkem Coffee and Go do nejbližšího kadeřnictví. Anebo označení ezoterik. Ezoterismus směřuje k nějakému skrytému vědění, uzavřené, privilegované skupině. Ale dnes pozoruji jiný typ ezoteriky obecně sdílené a nejde o žádnou uzavřenou skupinu. Lidé se běžně orientují ve svých horoskopech, obklopují se léčivými kameny, vrací se do minulých životů. Já vůbec nevím, jestli jsem v tomhle kontextu ezoterik, nebo ne. Několikrát jsem o tom přemýšlela a hledala si nějaké definice. Pak jsem mohla srovnávat, zda se shoduji s některými prvky té obecné ezoteriky. V něčem určitě. Se zdravotními problémy jdu nejdřív k léčiteli, kterého vlastně beru jako svého obvoďáka. On mě upozorní, kde by mohl být problém a jakého specialistu vyhledat. Má praktická lékařka přestala kdysi tuto funkci plnit, tak jsem prostě vyhledala jinou instituci. To by někdo mohl vnímat jako ezoterický přístup. Zase na druhou stranu mě celkem nechávají chladnou horoskopy a astrologie. S karmou úplně nevím, ale to slovo občas používám a myslím to smrtelně vážně. Pravděpodobně ezoterik asi budu. Jenže. Když se řekne „ezoterik“, představím si úplně jiný typ osoby. Někoho, jehož život bude řízen pravidly kosmického principu, bude si toho plně vědom, respektive bude to považovat za racionální. Vzhledem k tomu, že se vědomě neřídím lunárním kalendářem ani pohybem svých planet, asi ezoterik nejsem. Nakonec, mnohá označení získají význam až přijetím slova jako své identity. Některá přijímám bez velkých pochybností.

Sluníčkář a pravdoláskař

Ve škole nás učili, že v češtině slova sestávají z různých částí. Mají kořen a různé předpony a přípony, kterým se taky říká sufix. Tak sufix -ař (chcete-li přípona) poukazuje na nějakého činitele. Tak slova pek-ař, tes-ař, popel-ář označují člověka, který peče, tesá, stará se o popel, respektive popel-nice.

V obecném kontextu se v poslední době vyskytli další činitelé s příponou -ař, a to sluníčk-ář a pravdolásk-ař. Co činí tito činitelé? Zdá se, že v tom nepanuje úplná shoda. Četla jsem ta slova i v hanlivých nebo posměšných kontextech. Jsem to já? Sluníčko mám ráda. Když vyleze sluníčko, tak vylezu i já. Jsem proto vyloučená z některých sfér kariérního života. Nedokážu si představit, že bych mohla trávit léto v kanceláři, vlastně v jakékoliv budově. Jsem rozhodně optimista. To je mé vědomé, racionální rozhodnutí. Vychází z předpokladu, že pesimistův život je asi tak stejně dlouhý jako ten můj, akorát ho každý plníme jinou emocí. Vyhledávám slunná místa, v mokrých dírách strádám. Jsem jasný sluníčkář.

A teď ten pravdoláskař. Novotvar pochází z motta „Pravda a láska musí zvítězit nad lží a nenávistí“. Tak, co se tomu dá racionálně vytknout? Možná to slovo „musí“. Určitě to neoznačuje nevyhnutelné. Prostě může se stát, že pravda a láska nezvítězí a nám to tu bouchne nad hlavou, jak si některé další (i)racionálně uvažující bytosti budou hrát s atomovými zbraněmi, nebo dojde ke zhroucení světového ekosystému. Na druhou stranu se slovo „musí“ dá číst jako morální imperativ, jako přijímané hodnoty. Je to něco, čemu chci věřit? V mottu jsou jasně vymezené dvě strany: pravda a láska – lež a nenávist. Kde leží moje morálka? Tady si dokážu zodpovědně říct, že na té první straně. Pokud bych se přiklonila k pejorativnímu chápání výrazu, který pravdoláskaře zesměšňuje, přitakala bych tak vlastně druhé straně – lži a nenávisti. Takže jsem jak sluníčkář, tak pravdoláskař. Nejsem ezoterik a nejsem hipster. Jsem disfrutalista a pohádkář. A kdo jste vy?

[/hide]

Celý článek vyšel v Pravém domácím časopisu č. 2018/05

jako součást hlavního tématu čísla "Síla slova"

Přečíst/koupit v digitální podobě

V papírové podobě k zakoupení u České pošty:

Tel: 800 300 302 nebo e-mail: postabo.prstc@cpost.cz​

Narodila se sice v Praze, ale ve své podstatě není městský člověk. Když to zjistila, z města se odstěhovala a od té doby experimentuje s žitím všude jinde. Třeba i na lodi nebo v maringotce, hlavně když tam není všechno na čudlík nebo kohoutek a člověk si tak může dennodenně uvědomovat, jakým zázrakem je teplo, světlo a pitná voda.  Velmi jí zajímá, jak věci fungují, a tak se pořád učí a studuje. Mezi její zájmy patří: filosofie, antropologie, kterou vystudovala, dále sociologie, jazyky a jazykověda, psychologie, historie, beletrie a filmy, politika a právo, biologie a ekologie, elektromechanika, permakultura, cestování, hospodaření, chov koz a výroba sýra, řemesla a řemeslníci teoreticky i prakticky a Bůh ví, co ještě všechno. Skrze Pravý domácí časopis si uvědomila, jak jí přestala vadit esoterika a astrologie, přestože stojí tak daleko od exaktních věd. Tohle zjištění zevšeobecňuje a posílá všem čtenářům Pravého domácího: Tolerovat můžeme snadno i velmi odlišné, když žijeme bez úzkosti a mindráků.

Profil Další články


Objednejte si předplatné
Předplatné