Světlo je síla, která je pro naše zdraví stejně důležitá jako jídlo, voda a vzduch

Abychom si udrželi své zdraví, dbáme na kvalitu potravin, čistotu vody a průzračnost vzduchu. Málokoho ale napadne, že do této kategorie patří i světlo. Podobně jako může špatné stravování způsobit třeba podvýživu, může mít i nevhodná a nedostatečná „výživa světlem“ na naše zdraví podobné negativní účinky.

Světlo je síla, která je pro naše zdraví stejně důležitá jako jídlo, voda a vzduch

Moje cesta za světlem

Už je tomu přes třicet let, co se nám náš fyzikář, pan Hrubeš, snažil na gymnáziu vysvětlit, co je to světlo. Jediné, co mi o světle utkvělo v paměti, je jeho nepředstavitelná rychlost. Také nemohu zapomenout na demonstraci lomu světla procházejícího hranolem a tvořícího nádherné barevné „duhové“ spektrum. Definice říkající něco v tom smyslu, že světlo je viditelná část elektromagnetického záření o vlnových délkách 380 až 780 nanometrů, byla pro mě spíše z oblasti sci-fi.

Život mi však výzvu zvanou světlo postavil do cesty znovu. Bylo to v období mého hledání, kdy jsem studovala jednu úžasnou školu osobního růstu. Množství nových informací přicházelo ze všech stran. Začaly se mi intuitivně sbíhat jako paprsky do ohniska (optika je báječná věc) a já pochopila, že pokud chci žít svůj život v rovnováze, je potřeba souznít s přírodou, jíž jsme neoddělitelnou součástí.

Síly přírody pro mě reprezentují matka Země a otec Nebesa, tak jak tomu bylo již v dávných dobách u starých kultur a národů. Z obou těchto zdrojů potřebujeme čerpat energii, abychom byli schopni žít zdravý harmonický život a plně využít svůj potenciál.

Nebe nám posílá světlo. To je jednou ze základních podmínek života. Je energií v naší potravě. Jeho modrá složka synchronizuje naše biologické hodiny a díky tomu naše buňky vědí, zda je noc či den a zda máme spát či být aktivní. Působením světla se nám v těle každý den mění hladina hormonů, zastoupení krvinek, tělesná teplota, nálada a bdělost. Světlo má nezpochybnitelný vliv na fyzické i duševní zdraví člověka.

Podle výzkumů profesorky Illnerové, zakladatelky české chronobiologie, působí světlo jako prevence metabolických a kardiovaskulárních chorob, poruch spánku, onkologických onemocnění a depresí. Světlo je lék, ale musíme vědět, jak jej správně používat.

Z těchto důvodů jsem se začala o světlo a všechno, co s ním souvisí, zajímat podrobněji. Pochopila jsem, že si nevhodným osvětlením užívaným v nesprávnou dobu můžeme zasáhnout do přirozených biorytmů našeho těla. Tím jej vyvedeme z rovnováhy, ze správného fungování.

Naším vzorem budiž příroda

Jaké světlo je pro nás nejvhodnější, kolik ho potřebujeme a kdy se mu máme vystavovat? Na všechny tyto otázky nám nejlépe odpoví příroda. Vyvinuli jsme se ve slunečním světle, které je tudíž pro nás zcela přirozené a cítíme se v něm dobře. Používáme dokonce opodstatněný příměr: „Dobíjím si na sluníčku baterky.“

Světlo dopadající na povrch Země však není stále stejné. V průběhu každého dne i celého roku se mění co do intenzity a barevného tónu (spektrálního složení). Určitě jste již někdy zažili nádherné chvíle při východu nebo západu slunce a obdivovali jeho krásné oranžové až červené barvy. V takovém světle téměř chybí budivá modrá složka.

Intenzita světla je při východu a západu slunce nízká. Ale již hodinu po východu slunce je situace jiná, modré složky je dostatek. V poledne má světlo bílou barvu a nejvyšší intenzitu z celého dne. V tomto světle jsou zastoupeny všechny barvy spektra včetně velkého množství aktivující modré. V noci na nás slunce nesvítí, tudíž bychom měli být v úplné tmě.

Světlo nás synchronizuje v čase

Pravidelné střídání dne a noci – světla a tmy – je doslova vepsáno v DNA všech pozemských tvorů. U člověka se centrální biologické hodiny nacházejí v hypothalamu, který je pomyslným dirigentem orchestru celého našeho organismu. Od tělesné teploty přes hladiny důležitých hormonů, fyzickou výkonnost, soustředění až po spánek a regeneraci – vše probíhá ve 24hodinovém (cirkadiánním) rytmu.

Před patnácti lety byl na sítnici objeven nový fotoreceptor: světlocitlivé gangliové buňky. Ty dávají centrálním hodinám informaci, zda je světlo či tma, ráno je pak seřizují na počátek dne. Protože jsou nejcitlivější na modré světlo, říká se jim také detektor modrého nebe. V přírodě to funguje už miliardy let…

Umělé světlo může pomoci i uškodit

V dnešní době většinu dne trávíme v budovách s umělým osvětlením a svítíme dlouho do noci. Denní a noční variabilita světla se vytrácí, světlo můžeme rozsvítit, kdykoliv nás napadne. Tím ale zasahujeme do přirozené dynamiky světla a tmy, aniž bychom si uvědomovali, že narušení synchronizace je stresový faktor, který oslabuje imunitu a může být příčinou řady civilizačních onemocnění.

Jasné umělé světlo, tj. světlo obsahující dostatek modré složky, během dne tuto synchronizaci posiluje, podporuje kognitivní funkce (paměť, koncentraci, rychlost myšlení, schopnost pochopení informací, řeč…) a používá se i při léčbě deprese. V zimě dovede půlhodinka jasného světla po ránu člověku zvednout náladu na celý den.

Ve večerních hodinách a v noci je naopak velmi vhodné se takovému světlu vyhýbat – ať už pochází ze svítidel, televizorů, displejů počítačů či mobilních zařízení, ale i lamp veřejného osvětlení. Modrá složka světla totiž od určité intenzity brání tvorbě melatoninu, hormonu, který je důležitý pro kvalitní spánek a regeneraci organismu. Večer je tedy lepší tlumené teplé světlo.

Nechme se hýčkat světlem, ale i tmou

Naše biologické hodiny se odedávna řídily pouze slunečním světlem. S příchodem elektřiny jsme světelnou synchronizaci do značné míry vzali do vlastních rukou. Posviťme si proto na kvalitu osvětlení, ve kterém žijeme, pracujeme a ve kterém vyrůstají a učí se naše děti. Naučme se se světlem správně zacházet tak, aby jeho parametry odpovídaly našim potřebám v dané části dne.

Dodržujme pravidelný denní režim, ráno choďme na sluníčko, po deváté večer se dívejme raději do světla svíčky než do mobilu nebo na televizi a spěme ve tmě, která je pro nás v druhé polovině dne nenahraditelná, pokud si chceme udržet zdraví. Ať je pro nás světlo lékem, jak tomu bývalo od nepaměti!

 k babušková

Kateřina Babušková

Vystudovala Univerzitu Nové doby pana Milana Calábka a Českou školu Feng Shui Ing. arch. Otakara Chocholy a Ing. Davida Eyera. Zabývá se řešením interiérového osvětlení ze zdravotního hlediska a feng shui poradenstvím. Více informací naleznete na www.svetlojeenergie.cz

www.svetlojeenergie.cz