Vše o fair tradu. Rozhovor se zakladatelem hnutí Fairtradových měst.

Zakladatel hnutí Fairtradových měst, pan Bruce Crowther z britského Garstangu, který byl pilotním městem této kampaně, nedávno navštívil Českou republiku. Cestoval po fairtradových městech, školách i církvích a přednášel také na Národní fairtradové konferenci v Brně. Krom jiného tu vysvětlil, že fair trade považuje za účinný nástroj v boji proti světovým globálním problémům. Během svého pobytu poskytl Bruce krátký rozhovor i Pravému domácímu.

Vše o fair tradu. Rozhovor se zakladatelem hnutí Fairtradových měst.

Prozraďte nám, kdy a jak hnutí vlastně začalo?

Na počátku 90. let jsem pracoval pro Oxfam (mezinárodní organizaci, která bojuje proti světové chudobě) a přestěhoval se do městečka Garstang v severozápadní Anglii. S místní skupinou jsme pořádali na podporu fair trade různé akce. Možná vás to překvapí, ale uběhly roky a my zaznamenali pramalý úspěch. Ani v místním kostele neměli zájem. Nevzdali jsme to. Že je něco obtížné, neznamená, že je to nemožné. Na počátku roku 2000 jsme uspořádali hostinu o třech chodech z lokálních a fairtradových surovin. Pozvali jsme na ni místní důležité aktéry: zástupce škol, církevních sborů a obchodníky. Namísto peněz za jídlo jsme je však poprosili o oficiální deklarování podpory fair trade. To byl zlomový moment. Ve veřejné podpoře totiž spočívá úspěch kampaně Fairtradová města. V našem městečku se poté přidali i lidé z radnice. Nakonec jsme měli tolik podporovatelů, že jsme si v dubnu 2000 troufli prohlásit se za Fairtradové město.

Proč jste vlastně začal podporovat fair trade, čím vás oslovil?

Bylo to od doby, kdy jsem začal pracovat v Oxfam. A konkrétně velká hudební charitativní akce Live Aid v roce 1984 na podporu hladovějících v rozvojových zemích. Vycházím z toho, že chudoba je lidským výtvorem a je možné jí čelit. Pro mne je nepřijatelná. Humanitární pomoc je potřebná. Uvědomil jsem si ale, že je také nutné šířit informace u nás. Aby si lidé uvědomili, že je možné chudobu zarazit. Například spravedlivějším nastavením obchodu. Znamená to nedávat peníze na charitu, ale platit za férové pracovní podmínky.

Kde všude jsou fairtradová města? Jak vypadá situace ve světě?

V Británii máme už téměř šest set Faitradových měst – včetně vesnic, ostrovů i celých regionů. Na celém světě je jich 1 575, do kampaně je zapojeno celkem třicet zemí na všech kontinentech. Například Soul, hlavní město Jižní Koreje, nyní pracuje na tom, aby se stalo největším Fairtradovým městem planety. Zatím toto prvenství drží Londýn. Nesmím ale zapomenout zmínit, jakou mám radost, že kampaň probíhá i v rozvojových zemích – v Kostarice, Ghaně či Indii.

Jak se vám líbila návštěva ČR?

Fantastické bylo vidět tolik zapojených mladých lidí. Byli jsme ve fairtradové základní škole v Litoměřicích, kde mne potěšilo nadšení žáků pro věc. Také mi došlo, že je to u vás opravdu kampaň s velkým K. A že těžkosti, o kterých jsem slyšel, jsou hodně podobné těm v jiných zemích. Například že je tu stále hodně lidí, kteří o fair trade neslyšeli. Jiní by zase kupovali, kdyby bylo k dispozici více fairtradového zboží. Už slyším obchodníky, jak namítají, že širší sortiment přijde s větší poptávkou. Anebo si vezměme mýtus o tom, jak jsou fairtradové věci drahé. V raných dobách to mohly být výrobky nevalné kvality za vyšší cenu. Ale nyní ceny závratné nejsou a kvalita je slušná. Musíme si uvědomit, že se jedná o luxusní zboží, které je zbytné. Čokoládu k životu přece nepotřebujeme.

foto_marketa_vinkelhoferova.jpgAutor:

Markéta Vinkelhoferová