Umění odpočívat

Blíží se čas prázdnin, čas dovolených, kdy se víc než kdy jindy skloňují slova jako odpočinek, relaxace, volno. Nejen k tomuto období přijměte následující příběh, který se traduje ze života jednoho poustevníka, který s uměním sedět zdánlivě nesouvisí.

Umění odpočívat

Odpočívající poustevník

Jednou poustevník odpočíval před chatrčí, když šel kolem lovec. Toho překvapilo, že poustevník je tak uvolněný, a protože situace nesplňovala jeho představu o tom, co by měl poustevník dělat, vyjádřil svoji nelibost. Poustevník mu řekl: „Napni svůj luk a vystřel.“ Lovec tak učinil. „Napni jej znovu a vystřel další šíp,“ pokračoval poustevník. A lovec to ještě mnohokráte zopakoval. Lovec se nakonec ohradil: „Otče poustevníku, když budu luk pořád napínat, tak praskne.“ „A tak je tomu i s každým z nás,“ odpověděl poustevník. „Kdybychom přehnali jistou míru, zničilo by nás to. Proto je správné čas od času si odpočinout.“

Tato moudrá rada platí nejen pro čas prázdnin, ale pro celý náš život. Žijeme v době, která po nás chce neustále výkon, která hodnotí podle prvotního výsledku, nedokáže se dívat dál. Proto se nebojme využít nastávající dny k tomu, abychom si odpočinuli, aby se nám nestalo, že náš životní luk „praskne“.

Vyzkoušejte si polohu mrtvoly, šavásanu

Někdo říká, že je to jedno z nejtěžších cvičení. Jejím cílem je uvolněné tělo, ale bdělá mysl. Cílem není usnout :-) Položte se na podložku, pod hlavu si dejte složenou deku. Vrcholky ramen se deky dotýkají, ale neleží na nich. Natáhněte dolní končetiny, dejte je asi 45 stupňů od sebe. Horní končetiny položte asi 45 stupňů od těla, dlaněmi ke stropu. Hrubým pohybem najděte vhodnou polohu pro hlavu a pak se již nehýbejte. Uvolněte chodidla do stran, povolte stehna do stran. Uvolněte prsty na rukou. Povolte hrdlo, tváře, jazyk a kořen jazyka. Mějte ústa zavřená, ale netiskněte zuby k sobě. Zklidněte pohyb očí. Uvolněte čelistní kloub. Oči zavřete a nechte je padnout přes oční důlky hluboko do hlavy. Vnímejte, jak je vaše tělo těžké, a takto zůstaňte jednu minutu.

Myslete na svůj dech

Obraťte pozornost k dechu, je klidný, uvolněný, pozorujte ho, ale neovlivňujte ho. Je to velmi těžké, proto se zaměřte na kořen nosu, který se s nádechem ochlazuje a s výdechem ohřívá. Zůstaňte jednu minutu.
Znovu si uvědomte tíhu vlastního těla. Pak vědomě prohlubte nádech, prohlubte výdech, uvědomte si konečky prstů na rukách a na nohách a pohněte s nimi. Protáhněte jednu končetinu po druhé. S nádechem pokrčte dolní končetiny v kolenou, opřete kolena o sebe, chodidla od sebe, s výdechem položte dlaně do třísel… otočte se na bok, vyhrbte záda… otevřete oči a přes bok se posaďte.

Přeji vám krásné léto. A když budete ležet u vody a koukat na nebe nebo do korun stromů v lese, uvědomte si, jak je vám krásně a jak se máme krásně!

Chodím často, ráda, pravidelně a za každého počasí ven na vzduch, k vodě, do lesa, do hor, na louky. Tam si odpočinu, zklidním myšlenky a naberu energii. Obdivuji přírodu, která je bezdůvodně krásná.

Profil Další články


Objednejte si předplatné
Předplatné