Tři odvážné ženy pohledem cestovatele Petra Horkého

Myslím si o sobě, že NEJSEM chlapský šovinista. Ženy obdivuji a miluji, chápu je jako partnerky na tomto světě. Dokonce na přednáškách o Grónsku rád říkám, že jsem zastáncem matriarchátu! (Mimo jiné to otevírá prostor pro ženskou aktivitu v balení chlapů!) Žádné zbytečné náznaky a marné čekání – prostě v Kulusuku vás Eskymačka pozve na čaj a… jsem přesvědčen, že podobnou obecně zažitou možnost vzít osud do svých rukou by uvítala spousta žen i u nás. (I když, krása balení by asi začala chybět…) Ale aby se mi to nevymklo, zpět k tématu: Tři ženy, se kterými jsem v rámci natáčení pořadu Hausbót na TV Prima ZOOM mohl hovořit, mi výrazně posunuly význam toho, co si pod pojmem ženství představuji.

Tři odvážné ženy pohledem cestovatele Petra Horkého

Bez předsudků a na rovinu

Modelka, účastnice soutěže Miss, podnikatelka a k tomu kajakářka, která sólo obeplula Jižní Ameriku – to všechno v jedné osobě… no, jděte na takové setkání a zkuste nepodlehnout žádnému z předsudků, které se derou na mysl… „Trápí vás očekávání a předsudky okolí, Freyo?“ „Seru na ně,“ (I don't give a shit) odpovídá Freya Hoffmeister, která opravdu není ledajaký člověk. Ne nadarmo získala titul Dobrodruh roku 2016 od National Geographic. S ničím se zbytečně nemaže. Když přišel nápad plout kolem Islandu, Austrálie a pak Jižní Ameriky – prostě vyrazila. Nekecala, neremcala, jednala. Když potřebovala peníze, založila zmrzlinárnu a k ní přidala další tři. Když se rozhodla, že už nechce plout sama, jednoduše se obrátila na veřejnost, že kdo chce, může se k ní přidat.

Bavili jsme se o tom, jak rychle pádluje, kolik času vydrží v pohybu – rychlost je věc dohody, délka času na vodě pak záležitostí celkové trasy. Někdy i deset hodin denně. Potvrdila mi, že se stává, že se k ní někde přidá chlap s kajakem, svalnaté pracky jako lopaty. Vyrazí rychle, spokojeně na ni na některých úsecích čeká – ale po pár hodinách odpadá a končí. Naproti tomu pohodáři – ať už chlapi nebo ženské – jsou vždycky ti nejcennější do party. Kdoví, třeba si zkusím sáhnout na ješitnou duši a vyrazit alespoň kousek s ní. Přiznal jsem se už během natáčení: největší problém bych asi měl sám se sebou, abych jako chlap – a totální kajakový neznalec – vedle ní obstál. Tomu se jenom zasmála a mávla rukou, že takové blbiny neřeší. Tímhle se nezdržuje. Má pravdu, na to je život krátký.

[hide]

Legendární dcera i vnučka

Céline Cousteau. Dcera úspěšného a slavného otce, filmaře a potápěče Jeana Michela Cousteaua. Vnučka skutečné legendy světového potápění a dobrodružství vůbec – Jacquesa Yvesa Cousteaua. Na jednu stranu si člověk řekne, jak to musí být úžasné, jaké zážitky musí mít za sebou, když se jako malá holčička plavila na legendární lodi Calypso. Na stranu druhou to je ale svého druhu peklo. Uvědomil jsem si, že bych vlastně nechtěl žít s tím, že patřím k legendární rodině a měl bych tedy nějak navázat na to veliké dílo. Nějak zlepšit, změnit svět! Ale jak? Potápěčský přístroj už vymyslel dědeček a podmořské 3D filmy už točí táta.

Céline se od toho dokáže oprostit. Povídali jsme si na Hluboké, kam přijela jako host festivalu Voda, moře, oceány. Bezprostřední, uvolněná, kouzelná ženská, která točí dokumenty pro National Geographic a bez problémů změní najednou téma na to, jak jako máma nejlíp chystat program dětem do letadla, aby byl dlouhý let snesitelný pro všechny. Došlo mi, že nějaké soupeření s předchozími generacemi vlastního rodu je chlapská blbina. Jí se netýká.

Hyeny a jejich smysl pro humor

Jane Goodall. Další výjimečná žena na druhé straně stolu naproti mě a před našimi kamerami. Jane je světově proslulá bioložka. Uskutečnila významný výzkum hyen, ale opravdovou globální popularitu jí zajistila dlouhodobá práce se šimpanzi v keňském Gombe. Jako první na světě zaznamenala a doložila fakt, že šimpanzi používají nástroje. Tím rozbořila do té doby platnou poučku, která odlišovala lidi od zvířat tvrzením, že jen člověk umí používat předměty jako nástroje. Tehdy to bylo jako rána z děla.

Bavili jsme se o lidech na ulici a jejich podobnosti s lidoopy. Povídali jsme si o tom, zda je ještě otevřené časové okno na záchranu planety před globální katastrofou. Když přišla řeč na hyeny, rozpovídala se o jejich schopnosti spolupracovat. O smyslu hyen pro humor! A o tom, jak obětavě spolupracují jejich samice – které řídí celou smečku. Navázal jsem otázkou na lidi: „Chybí vám ženy ve vedoucích pozicích? Myslíte, že by svět byl lepší?“ Ta úžasná Jane se zamyslela. „Víte, není to tak jednoduché. Mnohé ženy jako by nebyly připravené na úspěch. Jakmile začnou stoupat v kariérním žebříčku, začnou přejímat mužské modely chování. Začnou bojovat a často proti ostatním ženám. My nepotřebujeme ženy ve vedení světa jen proto, aby tam byly. Potřebujeme, aby se do čela velkých firem, do správních rad a do vlád zemí dostávaly nositelky ženské schopnosti vcítění se, lásky, empatie. A to mnohé úspěšné ženy zapomínají.“

Tři ženy. Tři osobnosti. I když to slovo nezaznělo ani jednou, souhlasím. Emancipace a rovnoprávnost žen – pokud bude vypadat takhle, pak já budu první zastánce…

[/hide]

Autor: Petr Horký

Hausbót Petra Horkého na TV Prima ZOOM

Před třemi roky jsem pro webcestovatelu.cz začal točit a vysílat na mém YouTube malé rozhovory nazvané – podle místa, kde jsme debatovali – Hausbót. Počátky byly… diskutabilní (to je to slovo!) hlavně po technické stránce, ale názory hostů jako Miloslav Stingl, Mnislav Zelený Atapana, Miroslav Bárta, Martin Kovář, Lenka Klicperová… mi připadaly natolik zajímavé, že jsem je z YouTube nesmazal, i když to rozhodně neřadím mezi výkvět světové audiovizuality. Při jedné z debat s dramaturgy kanálu Prima ZOOM padl nápad dát „Hausbótům“ řemeslně poctivý kabátek a pustit je do televize. Ohó! Slovo do pranice! A tak letos od 5. 3. po dvanáct týdnů bude tento kanál ve 21.00 hod vysílat moje setkání a rozhovory s osobnostmi. Není to jen tak – mimo jiné jde o lidi jako Reinhold Messner, Céline Cousteau, Jane Goodall, Freya Hoffmeister, ale taky třeba Peňa, domorodec z amazonského kmene Waorani, Sergio Rapa, legendární vědec z Velikonočního ostrova a další. Jednotlivé rozhovory si můžete poslechnout a prohlédnout v televizi anebo na webu (některé perličky pak na mém YouTube kanálu). Na stránkách PDČ jsem dostal možnost popsat věci, které se poskládaly napříč těmito rozhovory a do vysílání se tak logicky nemají jak dostat.

Celý článek vyšel v Pravém domácím časopisu č. 2018/03

Přečíst/koupit v digitální podobě

V papírové podobě k zakoupení u České pošty:

Tel: 800 300 302 nebo e-mail: postabo.prstc@cpost.cz​