Společné spaní s dětmi

Když se nám narodila první dcera, v porodnici na nadstandardním pokoji nám půjčili monitor dechu. Ačkoliv je to už víc než osm let, stále si vybavuji ten pocit, kdy jsem jako naprosto vyčerpaná a po náročném porodu nesebevědomá máma koukala na ten malinký uzlíček v průhledné „vaničce“ a sledovala, jestli dýchá. Tolik jsem se o ni bála. Bála jsem se jí dotknout, vzít si ji do náruče, přebalovat ji, nechat ji samotnou. Bála jsem se zavřít oči a spát. Bála jsem se, že zase začne plakat a já nebudu vědět, jak jí pomoci… Trvalo to ještě několik nekonečně dlouhých dní, než jsem se sama se sebou opět spojila, než jsem po malých krůčcích nacházela své ztracené mateřské sebevědomí. Bylo to postupné, ale velmi krásné sbližování. A také si pamatuji, téměř jako by to bylo dnes, když jsem ji poprvé vzala na noc do naší postele. Už jsem měla dost vstávání ke kojení. Už jsem ji nechtěla mít od sebe daleko a cítit, že je neklidná. A tak jsem si ji jednou v noci přitulila k sobě a najednou jsem cítila, že je to přesně ta blízkost, kterou obě dvě potřebujeme.

Společné spaní s dětmi

Dcerka s námi spávala do pěti let. Když jí byly necelé dva roky, narodila se nám doma druhá dcera, která s námi v posteli byla hned od první noci. Miminko spávalo vedle mě, uprostřed já s manželem a na druhé straně prvorozená.

Měli jsme hodně velikou postel, respektive tři postele (a z toho jednu manželskou) přiražené vedle sebe. A spalo se nám sladce… Společné spaní v jedné posteli skýtá řadu výhod. Ale zároveň je opředeno i mnohými mýty. Pojďme si je tedy nyní přiblížit.

Výhody společné spánku

- děti se cítí v bezpečí, spávají obvykle klidněji

- děti se sladí s vaším dechem a jste pro ně živoucí monitor dechu

- podporujete častý fyzický kontakt

- bezplenková komunikační metoda se praktikuje v noci velmi snadno, signály od dítěte jsou jednoznačné

- kojení vleže je velmi pohodlné. Nevstáváte, jen vytáhnete z noční košilky prso a můžete spát dál.

Zásady bezpečnosti

- s dětmi v posteli nemůžete spát, pokud jste pod vlivem drog, alkoholu nebo psychofarmak

- dítě nenechávejte pevně uvázané v zavinovačce, potřebuje volný pohyb

- nemějte v posteli velké polštáře

- na noc si nenechávejte šperky

- ujistěte se, že dítě nemůže na kraji postele spadnout nebo propadnout do díry mezi postelí a zdí či postelí a přiraženou postýlkou

5 největších otázek kolem společného spánku

  1. Bude nám to pohodlné? 

Zvolíte-li vhodnou velikost postele nebo budete kreativně improvizovat a pro všechny připravíte dostatek místa, je společné spaní velmi pohodlné. Často se používá tzv. „balkon“. Klasická dětská postýlka, která se přisune k manželské posteli a odstraní se jedna strana se zábranou. Je potřeba zkontrolovat, jestli to nenaruší stabilitu postýlky. Takto si vytvoříte prostor, kde dítě může spát, ale nejsou mezi vámi žádné zábrany a během noci se pohodlně může překulit směrem k vám na kojení nebo když se chce mazlit. Zároveň máte vy manželskou postel pro sebe, pokud právě potřebujete více místa. Je ale důležité, abyste se společným spánkem souhlasili oba dva.

  1. Nebudeme se navzájem všichni rušit? 

Někdy se rodiče bojí, že bude miminko rušit v noci další sourozence či partnera. Obvykle trvá jednu až tři noci, než si všichni zvyknou na noční zvuky miminka a kdy je může miminko více budit. Ale po pár nocích si všichni zvyknou a spávají klidně. Miminko probudí jen maminku, která může velmi rychle a pohodlně reagovat na jeho potřeby. Nejčastěji to bývá noční kojení. Veliká výhoda společného spaní a maminčiny rychlé reakce je absence dětského nočního pláče. Obvykle se žena probudí jen menšími signály od dítěte – vrtěním, menším kňouráním a málokdy musí děťátko opravdu začít nahlas plakat, aby bylo vyslyšeno.

  1. Maminka si dá pozor, aby dítě nezalehla, ale co táta?

Ženy reagují na dítě velmi citlivě. A ani miminka nejsou hadrové panenky. Pokud se jim nelíbí, že na nich máte dlouho položenou ruku, a už je to tlačí, začnou se vrtět, kopat nožičkama a nás tím probudí, upravíme svoji polohu a můžeme spát dál.

Muži si na miminka také velmi rychle zvyknou, jestliže spí vedle sebe. V noci většina mužů dokáže i přes pláč dítěte a noční hluk spát velmi klidně a tvrdě. Což je dobře, protože můžeme být všichni v jedné posteli, a přesto muž vstane ráno odpočatý do práce. Ale jsou noci, kdy si maminka chce více odpočinout. Když dostane děti do péče na noc táta, dokáže i on velmi citlivě reagovat na jejich potřeby. Dětské signály ho také probudí a jeho spánek je lehčí.

  1. Nebudeme dítě rušit při sexu? Nebo ono nás?

Intimita rodičů je v některých rodinách tabu. Ale když se podíváme do nedávné minulosti či domorodých kultur, kde spává několik generací či několik rodin v jednom společném prostoru, je tam sexuální život projevem zdravého fungujícího vztahu. I na děti působí vaše milování uklidňujícím bezpečným dojmem. Děti se naladí na energii, kterou vyzařujete, a moc dobře cítí, že máte radost, že cítíte potěšení a lásku a že je vše v pořádku. Můžete se tedy milovat klidně v jedné místnosti, pokud děti spí a nerušíte je. A kdyby se náhodou probudily, jen je uklidníte a vyčkáte, až usnou. Můžete samozřejmě ale využít i jiné místnosti a místa ve vašem domově. Můžete být více kreativní a neomezit váš milostný život jen na manželskou postel a ložnici. A samozřejmě můžete využít i jiné časy, než jen noční hodiny, kdy obvykle býváme už hodně unavení. Můžete se milovat ráno, během dne, když děti hlídá babička nebo když zrovna po obědě spinkají. Hrajte si a užívejte si intimní život, ať máte děti jakkoliv velké a ať už s nimi spíte v posteli, či nikoliv.

  1. Bude s námi spát do puberty? 

Nejčastější otázka na společné spaní v posteli je přesně tato – a kdy odejdou spát do vlastní? A odpověď je prostá – až si samy řeknou. Tak jako v mnoha jiných oblastech, můžeme nechat odpověď na dětech. Ony nám to velmi často neřeknou přímo, ale různými signály naznačí. Obvykle odchází do své vlastní postele či pokoje během druhého až pátého roku. Děti začnou vyžadovat své vlastní prostory a místa, kam jim nikdo nezasahuje. Svoji poličku, stůl a poté i postel. Místa, která patří jen jim. A jakmile začnou tato místa vyhledávat a pečovat si o ně, můžeme jim postupně vlastní postel nabízet. Pro některé děti je nejlepší, když dostanou celý vlastní pokojíček, a na některé děti je lepší jít postupně. Nejdříve dál ležet vedle sebe, ale z postele přiražené u manželské postele už k vám dítě na noc nepřelézá. Domluvíte se, že se jen držíte za ruku nebo ho hladíte, pokud potřebuje. Pak můžete postel odsunout někam dál od vaší manželské postele, ale stále zůstáváte v jedné místnosti. A až jako další krok, když je dítě připravené, se odstěhuje do vlastního pokoje.

3 tipy z naší ložnice
V noci se projeví nejistota

Stává se, že i děti, které už spaly ve svém vlastním pokoji, chtějí najednou zase spát u vás. Hledají u vás opět bezpečí a jistotu. Děti se vrací do postele, když cítí napětí během dne – při přechodu do školky, do školy nebo při partnerské či jakékoliv krizi a stresu, který je ve vzduchu. Nemusíte to ani před dětmi řešit, ale ony moc dobře poznají, že se „něco děje“, a reagují na to zvýšenou potřebou bezpečí a ujištění. V takové dny si děti do postele můžete zase vzít, ale je dobré řešit tu hlubokou pravou příčinu. Pokud uznáte za vhodné, je dobré dětem vysvětlit, co se děje, aby nebyly v nejistotě. Můžete je uklidňovat a dávat jim pocit bezpečí i během dne. Můžete je zase začít nosit, více mazlit, masírovat, trávit s nimi čas, koupat se společně ve vaně apod. Během pár dní se opět vrátí spát do své postýlky.

Partneři spí vedle sebe

Je pohodlné dát miminko doprostřed mezi vás, protože nemusíte řešit žádné bezpečností opatření. Ale je potřeba myslet na to, že dlouhodobě pak dítě postavíte do role „zábrany“ mezi vámi. Děti začnou být více žárlivé, nechtějí, abyste si dávali polibky a drželi se za ruce. Odtahují vás od sebe a stojí (leží) mezi vámi. Pro partnery je výrazně lepší, když spí vedle sebe, když se letmo v noci dotýkají, protože se vylučují hormony (oxytocin aj.) a naše těla spolu komunikují. Stejný důvod, proč chceme spát společně s dítětem vedle sebe, platí i pro partnery.

Uspávání dítěte, když plánujeme noční milování

Aneb nemožná mise. Uspávám-li dítě a mám v hlavě plány na večer – co vše chci ještě stihnout uklidit, uvařit, udělat do práce nebo co plánujeme s partnerem – to dítě cítí a ruší ho to. A pro milování to platí opravdu extrémně. Pokud dítě cítí, že se něco zajímavého v noci chystá, má vykulené oči, ovládá spánek a čeká, co se bude dít. Radostně leze po posteli, koulí se kolem vás, dloube vás do obličeje a je celé netrpělivé. Rozhodně není zrelaxované a připravené na spánek. Zatímco my po půl hodině, hodině, dvou hodinách uspávání jsme čím dál naštvanější a zuřivější. Při uspávání dětí je nejlepší dát si čas na meditaci, zklidnění. Ležet vedle dítěte a zaměřit pozornost jen na něj, hladit ho nebo mu zpívat. A případně zkusit nemyslet vůbec na nic, vyprázdnit hlavu, projít si zážitky ze dne, zhluboka dýchat, uklidnit se.

Manželka, maminka dvou dcer, podnikatelka, přítelkyně a akční žena. Koordinuje řadu zajímavých projektů (Červený stan, Konferenci Aktivní rodičovství, Creative space, Skupiny pro domácí žáky...) a je lektorkou Kontaktního rodičovství a Zdravého přebalování. Šíří osvětu o těchto tématech v médiích a ráda píše články i pro PDČ. Potkat se s ní můžete osobně na jejích kurzech.

Profil Další články


Objednejte si předplatné
Předplatné