Špalda vás postaví na nohy. Co vím o špaldě + 1 recept

Snad každý, kdo se alespoň trochu zajímá o zdravé vaření a biopotraviny, určitě již slyšel o plodině zvané špalda. Já se s ní poprvé setkala asi před deseti lety, kdy jsem začala pracovat v jednom z prvních pražských bio obchůdků. Moc mi chutnal špaldový chleba z biopekárny, zkoušela jsem špaldové těstoviny či houbové špaldoto a začínala postupně objevovat zvláštnosti a jedinečné vlastnosti této obiloviny. Dříve téměř neznámá špalda se rychle zabydlela v naší kuchyni a zaujala zde velmi významné postavení. Dnes ze špaldy pravidelně vaříme a pečeme a jídelníček si bez ní již nedovedu představit. Jedinečná rostlina, která málem upadla v zapomnění, si postupem času našla místo i v mnoha dalších českých rodinách, ale i školních jídelnách či restauracích. Není divu, díky svému výjimečnému nutričnímu složení a výtečné chuti naši pozornost určitě zaslouží.

Špalda vás postaví na nohy. Co vím o špaldě + 1 recept

Plodina ojedinělých vlastností

O špaldě se tvrdí, že obsahuje téměř všechny základní složky důležité pro zdravý lidský organizmus. Vyskytuje se v nívíce bílkovin, minerálních látek, vitaminů skupiny Ba je lépe stravitelnánež běžná pšenice.Špaldě se připisují pozitivní účinky na imunitní systém, cení se její lehká stravitelnost a vhodnost při léčení některých alergií. Její lepek je mnohem lépe stravitelný, a proto mnozí jedinci, kteří nesnesou pšeničný lepek, nemají se špaldou potíže.

Špalda ve středověku

Již Svatá Hildegarda z Bingenu (známá středověká léčitelka) doporučovala pšenici špaldu jako „léčivé“ obilí. Podlení je špalda nejlepší obilninou k vaření i pečení, buduje člověku dobré svaly a dává dobrou krev, uvolněnou mysl a radostnost. Tvrdila též: „Kdyby už člověk nemohl nic jíst a nic mu nepomáhalo, špalda jej postaví na nohy.“ Odvary ze špaldy se prý dokonce používaly k výživě kojenců při nedostatku mateřského mléka.

Prababička špalda

Pšenice špaldapředstavuje jednu z nejstarších kulturních obilnin. Byla pěstována již před 9 000 lety, znali ji staří Egypťané, Keltové i Germáni. Říká se jí někdy prababička naší klasické pšenice, protože se jedná o její neprošlechtěnou prastarou předchůdkyni. V 18.–19. století byla na našem území hojně pěstována. Naši předci využívali její velké odolnosti a s úspěchem rostla i v podhorských oblastech. Kvůli nízkým výnosům oproti šlechtěné pšenici se ale od jejího pěstování postupně upustilo a špalda z české krajiny na mnoho desetiletí téměř vymizela.

Znovuobjevení špaldy

Až počátkem 90. let, kdy se u nás začalo rozvíjet ekologické zemědělství, se situace změnila. V roce 1991 se zrodil nápad obnovit pěstování špaldy. Žádné vhodné osivo však tehdy v naší republice nebylo k dispozici, a tak se jeden ze zakladatelů a spolumajitelů obchodní společnosti PRO-BIO, s. r.o.,Ing. Martin Hutař spolu se svým kamarádem rozhodli propašovat špaldová zrna z Rakouska a zasadit je na poli ve Starém Městě pod Sněžníkem. Od té doby se špalda stala symbolem ekologického zemědělství a představuje hlavní plodinu, která se zpracovává v místním bio mlýně.

Špalda pokaždé jinak

Vzhledem k široké škále špaldových surovin lze ze špaldy připravit téměř jakýkoliv pokrm od pečiva až po vydatnou polévku. Loupané špaldové zrno využijete po uvaření jako vhodnou surovinu při přípravě rizota, k zapékání se zeleninou či masem, jako samostatnou přílohu, do polévek, salátů či po úplném rozvaření, případně rozmixování do pomazánek, nákypů, omáček a kaší. Člověk pak jen žasne, jaké dobroty se dají připravit ze sáčku „zrní“. Jedinou jeho nevýhodou je dlouhá doba namáčení a vaření. Komu se nechce čekat, doporučuji špaldové kernotto. Podobá se zrnu, ale je obroušené od tvrdé obalové vrstvy, a tak jeho vaření netrvá délenež 25 minut. Oproti špaldovému zrnu je kernotto i lépe stravitelné. Je to velmi praktická surovina, kterou můžete smíchat s rýží, a připravit tak výborné rizoto či neobvyklou přílohu.

Špaldová mouka

Pečení z běžné pšeničné mouky si můžete oživit tak, že asi jednu třetinu nahradíte moukou špaldovou. Nejen, že tím pečivo obohatíte o vitamíny, minerální látky a vlákninu, ale špalda dodá pokrmu i určitou výjimečnost a typickou jemně oříškovou chuť. Výborná je do koláčových a buchtových těst, vánočního pečiva, ale i do poléveka na běžné zahušťování omáček. Nebo zkuste klasický omáčkový pokrm a k tomu špaldový knedlík, výsledek je výtečný a prospěje i vašemu zdraví.

Špaldová kašička pro nejmenší

U nás doma vítězí v oblíbenosti špaldových pokrmů rozhodně špaldová kaše. Na přípravu je velmi snadná a rychlá, takže ji stíháme přichystat i během ranních příprav ve všední den. Stačí uvařit špaldovou krupici v mléce či obilninovém nápoji a servírovat. Politá javorovým sirupem či posypaná kakaem vytáhne ráno z postele i ty největší spáče.

Kafíčko pro maminky

Špalda se používá také coby surovina k výrobě náhražek kávy. Upražená, umletá a případně doplněná například o cikorku nebo fíky kávu perfektně nahradí. Ocení ji především těhotné a kojící maminky, protože neobsahuje kofein. Navíc nepřekyseluje náš organizmus ani nezvyšuje krevní tlak. Když si ji doplníte mlékem či připravíte jako ledové frappé, jen těžko odoláte.

Špaldové kernotto s grilovanou zimní zeleninou / 4 porce, 45 minut
  • 350 g špaldového kernotta BIOHARMONIE nebo loupané špaldy BIOHARMONIE
  • 1 kg zimní zeleniny (mrkev, petržel, celer, pórek, dýně, červená řepa, ředkev atd.)
  • 2 velké cibule
  • 6 stroužků česneku
  • pepř, sůl
  • olivový olej BIOLINIE
  • koření na dochucení (například bazalka, Bylinný peprník Abrlovi či Salátové koření SONNENTOR)
  • nastrouhaný parmazán

Suché kernotto propláchněte několikrát studenou vodou, pak dejte do hrnce se studenou vodou, osolte, přidejte kapku oleje a vařte pod poklicí bez míchání asi 30 min. Po uvaření nechte ještě 10 min dojít. Pokud chcete použít špaldové zrno, je potřeba ho přes noc nebo alespoň na 12 hod namočit a pak vařit asi 50–60 min. Ideální je uvařit si špaldu již den předem.

Mezitím si očistěte zeleninu a nakrájejte na velké kusy. Česnek prolisujte. Smíchejte na plechu s olejem, solí, pepřem a kořením a vložte do trouby předehřáté na 180°C. Občas promíchejte. Celková doba pečení závisí na druzích zeleniny, zelenina by měla být změklá, ale stále ještě příjemně křupavá. Počítejte asi 30–40 minut.

Zeleninu poté smíchejte s uvařeným kernottem, případně dochuťte solí a kořením. Podávejte posypané strouhaným parmazánem a doplněné kvašenou zeleninou pickles či kysaným zelím.

Když jsem byla malá, chtěla jsem zachránit před vyhynutím ohrožené nosorožce v Africe. To se mi nepodařilo, tak teď zachraňuji přírodu a lidské zdraví pomocí biopotravin. Ve firmě PROBIO mám na starosti propagaci, komunikaci s médii, psaní článků a recepty. Občas mě můžete slyšet v rádiu vyprávět o zdravých potravinách nebo vidět vařit v televizi.

Profil Další články


Objednejte si předplatné
Předplatné