Slepice a jezírko do každé školky! Děti budou nadšené!

Koncem roku 2015 mě kontaktovala Tereza Velehradská z Centra ekologické a globální výchovy Cassiopeia v Českých Budějovicích s nabídkou na spolupráci v mezinárodním projektu „Děti v permakultuře“. Nikdy předtím jsem ani o ní, ani o projektu neslyšela. V té době jsme s rodinou a dvěma dětmi již skoro 10 let žili na polosamotě v podhůří Orlických hor, kde jsme koupili starou roubenou chalupu a téměř hektarový pozemek, a já měla za sebou zkušenosti s tvořením přírodních výukových zahrad v několika okolních mateřských školkách, kde jsme vše tvořili společně s dětmi a rodiči z místních zdrojů nebo z odpadu téměř bez jakýchkoliv finančních prostředků. Bylo to takové experimentování, které začalo, když moje děti začaly chodit do místní školky, a vzešlo z potřeby navázat vztah s místními a oživit školkovou zahradu, kde byl jen pás tújí podél plotu a nakrátko sekaný trávník – chyběly mi tam barvy, vůně, motýli a ptáci, stromy a keře, kde by se dalo schovávat, šplhat, stavět, něco dobrého si sezobnout nebo jen tak ležet a pozorovat – všechno to, co moje děti tak milovaly doma.

Slepice a jezírko do každé školky! Děti budou nadšené!

Nečekané příležitosti

Neměla jsem v té době ani ponětí, že by se z toho mohlo stát moje zaměstnání na plný úvazek, ale začaly přicházet další nabídky. Nejprve ze škol a školek z okolí, poté z Centra pro další vzdělávání pedagogů, abych připravila kurz a školila učitele, a nakonec nabídka na mezinárodní spolupráci. Samozřejmě jsem souhlasila, ačkoli když se teď dívám zpět, vůbec jsem v té době netušila, do čeho vlastně jdu. Z mojí polosamoty mě to vytáhlo do světa, kde jsem poznala nesmírně inspirativní projekty, prošla si školeními a kurzy a mohla spolupracovat s úžasnými lidmi z různých koutů Evropy. Napsali jsme knihu a vše vyvrcholilo na začátku května letošního roku, kdy jsme v Praze uspořádali dvoudenní mezinárodní konferenci, které se zúčastnilo více než 150 lidí.

Ven nejen z lavic

Mezinárodní projekt „Děti v permakultuře“ vznikl v reakci na výsledky výzkumů, podle nichž prudká změna životního stylu a přesouvání populace do měst brání dětem trávit čas svobodnou, nestrukturovanou hrou ve volné přírodě, což bylo ještě před dvěma generacemi naprostou samozřejmostí. Petr Daniš ve své knize Děti venku v přírodě: ohrožený druh? (2016) upozorňuje, že zhruba 40 % českých dětí tráví venku méně než hodinu denně. Překvapivě není rozdíl mezi dětmi z venkova a z měst. Stejný trend panuje ve školách, kde jsou děti většinu času uvězněny ve školních lavicích mezi čtyřmi stěnami a výuka se přesunula především do oblasti získávání teoretických vědomostí, které jsou často odtržené od reálného života, a děti nevědí, jak tyto znalosti v praxi uplatnit. Celý proces výuky je navíc vedený pedagogem a děti mají na rozhodování o tom, co a jak se budou učit, jen velmi malý vliv.

[time-restrict on="2019-08-07"]

Péče o Zemi

Cílem projektu „Děti v permakultuře“, podpořeného vzdělávacím programem Erasmus+, je zlepšit vzdělávání dětí a vytvořit nové metody a materiály pro pedagogy i rodiče, jak vést děti k udržitelnému způsobu života a seznamovat je s principy permakultury. V rámci projektu vyšla kniha „Péče o Zemi, péče o lidi a spravedlivé dělení ve vzdělávání“, v níž je jednoduchou a srozumitelnou formou popsána nová didaktika i přehledně členěné kurikulum všech témat souvisejících s udržitelným způsobem života pro děti ve věku 3–12 let, s návrhy na konkrétní aktivity a výukové plány. Všechny tyto materiály jsou zdarma dostupné v češtině i angličtině on-line.

Výměnné pobyty

Nové výukové materiály jsme během projektu testovali ve skotské škole v Gatehouse, kde již více než 6 let seznamují děti s permakulturou a začleňují ji do školních osnov. Tato venkovská škola se stala jedním z partnerů projektu a jejím hlavním snem bylo otevřít dětem bránu do světa, poznat jiné kultury, jazyky, zvyky a způsob života. Splnil se jim vrchovatě. V květnu 2017 jely žáci z Gatehouse do Rumunska, kde strávily týden s místními dětmi ve vísce Panatau a poznávaly jejich způsob života. O této vzrušující cestě byl natočen film (odkaz viz dále).

Učili jsme se navzájem

V září 2017 pak přijelo do školy v Gatehouse 17 lektorů a trenérů z celé Evropy testovat s dětmi materiály, které jsme společně vytvořili, a vzájemně se učit od dětí i jeden od druhého. V malém skotském městečku tato událost způsobila pozdvižení. Po týdnu nás každý znal a většina obyvatel nás na ulici zdravila v našich rodných jazycích. Pro všechny to byl silný zážitek a podle ředitele školy též neocenitelná zkušenost pro celou místní komunitu. Mně nejvíc utkvěl okamžik, kdy dojatý ředitel školy na setkání po celodenním pobytu s dětmi v lese hodnotil průběh dne a jeho přínos pro děti. Jedna dívka v lese při závěrečném sdílení v kruhu, kde děti měly říct, co nového se naučily, prohlásila: „Naučila jsem se, že štěstí může být všude, jen je potřeba se umět dívat.“ „Nikdy bych nevěřil, že zrovna ona řekne něco podobného. Rozuměli byste, kdybyste věděli, čím v životě musela projít.“

Cachtání Na Beránku

U nás se zatím s tímto přístupem během dvoudenního pilotního semináře seznámilo 40 pedagogů z celé republiky, ale zájem je takový, že připravujeme semináře další. Navázali jsme též spolupráci s pražskou Montessori školou Na Beránku. Děti v této škole dostaly do rukou kus pozemku, který podle vlastních představ přetvářejí v soběstačnou zahradu s venkovní učebnou, kuchyní, jezírkem, včelími úly a dalšími prvky. Samy děti si rozhodují o tom, co na pozemku bude, musí si poradit s rozpočtem, sehnat materiál i se podílet na realizaci a údržbě. Během tohoto procesu se jen tak mimochodem učí nejen matematiku, češtinu nebo cizí jazyky, ale také spoustu dalších důležitých dovedností. O tom, jak společně navrhovaly a budovaly jezírko, vznikl dokument s názvem „Abych si moh' cachtat nohy“.

Pojďme do toho spolu

Nyní hledáme další školy, které vytvořily zahradu společně s dětmi a učí venku. Chceme vytvořit síť a přímo v těchto školách pořádat exkurze pro ostatní, aby se mohli inspirovat a získali motivaci pustit se do změn, a zároveň jim poskytovat materiály a know-how, které jsme získali během mezinárodní spolupráce. Je to běh na dlouhou trať, ale tato práce dává všem zúčastněným hluboký smysl. První takové setkání plánujeme na jaře příštího roku právě ve škole Na Beránku. Permakultura není jen o zahradničení, jde především o způsob, jakým se díváme na svět a jak vzájemně spolupracujeme s ostatními lidmi a s přírodou. Využívá principy, které efektivně fungují v přirozených systémech, a etická pravidla, která byla vydestilována ze způsobu života původních domorodých kultur. Ty žily udržitelným způsobem života a uspokojovaly své potřeby způsobem, který neničil základní zdroje, na nichž jsme životně závislí. Má oblíbená definice zní: Permakultura je umění vytvářet vzájemně prospěšné vztahy. Od té doby, co jsem ji začlenila do svého života, jsem čím dál spokojenější a optimističtější a chci to samé dopřát i našim dětem.

[/time-restrict]

__________________________________________________________________________________ Pozvánka: 28.–30. září 2018 proběhne v Čechách na permafarmě Jagava historicky první seznámení s metodou Dragon Dreaming, což je ve zkratce „metoda řízení projektů srdcem“ využívaná především v managementu. Lze ji však uplatnit při jakémkoli plánování, včetně např. plánování školního roku společně s učiteli a dětmi nebo třeba v rodině při plánování „Prázdnin snů“, což jsme si sami v loňském roce doma úspěšně vyzkoušeli.

Text: Adéla Hrubá

O autorce:Adéla Hrubá již více než 10 let žije se svojí rodinou na polosamotě v podhůří Orlických hor, kde hospodaří na zhruba hektarovém pozemku. Její zahrada je v síti Ukázkových permakulturních projektů pod názvem Zahrada na kopci. Pěstuje a semenaří pro o.p.s. Gengel staré a netradiční druhy rostlin (víc než 70 odrůd), spustila projekt pro školy Staré odrůdy do škol a iniciovala založení komunitní zahrady na pěší zóně v Žamberku (Zahrada bez plotu). V současné době je členkou týmu mezinárodního projektu Children in permaculture, jehož cílem je integrovat permakulturu a zásady udržitelného způsobu života do školního prostředí a vytvořit k tomu potřebné materiály. Absolvovala praktický kurz permakultury u Seppa Holzera, Úplný kurz permakulturního designu u Tomase Remiarze, Učitelský kurz permakultury u George Sobola a několik kurzů specializovaných na sociální permakulturu (např. Dragon Dreaming, sociokracie). Vede kurzy, pořádá happeningy a osvětové přednášky pro širokou veřejnost a věnuje se poradenské a konzultační činnosti.

Koukněte na: http://childreninpermaculture.com/resources/videos/ https://www.permakulturacs.cz/project/38/zahrada-na-kopci http://gengel.cz/content/57-prehled-projektu-stare-odrudy-ve-skolach

Celý článek vyšel v Pravém domácím časopisu č. 2018/08

Přečíst/koupit v digitální podobě

V papírové podobě k zakoupení u České pošty:

Tel: 800 300 302 nebo e-mail: postabo.prstc@cpost.cz​