S makrobiotikou na cestě ke zdraví a životní filozofii

Když jsem se loňského listopadu chystala na celodenní makrobiotický seminář pořádaný u příležitosti 80. narozenin velké propagátorky tohoto životního stylu paní Jarmily Průchové, těšila jsem se na všechno, co uslyším, na všechny, které potkám a taky na to, co ochutnám. Byla jsem otevřená a chtěla o paní Jarmile napsat článek. Nepovedlo se, nakonec jsme k sobě nenašly cestu. Přesto čas věnovaný tomuto tématu nebyl marný. Seznámila jsem se s Irenou Dutkovou, která se svým Duhovým koníkem seminář pořádala, a jsem moc ráda, že to byla právě ona, která mi odpověděla na otázky, jež mě po oné listopadové sobotě napadaly. A to jídlo tam? Fakt vynikající!

S makrobiotikou na cestě ke zdraví a životní filozofii

Velký život

Slovo makrobiotika (dále MB) je odvozeno z řečtiny. Macro je velký, bios život a biotika nauka o projevech chování živých organismů. Úkolem MB je tedy přivést člověka ke správné životosprávě a udržet ho tak co nejdéle mladého po fyzické i psychické stránce. Jak píše Irena Dutková na stránkách Duhového koníka, mnoho lidí se v současnosti zamýšlí nad smyslem života a nad tím, jak se vývoj neustále zrychluje. Často pak nacházíme potřebu vrátit se k přírodě a k zapomenutým hodnotám, někdy dokonce až ke stravě našich předků. A o tom je právě makrobiotika.

MB jako filosofie

Ještě na začátku minulého století se hnojilo výhradně dobře uleželým kompostem nebo hnojem, všechno vypěstované obilí bylo tedy v bio kvalitě, jak by se řeklo dneska. Naši praprarodiče jedli výlučně celozrnné obiloviny, luštěniny, sezónní ovoce a zeleninu. Své místo v jejich jídelníčku měla i kvašená zelenina, především tradiční kysané zelí, ale co se týče masa, to se jedlo jen výjimečně.

MB ovšem není jen o stravě. Irena ji představuje jako filozofii, která se zaměřuje na vyrovnanost energií jin a jang, které ovlivňují naši tělesnou i duševní kondici. Výchozím bodem této filosofie je zásada, že vesmír se neustále mění – stejně tak, jako se jin mění v jang a opačně. Všechno kolem nás i v nás existuje ve formě doplňujících se protikladů – bez tepla by nebyla zima a bez hor by nebyly nížiny.

Nebezpečné extrémy

Stravovat se makrobioticky znamená vyvarovat se extrémům. Mezi ty MB řadí potraviny, které se vyznačují nadměrným jangem či jinem a mezi ně patří především rafinovaný cukr, kuchyňská sůl, vejce, mléčné výrobky, veškeré masné výrobky, maso a průmyslově zpracované potraviny s velkým množstvím konzervantů a barviv.

Velký důraz je kladen na sezónnost, lokálnost a čerstvost. Něco takového jako jahody v zimě je něčím nemyslitelným a tímto přístupem pohádka O dvanácti měsíčcích zase dostává smysl. Jejím poselstvím je totiž ctít koloběh přírody a nesnažit se ho obrátit. Respektem přírodních zákonů se podle MB můžeme uzdravit. A právě tato touha je tím nejčastějším motivem, proč MB zkusit. Ani Irena Dutková to neměla jinak a takto se mi svěřila:

Cesta k rýži

„Před přechodem na MB stravu a MB životní styl jsem dlouhou dobu řešila především vleklé kožní potíže. Asi 20 let jsem chodila ke klasickým lékařům, ale trvale nic nepomáhalo. Zkoušela jsem různé alternativní postupy (úpravu stravy, homeopatii), ale zase nic moc nezabíralo. Přesto jsem se na své cestě posouvala a jsem za všechny pokusy a omyly vděčná. Postupně jsem poznávala, jak na co mé tělo reaguje, až jsem jednoho dne dospěla k tomu, že k té rýži dojdu. A taky, že ano.

Sice ještě několik let trvalo, než se většina mých potíží vylepšila, ale obecně se mi rychle začalo ulevovat. Bylo to hodně o učení, které mě velmi baví, zkoušení a především vaření a obrovské trpělivosti. Na své cestě jsem prošla několika slepými uličkami a udělala i pár chyb, ale jsem za ně ráda, posouvají mě stále dál. Asi rok mi trvalo, než jsem opravdu vyřadila maso, mléko a cukr. Pak už se výsledky ukazovaly zřetelněji.

Přechod a praktikování MB životního stylu vnímám jako radost, objevování, tvoření a učení se každý den. Je to také o velké disciplíně, vytrvalosti a zodpovědnosti. K tomu je potřeba znát důvod, „proč“ to všechno chci dělat a žít. Když vezmete život do svých rukou, je to nádherný pocit. Naslouchám vnitřnímu hlasu a stále se učím – s velikým nadšením a láskou.

Souhlasím s názorem, že většinu lidí dovedou k MB zdravotní potíže. Tím více klobouk dolů před těmi, kteří se pro tento krok rozhodnou z důvodů duchovních i preventivních. Přírodní strava vede dle mého názoru k lásce a ochraně přírody a k šetření zdrojů, rozhodně však nechci položit rovnítko jen mezi MB člověk a vědomý člověk. Vím, že je mnoho lidí, kteří se stravují jinak a přesto jsou radostní a pokorní jak k přírodě, tak i k životu.“

MB a mateřství

„Moje rozhodnutí začít s MB přišlo před sedmi lety. Rodina a přátelé reagovali celkem klidně. Byla jsem bezdětná, dělala jsem MB sama pro sebe, pevně rozhodnutá a vědomá. Můj tehdejší partner si z toho ale dělal legraci. Přechod na MB mi v mnohém otevřel oči. Celkem rychle jsem ukončila nefunkční manželství, odešla z „teplého“ pracovního místa, začala jsem jinak přemýšlet o životě a mém místě v něm.

Se současným přítelem se úžasně doplňujeme. On je nositelem myšlenky permakulturního zemědělství a to on mě přivedl na myšlenku, že si postavíme slaměný domek na polosamotě, kde si budeme pěstovat vlastní potraviny. Snažíme se náš život zjednodušit – zbavujeme se věcí, používáme méně elektrospotřebičů, co nejméně chemie apod.

Dávno to ale není jen o nás dvou, máme malou dcerku a MB mě provázela už těhotenstvím. Byla jsem na ni zvyklá a vyhovovala mi. Problémy jsem nepocítila ani po porodu, rychle jsem se dostala do kondice. Naše pediatrička v MB stravě nevidí žádné nedostatky, proto ani jako máma žádná omezení nevnímám.

Školku zatím neřeším, dceři ještě nejsou tři roky. Ještě nevím, jak se později rozhodneme – možná s námi dál zůstane doma, možná budu hledat školku, kam si bude moct nosit vlastní jídlo. Vlastní jídlo si nosíme i na návštěvy rodin, kde se stravují konvenčně, pokaždé se snažíme připravit něco atraktivního a dobře ochuceného a pak už je jen na ostatních, jestli naše jídlo ochutnají. Výjimečně ochutnáme i my to jejich, záleží na situaci.“

Duhový koník

„Tento projekt v sobě spojuje všechno, co mě odjakživa baví. Díky akcím, které pořádáme, můžu uplatnit své organizační schopnosti, sdružovat lidi pospolu. Vymýšlím programy pro dospělé i pro děti a nápady se jen hrnou. Už jsme pořádali zimní i letní dovolené po vlastech českých, dětské tábory, Rýžový ples a nyní nás čeká pobyt pro nezadané. Do budoucna se chystáme i na poznávací zájezdy do zahraničí. Všechny pobyty Duhového koníka se vyznačují MB stravou. Myslím, že díky setkání s lidmi z různých kultur a koutů světa se můžeme více s nadhledem podívat na vlastní život.“

Více na: www.duhovykonik.cz

Jak na to?

„Pokud cítíte, že vás myšlenka MB oslovuje, přečtěte si o ní něco, vyhledejte makrobiotiky, jeďte na kurz či pobyt, popovídejte si s lidmi, zkoušejte a hodnoťte. Vnímejte své pocity a pokud se při eliminacích cítíte hůře, zvolněte. Každý má svoje tempo. Ptejte se, učte se, a hlavně – mějte ze sebe radost. Přeji vám, ať je vaše cesta jakákoliv (makro- i nemakrobiotická), ať žijete v harmonii a lásce sami se sebou i s vesmírem.“ Irena Dutková

RECEPT

Napařované placičky nejen pro kluky a holčičky

Ráda dělám jak pro dceru tak pro nás placičky. Suroviny se dají různě obměňovat podle toho, co právě máme doma, podle chuti a ročního období.

Základem těsta jsou ovesné vločky (namočené), jáhly (uvařené), nebo jiné zbylé obilí. Dosypeme moukou (pšeničnou, kukuřičnou ...) a přimícháme například:

  • strouhanou mrkev, slunečnicová semínka
  • strouhané uzené (bílé) tofu, strouhaný kedluben
  • hrášek, kukuřici
  • vařené fazole, na jemno nakrájenou cibuli

Dochutíme kořením (např. majoránkou, oregánem, tymiánem), solí, či umeoctem. Někdy můžeme do těsta dát i trochu oleje (sezamového, slunečnicového). Směs promícháme, těsto by mělo být tužší, aby šly tvarovat placičky. Pánev potřeme pánev olejem (můžeme dolít i trochu vody), nahřejeme a klademe vytvarované placičky. Napařujeme pod pokličkou cca 6 – 10 min z každé strany.

Placky jsou výborné nejen jako součást hlavního jídla (doplněné o další zeleninu, luštěniny, salát apod.), ale i studené jako svačina na cesty či do školy.

TIP: Na jaře můžeme do placiček nasekat i divokou zeleninu (spařenou kopřivu, bršlici, hluchavku, pampelišku a další).

Jsem si jistá, že když se nacházíte hodně dole, je to jenom proto, abyste se zase brzy ocitli hodně nahoře. Už je to víc než šest let, kdy jsem se sbírala po životní krizi a právě tou dobou jsme se díky účasti na dětské ekologické soutěži seznámili s Petrou a Danem. Časopis byl zatím jen vizí v jejich hlavách, přesně si pamatuju okamžik, kdy jsme se o něm bavili poprvé. Přišlo mi to jako sen a tenhle sen jsem za několik měsíců skutečně držela v ruce, dokonce se svým textem. Díky tomuto setkání získala naše rodina nové přátele a zcela nový směr.  Za to jsem hodně vděčná, protože v mém životě nikdy nebylo tolik radosti jako je dnes. A zítra určitě bude ještě větší :-).

Profil Další články


Objednejte si předplatné
Předplatné