QA: Pečuji o člověka s Alzheimerem

Čtyři otázky pro: Ing. Miriam Maruškovou, ředitelku Domova Rakovice

QA: Pečuji o člověka s Alzheimerem

www.domovrakovice.cz

 

Je normální, že člověk pečující o těžce nemocného příbuzného, se kterým měl doposud výborný vztah, se dostane do stavu citového vyhoření?

Do takového stavu se dostávají lidé ve většině situací, ze kterých nevidí východisko. U osob pečujících o své blízké se tento stav dá přirovnat k rezignaci. Lidé se s nastalou situací často nedokážou smířit. Nepřipouští si, že by jejich blízký už nikdy nebyl takový, jako si ho vybavují ve svých vzpomínkách. Postupně se může situace zvrtnout až ke ztrátě soucitu a odpovědnosti za nemocného člena rodiny. V extrémních případech může hraničit situace až s nenávistí. Zde už je situace velmi vážná a pomoc odborníka nepotřebuje jenom nemocný, ale i osoba péči poskytující. Psychika každého z nás je velice křehká a právě na osobu pečující o nemocného se často zapomíná z důvodu, že se „řeší“ jenom nemocný.

Existují způsoby, jak pečujícím lidem pomoci? Kam se mohou obrátit?

V počátečních stádiích Alzheimerovy nemoci je tady internet, protože ne každý hledá pomoc v terapeutických centrech nebo kontaktuje psychologa. Je důležité si popovídat s někým, kdo byl, nebo je v podobné situaci. Ovšem jak bude nemoc postupovat, bude potřeba vyřešit otázku, jestli zvládnout péči doma a rozložit si síly v rodině, nebo najít vhodné zařízení domácího typu, kde se o nemocného dobře postarají. Často právě při hledání vhodného zařízení si člověk zodpoví hodně otázek, které nosí v hlavě, a získá velmi důležité informace pro další rozhodování.

Dá se říct, do jaké míry nemocný člověk vnímá rozdíl mezi péčí doma a péčí v některém z těchto zařízení, o kterých mluvíte?

Je důležité nezanedbat adaptační období a dobře a včas zvolit kvalitní zařízení. Částečnou pomoc nám mohou poskytnout například denní stacionáře. Díky jejich pomoci můžeme chodit do práce a zvládnout svoje denní povinnosti. Zde je nutné si ovšem uvědomit to, že doma pro nás nastane další povinnost – starost o nemocného člena rodiny. Je to běh na dlouhou trať. Z Alzheimerovy nemoci se člověk nevyleží, ani ji nevyléčí antibiotiky. Klade na zdravého pečujícího nejen fyzické, ale hlavně psychické nároky, a ne každý z nás je schopen nastalou situaci zvládnout sám. Řešením mohou být zařízení, resp. domovy, kde se zabývají odbornou pomocí dlouhodobého rázu. Jedná se především o Domovy se zvláštním režimem, kde je pomoc poskytována nepřetržitě celých 24 hodin. V rámci zachování prostředí, které by se co nejvíce podobalo rodinnému, je vhodné vybírat zařízení s menší kapacitou. Pokud se už pro umístění svého blízkého rozhodneme, zahoďme předsudky, že svého příbuzného někam odkládáme, a připusťme si fakt, že už péči nezvládáme. Nepodceňujme nemocného, on cítí, že jsme vyčerpaní, nervózní a že ho „přestáváme mít rádi“. Zásadní je s ním i nadále udržovat kontakt, navštěvovat ho, případně podniknout krátký nenáročný výlet, procházku nebo společně prožít vánoční svátky.

  Každá situace nám má něco sdělit, ty „špatné“ jsou možná i „užitečnější“, i když to v danou chvíli neumíme rozpoznat. Je možné říct, co nám nemocní lidé chtějí ukázat?

Tady musím jenom souhlasit. Moment, kdy je člověku diagnostikována Alzheimerova nemoc, může dospět do situace, že sourozenci, kteří spolu léta nemluvili, najdou společnou řeč. Právě starost a obavy o jeho budoucnost semknou rodinu v jeden celek. Postupem času dojdeme k tomu, jak jsou hádky a konflikty malicherné v porovnání se zdravím a lidským životem. Konflikty lze vyřešit, lidský život ovšem vrátit nelze. Pro nemocné je nejdůležitější pohlazení a vlídné slovo, a to koupit nelze.

Miluje seskok padákem. A možná proto podobně přistála i v naší redakci. Zčista jasna, znenadání a správně. A od té doby zůstala. Je spontánní, kreativní, veselá, takové věčné dítě, které snad ani nemá žádné starosti. Možná je to tím, že Markéta věří, že to, co si člověk opravdu přeje, se mu splní. Tak jaké potom starosti? Píše články (nejen pro Pravý domácí) o všem, co jí zajímá a v čem vidí smysl.

Profil Další články


Objednejte si předplatné
Předplatné