Přírodní stavitelství: stavění srdcem

Tento článek není ani tak o výhodách a důvodech stavění z přírodních stavebních materiálů, jako je o radosti. O radosti pracovat s hlínou, slámou, dřevem, konopím, vlnou, kamenem, se kterými zvládnou stavět i děti. O radosti ze zdravého bydlení v přírodním domě. A také o radosti z toho, že i příroda může mít z takového ekologického stavění radost.

Přírodní stavitelství: stavění srdcem

„Přírodní stavitelství je myslím hlavně srdeční záležitost,“ říká Daniel Grmela, zkušený projektant, jehož vášní jsou slamáky. Vedle slaměných domů, které navrhuje pro jiné, si sám zadaptoval s pomocí slámy a hlíny k bydlení zahradní domek a vedle něj pak postavil menší řadový slamáček, ve kterém teď s rodinou spokojeně bydlí. „Když jedeme někam na výlet či návštěvu, vždycky se moc těším domů. Miluji teplo ze dřeva z kamen, když jsme na návštěvě, kde se topí něčím jiným, mám pocit, jako by mi chyběl nějaký druh výživy.“ Všude jinde než doma mu prý připadá, že je moc teplý vzduch, ale moc studené stěny.

Dokonalá nedokonalost

Nejen bydlení, i samo stavění z přírodních materiálů je podle Dana radost. Je mnohem intuitivnější než s prefabrikovanými materiály a rády se do něj zapojují i ženy a děti. Však také on stavěl domov s přítelkyní. „Mnohem jednodušší je také údržba a případné opravy,“ popisuje výhody té přirozené jednoduchosti. „Zahradní domek, první bydlení, které jsme si sami po svém udělali, je pro mě domovem asi nejvíc,“ vzpomíná nostalgicky Dan. Po pár letech bydlení je prý už vychytaný, ergonomický, dokonale funkční s minimálními náklady na provoz. Vybavený je za pár korun tím, co se kde našlo. „Byl to s přítelkyní náš společný koníček. Vždycky jeden z nás něco přidržel (umyvadlo, dřez, poličku, závěs) a druhý na to koukal z dálky, jak to tam pasuje, a pak jsme se vyměnili,“ vypráví. Nábytek si také vyrobili sami ze stavebních prken. „Žádná velká truhlařina, ale dokonale na míru.“

Stavění Daniela moc baví. Nakonec ho to i živí. I pro sebe se chystá ještě na nejméně dva další domy k rekonstrukci. „Vytvářím tím dlouhodobou hodnotu, mám fyzický pohyb a pracuji s voňavými materiály. A miluji ten proces zhmotňování představ – jak se prostor po kousku tvoří – pak v něm sedím a představuji si ho dokončený zase o krůček dál, a tak krůček po krůčku.“ Jediné, co ho při stavění dokázalo naštvat, bylo, když mu na stavbě někdo provedl něco jinak, než si představoval, zatímco on musel na chvíli odjet. „Příště chci stavět ještě pomaleji a s větší rozvahou a u všeho, co se na stavbě pohne, osobně být. Když něco vyjde jinak a přitom u toho jsem, tak mi to tak nevadí…,“ vysvětluje.

Stavěním roste nejen dům

Podobně radostné pocity, když si stavebník staví svůj dům sám, nebo se na něm jakkoliv podílí, zná na vlastní kůži i další náš známý, přírodní stavitel Honza Pospíšil. Kromě nesčetně domů, které pomáhal stavět pro jiné, sám postavil za pár měsíců a šest set tisíc Kč slaměný dvoupatrový dům pro svou rodinu a brzy se chystá na další. „Muž získává vlastní hrdost, sebedůvěru, roste v očích své ženy,“ popisuje své zkušenosti. Dospělí i děti získávají k domu úplně jiný vztah, vazby a přehled o tom, jak se vlastně takový dům tvoří, a že to není věc nemožná. „Zároveň ztrácí závislost na systému, který říká, že dům bez autorizované odborné firmy nelze postavit.“ Jak je vidět, lze. A ne jeden.

Jednoho však musí vidina přírodního domu vytvořeného částečně vlastnoručně doslova nadchnout. Nebo radši oba dva. Není to totiž stavění úplně pro ty, co chtějí bydlet hned, nýbrž pro ty, co chtějí investovat do stavění namísto peněz z hypotéky svůj vlastní čas a energii. A to nemalou.

Bez práce nejsou slamáče

„Co se týče množství svalové práce či počtu odpracovaných hodin, je to s přírodními materiály samozřejmě těžší,“ přiznává Daniel. Prefabrikované materiály ovšem v sobě mají práce zabudované ještě mnohem víc. „Tu práci do nich zabudují stroje ve fabrikách poháněné levnou ropou a na stavbě to s nimi může jít už rychleji a snáz. Aspoň se to tak na první pohled může zdát.“ Přírodní materiály na nás též nečekají v nekonečných řadách v každých stavebninách. Takovou slámu si musíme často sami vyhandlovat, k tomu dohodnout vhodnou balíkovačku, doufat v krásné počasí a hotové balíky mít kde uskladnit, aby do nich až do použití nenapršelo.

Jde o celek

Co do nákladů na materiál jsou přírodní materiály zpravidla levnější než prefabrikáty. A jaké jsou jiné měřitelné důvody sáhnout při stavbě domu po dřevě, hlíně, slámě? „Pokud nejsme tolik odpojeni od své vnitřní podstaty, pak nepotřebujeme argumenty či výčet kladů,“ přemýšlí Daniel. Ony ty přírodní materiály pro stavebnictví obecně v jednotlivostech totiž nevynikají nad prefabrikovanými. „Významně ale vynikají při pohledu celostním,“ tvrdí Daniel. Prefabrikací podle něj člověk obvykle několik málo vlastností vylepší, jako například pevnost, požární odolnost, tepelnou vodivost, avšak celou řadu dalších významně zhorší. K těm patří ekologická stopa, možnost návratu zpět do přirozených přírodních cyklů, vliv na zdraví.

„Přírodní materiály jsou ze své podstaty navrženy dokonale a ve své kombinaci fungují symbioticky,“ dodává k tomu Ondřej Bízek, projektant a organizátor konference Přírodní stavitelství od A do Z. Jeden materiál prý podporuje druhý a dohromady vytvářejí dokonale fungující celek, který vychází z toho, že příroda kolem nás je dokonalá a má vše vymyšlené. „Oproti tomu syntetické materiály jsou často jednostranné, s ‚vedlejšími‘ účinky. Mnohdy se tak v konvenčním stavitelství můžeme dostat do situace, kdy vyháníme čerta ďáblem.“

Závislost na přírodě

Přírodní materiály tedy nezamořují životní prostředí a ani nespotřebovávají energii na výrobu. „Když si uvědomíme nejistotu energetických zdrojů, které mohou skončit, možná se budeme chtít začít chovat šetrněji,“ přemítá Jakub Wihan, projektant domů z nosné slámy. Návrat k místním a obnovitelným zdrojům je pro něj podvědomě jistější. I díky následné nezávislosti. „Mít dům, který funguje tak nějak bez toho, abyste se museli starat o topení, to je atraktivní.“ Tvrdí, že právě takové slamáky, které navrhuje, jsou. Nejedná se přitom o pasivní domy. „Mít pasivní dům, to se musíte setsakra snažit. Zvláště v detailech, co se týče vzduchotěsnosti.“ Jemu je prý naopak blízká technologie stavění ze slámy právě svou jednoduchostí. A byť pak v domech, které navrhuje, jsou potřeba kamna nebo pec, topení není potřeba příliš. „Slaměné stěny nejsou úplně rovné, kolem oken jsou pěkné zaobleniny a křivky, teplo ohně, ta tepelná radiace k tomu patří.“

Jak už zde několikrát padlo, přírodní stavění je především otázka srdce. Každý máme v tom svém ukrytu jedinečnou představu milovaného domova. Ať je to klasicky hranatý dům ze slámy se sedlovou střechou, kruhová slaměnka nebo pouhá maringotka, zdá se, že stále více srdcí tu hoří pro domov, ve kterém se nám bude nejen příjemně zdravě žít, často i bez zadlužení, ale který je zároveň celkově co nejšetrnější k přírodě.

   

Co je pro vás ekologické přírodní stavitelství?

Daniel Grmela, projektant, www.slamak.info:

Takové, kdy člověk naplňuje svoji opravdovou potřebu bydlet, pracovat, hospodařit a žít v souladu s přírodou, nebere si víc, než skutečně potřebuje. 100 m² užitné vytápěné plochy bych pro běžnou 4člennou rodinu považoval za horní hranici. Vytápěná část může být doplněna o množství suchých krytých prostor pro nejrůznější skladování, práci i zábavu. Je vhodné, aby hlavní stavební materiály byly nejen přírodní, ale též lokální, bez několikerého převážení surovin a produktů mezi fabrikami a sklady. Ekologická stopa daná dopravou stavebních materiálů se na celkové ekologické stopě domu v jeho životním cyklu od stavby po recyklaci podílí cca třetinou.

Osobně je mi nejbližší malý domek, z přírodních materiálů, s vytápěním sálavými akumulačními kamny na dřevo s dokonalým spalováním a vysoce účinným způsobem předání tepla z topeniště do kamen a místnosti a minimem emisí, které jsou obdobného charakteru jako při přirozeném lesním požáru a Země si s nimi snadno poradí. Ten svými ekologickými parametry předčí i většinu pasivních domů.

Honza Pospíšil, přírodní stavitel, www.domyzeslamyahliny.cz:

Ekologická stavba je taková, která odpovídá svým rozsahem skutečným potřebám svých uživatelů a na svou realizaci a provoz spotřebuje nejméně energie. Je postavena převážně z materiálů, které jsou v původním stavu, nebo upravené v co nejmenší míře. Je možné ji recyklovat použitím jejích stavebních prvků na stavbu domu nového, popřípadě její likvidace je možná jednoduchou přírodní cestou. Byly na ni využity ve větší míře materiály, které člověk zařadil mezi odpad, ale jsou stále využitelné a nepotřebují další energetickou investici. Nezvyšuje stres a vydíratelnost jejích uživatelů například nutností hypotéky.

Ondřej Bízek, projektant a organizátor konference Přírodní stavitelství od A do Z, www.prirodnistavby.com, www.bizi.com:

Nejde jednu stavbu jednoznačně prohlásit za přírodní/ekologickou a druhou už ne, a to ani podle zdánlivě objektivních ukazatelů, jako je množství použitých ryze přírodních a místních materiálů, uhlíkové stopy, neboli zatížení životního prostředí její stavbou a likvidací, či energetické náročnosti provozu. Je to o selském rozumu a zodpovědnosti.

Typickým příkladem domu čistě pozitivního pro přírodu i jeho obyvatele je pro mě slamák. Do dřeva a slámy se akumuluje CO2 a další skleníkové plyny, hlína i kámen jsou všechno lokální, ryze přírodní materiály s minimální energetickou náročností na výrobu či jejich dopravu. Taková stavba svým vznikem životní prostředí nezatíží. A to tak, že opravdu ne! Ne jen papírově. Navíc, když dům doslouží, sláma s hlínou se jen zaorá a dřevo se použije jinam nebo se s ním zatopí v kamnech. Žádné nebezpečné odpady, žádné drahé demolice.

Koukněte na:

www.prirodnistavby.com – stránky konference Přírodní stavitelství od A do Z www.baobaby.org – sdružení propagující stavbu z přírodních materiálů www.baubiologie.cz – organická architektura a stavební biologie Davida Eyera www.envimat.cz – výčet materiálů a jejich uhlíkové stopy zpracovaný ČVUT

Miluje seskok padákem. A možná proto podobně přistála i v naší redakci. Zčista jasna, znenadání a správně. A od té doby zůstala. Je spontánní, kreativní, veselá, takové věčné dítě, které snad ani nemá žádné starosti. Možná je to tím, že Markéta věří, že to, co si člověk opravdu přeje, se mu splní. Tak jaké potom starosti? Píše články (nejen pro Pravý domácí) o všem, co jí zajímá a v čem vidí smysl.

Profil Další články


Objednejte si předplatné
Předplatné