Přírodní stavitelství: Pasívní domy

Možná se na první pohled bude zdát, že je tento příspěvek v rozporu s ostatními, daleko alternativnějšími příspěvky v rámci tohoto stavitelského tématu, ale vlastně jde jen o další alternativu. O alternativu pro ty, kteří nejsou ochotni slevit ze standardu bydlení, na který byli doposud zvyklí, chtějí do bydlení investovat a zároveň chtějí postavit dům, který svým materiálem nezatíží životní prostředí. Řeč je o pasivních domech z přírodních materiálů.

Přírodní stavitelství: Pasívní domy

Co je to pasivní dům?

Pasivní domy nabízejí zdravé a komfortní bydlení a především jsou energeticky úsporné. Běžný pasivní rodinný dům, který má podlahovou plochu kolem 120 m², spotřebuje na vytápění přibližně 1800 kilowatt hodin, což je asi o 80–90 % méně na vytápění než u klasického domku o stejné ploše. Jak to? Dům je dobře tepelně izolovaný – něco jako termoska, která teplo drží. A využívá vnitřní tzv. pasivní tepelné zisky v budově. Jednak z života v domě, tedy teplo vyzařované lidmi a elektrospotřebiči, ale také ze slunečního záření prostupujícího okny. Díky izolaci a dalším prvkům tyto zisky „neutíkají ven“ a po většinu roku postačují k zajištění příjemné teploty v místnostech.

Zatopíte si tedy i vlastním tělem

Pro představu: Pro vytápění místnosti o velikosti 20 m² stačí 200 wattů, tepelný výkon člověka v klidu je 80 wattů (cca. 1 W na 1 kg váhy), výkon stolního počítače 250 wattů.

U každého pasivního domu jsou důležité tepelné zisky se slunce. Na druhou stranu je nutné myslet i na riziko přehřívání v létě. Dům tedy musí být postaven konstrukčně a nastavením na jednotlivé světové strany tak, aby k tomuto nedocházelo.

V pasivním domě je také nutné mít řízené větrání s rekuperací tepla. V domě bez rekuperace je teplý vzduch bez užitku odveden otevřeným oknem ven, ale rekuperace se postará o to, aby byla většina tepla odevzdána přiváděnému čerstvému vzduchu.

Při navrhování pasivního domu byste měli myslet na to, aby jeho tvar byl co nejkompaktnější. Z tohoto pohledu by byla ideální koule :) V praxi se snažte co nejvíce přiblížit kostce nebo kvádru delší stranou směrem k jihu.

O kolik je pasivní dům dražší? A je vůbec?

Pasivní dům může být dražší díky použití kvalitnějších komponent a větší preciznosti jak ve fázi návrhu, tak při samotné realizaci. Vícenáklady se pohybují mezi 5 až 15 % oproti běžným stavbám. Podle architekta Aleše Brotánka ale toto už nemusí být pravda, pokud při návrzích zůstaneme při zemi, pořádně se zamyslíme nad tím, co skutečně potřebujeme, a využijeme chytrá řešení, která doba nabízí. Stát navíc pasivní domy podporoval v rámci programu Zelená úsporám (zhruba půl milionu korun). Předpokládejme, že tomu tak bude i letos.

Podle České statistického úřadu se v roce 2013 u nás postavilo 12.490 rodinných domů – z toho odhadem zhruba tisícovka byla v tzv. pasivním standardu.

Více informací o pasivních domech i možnostech některý z nich navštívit (doporučuji!) najdete zde: www.pasivnidomy.cz

Další informace naleznete i na: www.sdruzeni-ekodum.cz

Náš příběh

Začal asi před šesti lety, kdy jsme objevili pozemek v mé rodné vesnici, na kterém jsme chtěli postavit vysněný dům pro naši rodinu. První romantická představa, že si jej postavíme sami, s minimálním rozpočtem a z přírodních materiálů, vzala za své během prvních let, když jsme objeli několik takových staveb a tváří v tvář realitě jsme si uvědomili, že na to zkrátka nemáme ani kapacitu, ani peníze, ani zkušenosti a vlastně ani trpělivost. Hned vzápětí jsme si uvědomili, že nechceme slevit z komfortu, který nabízí běžné bydlení, a to i přes to, že naše nároky jsou podle našeho názoru podstatně nižší než nároky, řekněme, běžné domácnosti. Hodlali jsme slevit na velikosti domu, což se ukázalo jako klíčové. Rozhodně doporučujeme napsat si na začátku seznam priorit a po nějaké době se k němu vrátit. Člověk má tendenci v průběhu návrhů se více a více rozmachovat. Z čeho jsme naopak slevit nehodlali, jsou přírodní materiály. Nakonec nám z toho všeho vyšel pasivní dům. Od začátku jsme věděli, že chceme, aby jej navrhoval arch. Aleš Brotánek, jehož návrhy nám učarovaly. Dům sice stále kvůli složitým průtahům na úřadech kvůli pozemku ještě nestojí, ale už teď vám ho můžeme představit, a tak přiblížit fungování řekněme „alternativnějších“ pasivních domů.

Jak bude náš dům vypadat a z čeho bude postaven?

Jedná se o přízemní pasivní dřevostavbu o velikosti 120 m2 vytápěné plochy. Budeme mít ozeleněnou extenzivní střechu. Chceme mít maximální zodpovědnost za energii, kterou náš dům spotřebuje – proto pasivní, a chceme mít odpovědnost i za odpad, který vyprodukujeme, tudíž bude mít náš dům i vlastní kořenovou čističku s dočišťovacím jezírkem a jeden kompostovací záchod. Dům bude izolován foukanou celulózou (recyklovaným papírem). Slámu jakožto izolaci jsme nakonec zavrhli z důvodu vysoké pracnosti i nutnosti plánovat vše poměrně dlouho dopředu (přece jen jsme ztratili několik let díky pozemku). Vnitřek bude omítnut hliněnými omítkami kvůli zdravotnímu komfortu v domě i kvůli estetice. Dům bude stát nad zemí na patkách a ze severní strany bude na vytápěnou část domu přiléhat ještě nevytápěná, která bude částečně plnit funkci izolace. U domu bude jedno garážové stání. O tepelné zisky se postarají velké skleněné plochy, které budou v letních měsících zastíněny přesahem střechy a také vinnou révou popínající se po venkovní konstrukci terasy. Velmi důležité pro nás při navrhování domu bylo propojení se zahradou, která by se měla stát v budoucnu jedlým lesem. Dům proto stojí v severovýchodním rohu pozemku a je naopak otevřen směrem na jihozápad, kam také směřuje výhled a sklon pozemku.

Otázky, které nás nahlodávaly:

Chceme žít v domě, kde bude rekuperace a tedy poměrně složitá technologie?

Ano, protože víme o případech z našeho okolí, kdy si lidé postavili nízkoenergetický dům bez rekuperace a nežije se jim v něm dobře. Dům je utěsněn a prakticky není možné ho pořádně vyvětrat. Výsledkem je vydýchaný vzduch a plísně.

Chceme žít v domě, kde si nebudeme moci pořádně zatopit?

Toto jsme s mužem řešili poměrně dlouho. Otázka rodinného krbu v centru domu byla pro nás důležitá. Menší zdroj vytápění (malý krb) budeme mít i v našem domě, nicméně pokud bychom jen používali mimo extrémní případy poklesu teplot, náš dům by se přehříval. Nakonec jsme se shodli, že kompromisem bude venkovní krb na terase, který budeme moci používat po větší část roku.

Chceme žít v domě, kde si nebudeme moci otevřít okna?

Tuhle okřídlenou fámu o pasivních domech jsme slyšeli už mockrát. Hned v počátku návrhů domu jsme se ale dozvěděli, že je to poměrně rozšířený omyl. Okna samozřejmě otevírat můžeme, nicméně nebude to nutné. V domě bude stále čerstvý vzduch. Naopak jsme některá okna navrhli jako neotvíratelná, a tím jsme ušetřili část nákladů. Některá jsme museli zmenšit, aby nedošlo k přehřívání v letních měsících. Zkrátka s okny bylo asi nejvíce změn tak, aby dům fungoval přesně tak, jak má.

Náš dům bude možná pro někoho málo alternativní a pro někoho hodně. Snažili jsme se jít zlatou střední cestou a být realisty. Věříme, že tohle je právě pro nás to pravé řešení.

Dům, který jsme s mužem navštívili a byl pro nás také v mnohém zdrojem inspirace: www.kulatydum.cz

Zuzka naskočila do projektu s názvem Pravý domácí ještě předtím, než vůbec vznikl. Nejdříve měla na starost naši fanouškovskou základnu na facebooku, kterou vypiplala a věnovala jí péči. Zkusila si i psát a zalíbilo se jí to. Do budoucna by chtěla psát víc. Zajímá se o témata jako jsou udržitelné stavitelství, permakultura, přirozené porody, divoké bylinky, zdravé a udržitelné stravování, přirozená péče o děti a techniky duševního rozvoje.

Profil Další články


Objednejte si předplatné
Předplatné