Přírodní kosmetika díl 1.: Jak se vyznat v etiketách

Čtenáře Pravého domácího určitě nemusím přesvědčovat, že bakterie jsou fajn. Hrabeme se vesele v hlíně, kompostujeme, naše děti se zcela nehygienicky radují v lesních školkách anebo aspoň žijí pohromadě se spoustou zvířátek. A co když přijde řeč na kosmetiku? Zůstane náš přístup k bakteriím stejný?

Přírodní kosmetika díl 1.: Jak se vyznat v etiketách

Text: Adéla Zrubecká

Život je boj

Když se narodíme, naši pokožku začnou okamžitě osídlovat celé kolonie přátelských bakterií. Armáda našich malých přátel na povrchu těla je důležitou součástí imunitního systému a zásadní pro správné fungování kožní bariéry. Jejím úkolem je také chránit nás před invazí nepřátelských bakterií z vnějšího prostředí, která se může projevovat jako vyrážka, akné, kožní plísně či infekce. V dospělosti je našich přátel průměrně jeden bilion! Představuji si ten neustálý boj o rovnováhu. Používáním chemických zbraní ve formě mýdel a běžné kosmetiky pro mytí a odličování si ale sami ničíme pro nás životně důležitou mikrobiální domobranu. Sulfátové mycí prostředky totiž obsahují silné odmašťující a konzervační látky, které z pokožky odstraňují svrchní ochrannou vrstvu, samozřejmě včetně našich přátelských bakterií. Kůže je pak náchylná k podráždění a různým nepřirozeným reakcím. Jinými slovy k alergiím.

Šifra jménem INCI

Dobré oči, brýle nebo v mém případě lupa odhalí na každém výrobku obvykle maličká písmenka, která skrývají tzv. INCI neboli mezinárodní názvosloví pro kosmetické suroviny. Přírodní látky z rostlin jsou ve složení dobře rozpoznatelné. Obvykle je uvedeno jejich latinské jméno, které přítel google snadno přiřadí ke konkrétní rostlině. U ostatních surovin už to je o mnoho složitější. V kosmetice se používá celá řada různých chemických sloučenin, jejichž INCI vypadá jako šifra tajných služeb.

Podle následujících čtyř dešifrovacích pomůcek budete moct rozeznat, o jaký druh látky se jedná a podle toho pak usuzovat na původ surovin a jejich přírodnost. Přes tento velmi jednoduchý filtr neprojde 90 % veškeré klasické a bohužel ani „přírodní“ kosmetiky na trhu.

Parafín – návykový make-up

Jako první hledám parafín, který je ve většině běžné kosmetiky jako jedna z hlavních složek. Jedná se o minerální (parafínový) olej, vyráběný z ropy frakční destilací. INCI název je Paraffinum Liquidum nebo Mineral Oil. Běžně je v masážních a koupelových olejích, v pleťových mlécích a krémech, ve vlasové kosmetice. Hlavní výhodou parafínového oleje je jeho naprostá stálost, žádný alergizující potenciál a velmi nízká cena. Vytváří na pokožce film, který způsobuje zdánlivou hebkost a vydrží na ní velmi dlouho, protože se nevstřebává. Jelikož je pokožka po použití parafínového oleje stále promaštěná, přestává postupně vytvářet přirozený kožní maz a ztrácí schopnost jeho regenerace. Postupně se tak stává závislou na další dávce parafínu a při jeho nedostatku je suchá a citlivá. To je obzvlášť alarmující při jeho použití do dětské kosmetiky pro novorozence, kdy se dětská pokožka teprve adaptuje na vnější prostředí. V přírodě je pak parafínový olej ekvivalentem umělé hmoty a jeho rozklad se počítá v řádech tisíců let.

Jak jinak? V certifikované přírodní kosmetice jsou snadnou náhradou kvalitní rostlinné oleje lisované za studena (mokřadkový, šípkový, sójový, slunečnicový, mandlový, konopný aj.). Tahle mňamka obsahuje řadu důležitých výživných látek, vitaminy, steroly a esenciální mastné kyseliny a velmi dobře se do pokožky vstřebává. Nezanáší kožní póry, s pokožkou dobře ladí a podporuje její přirozené funkce, v přírodě se rychle rozkládá. Zatímco tedy parafínový olej je pro pokožku něco jako make-up, rostlinné oleje jsou vydatným a zdravým obědem.

Doba jedová v kelímku

PEG deriváty, syntetické tenzidy (odmašťovadla), emulgátory a stabilizátory se v kosmetice používají velmi hojně. Označuje je předpona PEG nebo koncovka eth a jsou to sloučeniny PolyEthylenGlykolu, například PEG-100 Stearate, Steareth-21, Sodium Laureth Sulphate. V přírodě se těžko rozkládají a při jejich výrobě se používají jedovaté látky, které škodí životnímu prostředí. V mycích prostředcích jsou to právě tyto látky, které připravují pokožku o přátelské bakterie a ničí její přirozenou schopnost obnovovat svůj kožní film. Navíc nejsou dodnes prokazatelné studie, co se s nimi v našem těle vlastně děje.

Jak jinak? Místo PEGů se používají oligoglyceridy. V INCI je poznáte podle slova Polyglyceryl-X, kde X je číslo od 2 do 15 (např. Polyglyceryl-5 Oleate, Polyglyceryl-3 Diistearate atp.). Mezi tenzidy, šetrné k pokožce, patří například cukerné tenzidy, z nichž některé dokonce pomáhají pleť hydratovat.

Je libo masku z křemene?

Silikonové oleje jsou oproti těm přírodním rostlinným nekonečně stabilní, proto je výrobci kosmetiky mají v takové oblibě. Deriváty silikonu poznáte v INCI podle koncovky icone nebo icon a označují syntetické silikonové oleje nebo silikonové emulgátory, jako například: Dimethicone, Dimethicone Copolyol apod. Pokožku a vlasy zdánlivě zjemňují, ale stejně jako u parafínu platí, že ji postupně zanášejí, až pomalu přestane vytvářet vlastní tukovou vrstvu, stává se suchou a citlivou a potřebuje další dávku. Silikony jsou našemu tělu naprosto cizí, nedokáže je nijak odbourat, je to jako vtírat si do pokožky kus křemene.

V přírodě jsou naprosto nerozložitelné. Zatímco mikrotenový sáček z polyethylenu se rozloží za přibližně 300 let, stejný sáček ze silikonového plastu se rozloží za 300 000 let, a to je jen odhad. Výroba silikonů je navíc velmi neekologická. Skoro ve všech krocích se používají vysoce agresivní a jedovaté látky, a aby se proces vyplatil, musí se provádět v mamutím množství, čímž se ještě zvyšuje nebezpečnost pro životní prostředí.

Jak jinak? Přírodních alternativ silikonů mnoho není, ale v certifikované přírodní kosmetice se úspěšně nahrazují jojobovým olejem nebo olivovým skvalenem, které mají podobné vlastnosti, nezatěžují životní prostředí a pro zdraví jsou přínosem.

Konzervanty – bakterie v ohrožení

Konzervačním látkám v kosmetice, stejně jako v potravinách, věnuji zvýšenou pozornost. Čím delší je doba spotřeby kosmetického výrobku, tím silnější musí být konzervační systém. Jednotlivé kosmetické konzervanty se od sebe liší mírou rizika alergické reakce. Jako první konzervant přišel na světlo světa dobře známý líh neboli ethanol, INCI název je Alcohol. Ale protože líh není původně určený pro konzervaci kosmetiky, někteří výrobci lihem konzervují a nazývají pak své výrobky „bez konzervantů“. Z toho je jasné, že takový výrobek neznamená automaticky hypoalergenní nebo šetrný. Líh je totiž látka mnohem dráždivější než jiné konzervanty a musí se používat v koncentraci o řád vyšší (cca 15 %).

Líh je ovšem mnohem méně toxický než další rozšířený konzervant – formaldehyd, INCI název je Formaldehyde. Mnoho konzervantů funguje právě na postupném uvolňování formaldehydu (Methylchlorisothiazolinone, Methylisothiazolinone, Imidazolidinyl Urea, DMDM hydantoin…) a někteří průmysloví výrobci neváhají použít čistý formaldehyd i do kosmetiky.

Parabeny (INCI název je Methyl-, Ethyl-, Propyl-, Isopropyl-, Butyl-, Isobutyl-, Pentyl-, Phenyl-, Benzylparaben) se používají jako kosmetický konzervant už pěknou řádku let a existují na ně opravdu ošklivé alergické reakce asi u 0,5-1 % lidí. Protože se používají velmi často, pravděpodobnost výskytu alergické reakce úměrně roste. EU jejich použití velmi omezuje, Isopropyl-, Isobutyl-, Phenyl-, Benzyl- a Pentylparaben jsou již zakázané. Jiné v kosmetice stále ještě najdete.

Jak jinak? Olejová kosmetika, tedy bezvodá, konzervanty nepotřebuje. Pro emulze, jako jsou krémy, gely, masky, pleťová mléka apod., se podívejte na povolený seznam konzervantů do certifikované přírodní kosmetiky.

Pozitivní seznam povolených přírodních konzervantů do Certifikované přírodní kosmetiky a Certifikované BIO kosmetiky:
  • Sodium Benzoate, Benzoic Acid: benzoan sodný, kyselina benzoová jsou potravinářské konzervanty, v přírodě se vyskytuje například v benzoové pryskyřici (Styrax Benzoin).
  • Potassium Sorbate: sorban draselný je potravinářský konzervant, v přírodě se vykytuje například v nezralém ovoci.
  • Salicylic Acid, Sodium Salicylate: kyselina salicylová, salicylát sodný, v přírodě se vykytuje například ve vrbové kůře (Salix Alba).
  • Phenethyalcohol: fenylethylalkohol je vonná látka s konzervačními účinky, v přírodě se vykytuje např. v růžové silici.
  • Alkohol: alkohol, líh, konzervuje až od 20 % obsahu, v přírodě je všeobecně rozšířený např. ve zkvašeném ovoci.
  • Ethyl Lauroyl Arginate: Derivát aminokyseliny argininu. Vyrábí se biotechnologicky nebo synteticky.
Zdroj: oddělení výzkumu a vývoje Nobilis Tilia s.r.o.

Kompletní seznam všech INCI názvů najdete v databázi COSING