Potravinový minimalismus: Základní suroviny pro zdravé vaření

Na první pohled to možná moc nevypadá, že bych byla, co se jídla týče, minimalista. Vařím hodně, často a ráda a většinou i z dražších surovin, které si pečlivě vybírám. Díky zásadám potravinového minimalismu si lze dopřát víc kvality a opravdu hodnotných biopotravin. A skvělé je i vědomí o tom, odkud jídlo, které doma vaříte, pochází.

Potravinový minimalismus: Základní suroviny pro zdravé vaření

V čem spočívá potravinový minimalismus?

Pokud volíte potraviny opravdu uvážlivě, kupujete jen ty základní, neplýtváte a využijete vše, výdaje za jídlo odpovídají průměrným částkám utraceným za potraviny v České republice, nebo jsou dokonce nižší. Když jíte plnohodnotné jídlo, odpadají náklady za potravinové doplňky, a protože kvalitní biopotraviny jsou prosté průmyslové chemie, která našemu tělu škodí, často ušetříte i za léky.

Navíc při vědomí, že znáte lidi, kteří pro vás potraviny pěstují a zpracovávají, a místa, kde vznikají, je nákup spojen s úplně jiným pocitem, víte totiž přesně, komu a kam peníze dáváte. Pro představu a inspiraci jsem popsala několik základních položek, ze kterých uvaříte nespočet pestrých jídel, dodají vašemu tělu v optimálním složení všechny potřebné živiny a uspokojí vaše chuťové potřeby. Vtip minimalizmu není v omezování se, ale v tom, že si dopřáváte opravdové jídlo, nekupujete průmyslové polotovary ani náhražky a že doma poctivě vaříte.

Základní čtveřice bio mouk

Mouky

K základní čtveřici mouk, které mám v kuchyni k dispozici vždy, patří pšeničná bílá, chlebová žitná, celozrnná špaldová a ječná. Kombinaci pšeničné, žitné a špaldové používám do jednoduchého receptu na kváskový chleba. Při pečení koláčů, závinů a dalších sladkých dobrot a taky rohlíků většinou vystačím s kombinací mouky pšeničné a celozrnné špaldové. Ječná mouka je osvědčená klasika na lívance, žádná jiná jim nedá takovou vláčnost a nadýchanost.

Často používám i mouku pohankovou, která je nejlepší na slané i sladké palačinky. Občas koupím mouku dvouzrnkovou, ze které jsem se podle vzoru italských šéfkuchařů naučila péct pizzu. A na obalování smažené zeleniny mi chutná mouka hrachová, z ní chystám česnekové těstíčko, v kterém se pak kousky zeleniny obalují. Skvělá je i bílá špaldová a výražková mouka, ty používám na sváteční pečení různých koláčků, rohlíčků či perníčků.

Vločky a krupice

Nejčastěji střídám celozrnnou špaldovou a pohankovou krupici. Vařím z nich ranní kaše, používám je do noků, knedlíčků, zavářek, na halušky a zahušťování. S vločkami vystačím s ovesnými a občas si jídla zpestřím například jednozrnkový-mi či špaldovými. Z vloček každý týden pečeme domácí granolu, sypu je do polévky jako zavářku a smažím z nich různé zeleninovo-vločkové placičky a karbanátky. Vločky lze nechat přes noc nabobtnat v mléce, vodě či obilném nápoji, krásně změknou a nastartuje se v nich fermentační proces. Namočené vločky chutnají příjemně nasládle, jsou výborně stravitelné, obsahují velké množství nezbytné vlákniny a na dlouho vás nasytí.

Pečte doma z kvalitní mouky

Obiloviny

Obilná zrna a kroupy možná někomu připadají jako chudé a nudné jídlo, ale věřte, vůbec tomu tak není. Mají hned několik výhod. Za pár korun (i v kvalitě bio pořídíte půl kila krup a zrnin kolem 25–35 Kč) máte spousty suroviny, protože při vaření hodně nabydou. Jsou neuvěřitelně univerzálním materiálem na přípravu různých druhů pokrmů – zapečených zeleninových i masových jídel, rizot, příloh, zavářek do polévky, pomazánek, salátů a nádivek a náplní či sladkých dezertů a snídaní. 

Navíc jsou kroupy výjimečně cenným zdrojem vlákniny, minerálních látek a vitamínů. Po ruce mám vždy kroupy ječné, pohankové a špaldové (tzv. kernotto) a ze zrnin jáhly, pšenici jednozrnku a červenou pšenici a občas bulgur. Kroupy nejčastěji kombinuji se špenátem, houbami, dýní či směsí sezónní zeleniny, z pohanky nám chutná falešná škvarková pomazánka, jednozrnku a červenou pšenici používám do polévky typu minestrone a do různých salátů. Jáhly přidávám do šťouchaných brambor, jako přílohu či na sladký jablečný jahelník.

Rýže

Když začleníte do svých jídel kroupy a zrniny, sníží se spotřeba ýže (aspoň u nás to tak bylo), protože ji v mnohých receptech snadno nahradí. Rýži používám nejčastěji kulatozrnnou neloupanou
na zapečené pokrmy, jasmínovou či basmati bílou jako přílohu a rýži arborio na italská risotta.
V příštím čísle budeme pokračovat s dalšími základními surovinami. Ale nakonec vám ještě nabídnu výtečný minimalistický zimní recept na dýňové krupoto. Loni jsem totiž vyměnila část naší nadúrody jablek a ořechů za různé druhy dýní a zásoby dýně mám dosud.

Dýňové krupoto

Dýňové krupoto

Doba přípravy: 60 minut
Množství: 4 porce

Suroviny: 200 g ječných krup Probio, 2 lžíce olivového oleje extra panenského Biolinie, 1 malá dýně Hokkaidó, 1 kostka zeleninového vývaru Biolinie, dýňový olej Naše Biofarma na ozdobu, dýňová semínka Bioharmonie na posypání, 50 g parmazánu, 100 ml smetany 12 % (není nutná, ale pokrm krásně zjemní), 3 stroužky česneku, 1 šalotka, 2 lžíce másla, 4 lístky šalvěje, parmazán na posyp.

Postup: Kroupy uvařte do měkka. Omytou nakrájenou dýni narovnejte do zapékací mísy nebo na plech, potřete olejem, posypte sekaným česnekem a pečte při 160 °C do měkka cca 25–30 minut. Upečenou dýni dejte do vysoké nádoby, přilijte smetanu, vývar a rozmixujte tyčovým mixérem do hladka. Šalotku orestujte na másle, přidejte šalvěj nakrájenou na proužky a nechte 3 minuty podusit . Přidejte uvařené
kroupy a dýňové pyré. Vmíchejte nastrouhaný parmazán a nakonec máslo. Servírujte s restovanými dýňovými semínky a pokapané dýňovým olejem.

Článek vznikl ve spolupráci se značkou Probio.

PDČ_Razítko děkujeme za spolupráci

Když jsem byla malá, chtěla jsem zachránit před vyhynutím ohrožené nosorožce v Africe. To se mi nepodařilo, tak teď zachraňuji přírodu a lidské zdraví pomocí biopotravin. Ve firmě PROBIO jsem měla na starosti propagaci, komunikaci s médii, psaní článků a recepty. Občas mě můžete slyšet v rádiu vyprávět o zdravých potravinách nebo vidět vařit v televizi.

Profil Další články


Objednejte si předplatné
Předplatné