Pořiďte si na zahradu vyvýšený záhon a užívejte si jeho výhody.

To vám byl zrovna duben a my si se synem prozpěvovali v autě generála Laudona, okénka feldy úplně stažená. Ne že by bylo takové vedro. Ale ono nám to uvnitř trochu zapáchalo. Trochu víc. V kufru jsme vezli tři pytle koňského hnoje do komunitní zahrady v Třebíči, kde právě vznikaly vyvýšené záhonky. A do těch hnůj zkrátka patří. A ještě spousta dalšího. Pojďte je naplnit s námi.

Pořiďte si na zahradu vyvýšený záhon a užívejte si jeho výhody.
Tedy. Nejprve musíme mít co naplnit. Naštěstí naší fantazii, čím ohraničit vyvýšené záhonky, se žádné meze nekladou. Dají se vyzdít, vyplést z proutků, ohradit kládami naležato i nastojato, dají se obehnat suchou zídkou. A pokud se vám nechce nic tvořit, můžete si pořídit, tak jako v Zahradě u řeky, bedny vyrobené z prken, bez dna, jen chráněné odspodu pletivem proti hrabošům a po bocích vyložené igelitem, aby tak rychle neshnily.
Poznámka zahradnice Terezy Čapkové: Kdo nemá materiál na vytvoření ohrádky, může založit německou kopu, což je vyvýšený záhonek bez ohrazení. (Psali jsme o něm v čísle 10/2016.)

Jakou zvolit velikost?

Šířka i výška záhonu závisí na možnostech přístupu a na našem vzrůstu. Důležité je, abychom dosáhli pohodlně i doprostřed záhonku, a to i když na něm už bude bujný porost. Výška záleží také na tom, kolik máme materiálu na ohrazení, na naplnění, jak moc se chceme ohýbat, kdo na záhonku bude zahradničit a jak ho bolí záda. Můžeme mít záhonek vysoký od pětadvaceti centimetrů po jeden metr, do kterého už se pěkně vrství různé materiály. Do nižších záhonků se více vrstev nevejde. Tvary záhonů určuje nejen prostor, kde budou umístěné, ale také vkus zahradníka – kulaté, hranaté, pravidelné, nepravidelné, všechno je možné. Pozor na zašpičatělé zužující se výběžky, které rády vysychají. Což můžu, bohužel ze své vlastní zkušenosti, potvrdit.

[time-restrict on="2019-10-07"]

A jde se vrstvit!

Pod novým prefabrikovaným záhonem ve tvaru bedýnky bez dna srovnáme povrch do vodorovna a obvod, kde se bude dřevo dotýkat podkladu, vysypeme štěrkem pro odvodnění. Dřevěná obruba tak nebude stát ve vlhku a vydrží nám déle. 

Na dno, které může být vyložené kartony proti prorůstání plevele, patří největší kusy dřeva, staré trámy, pařezy. Dřevo bude postupně tlít a držet v záhonu vlhkost. (Avšak nepatří sem nic se starým nátěrem, nechceme si přece otrávit svoje cukety.) Dále dovnitř přijdou menší větve, štěpka… Ty udržují záhon nadýchaný, kyprý. 

Na dřevo patří hnůj, staré listí, zavadlá posekaná tráva, plevel bez semínek, květů, čerstvý bioodpad, drny trávou dolů… To vše lze prokládat trochou zeminy a klást střídavě v tenkých vrstvách, aby například velká vrstva posekané trávy nezačala hnít. 

Úplně nahoru se nasype přesátá zemina, do které pak můžeme rovnou sázet či sít.

Pokud vhodnou zeminu nemáme, lze vrstvit kompost až po okraj a vše zakrýt kartonem a slámou, tedy mulčem proti vysychání a zaplevelení. Sazenice se pak vysazují dírou skrz karton do důlku vysypaného trochou zeminy. Karton, který by měl být pokud možno bez potisku, se časem rozloží. Poznámka zahradnice Terezy Čapkové: Pokud plánujeme pěstovat na záhonku bylinky, popřípadě mít celý bylinkový záhon, nebudeme tam dávat hnůj a ani moc kompostu, bylinky tolik živin nepotřebují.

Tvoření srdcem

Proč vlastně dělat vyvýšený záhon? Proč si schovávat po zahradě celý rok veškerý „bordel“ na nevzhledných haldách? Proč si ho ještě dovážet od sousedů? Proč místo nových bot shánět, kde se dá, hnůj a slámu? Proč jednoduše nekoupit hnojivo v pytlíku a nepolít kus trávníku roundupem? Důvodů je mnoho. Tady máte ty mé. Miluji ten pocit smysluplnosti a vnitřního blaha, když vozím na jaře kolečko za kolečkem „odpadu“ a vrstvím a vrstvím… Představuju si, jak tím vším prorůstají kořeny dýní, rajčat, okurek, cuket, jak si na tom nadýchaném a na živiny bohatém materiálu rostlinky pochutnávají a jak pak rostou a plodí tak bujně, že je nestíháme sníst. Miluju ten zázrak, jak se veškerý „odpadní“ materiál uvnitř záhonku dokáže jen tak proměnit v kyprý humus, ideální pro pěstování dalších plodin další roky… Bez nutnosti hnojit. Miluju tu hravost tvarů, umístění a osázení. Miluju tu lehkost pěstování, kdy není potřeba rýt, plít, ničit. Miluju to zděšení, když se pak uprostřed léta chytám za hlavu, kam až se ty dýně zase doplazily a jak vysoko zas dorůstají rajčata… Miluju, když na podzim střádám každý uschlý stonek, abych měla na jaře čím naplnit nové záhony. A že toho materiálu takový záhonek spolkne… Tak střádejte.

Vyvýšený záhonek má dost výhod. A také pár nevýhod. + schová se do něj veškerý bioodpad, který vyprodukujete doma i na zahradě + díky bohatému obsahu dává bohatou úrodu + obejde se bez rytí, vrstvy se neušlapávají, a tak jsou krásně kypré + protože je vyvýšený, nemusíme se k zelenině tak hluboko ohýbat, na druhou stranu, když je vyšší, nedosáhnou na něj malé děti + skýtá netušené možnosti pro naši kreativitu, může být doslova ozdobou zahrady, předělovacím i hracím prvkem + jak se materiál kompostuje, uvolňuje se kromě spousty živin i teplo a to se líbí teplomilným zeleninám (rajče, cuketa, dýně…)

—————————

- po stranách může vysychat právě proto, že je vyvýšený, pokud má však správnou skladbu, zadrží vlhkost na dlouho - vytvoření stěn záhonu dá práci a někdy nevydrží dlouho - materiál sesedá, musí se každoročně doplňovat (ale aspoň se uvolní zase místo na další materiál)

———————

Zahrada u řeky je už druhým rokem díky neziskové ekologické organizaci Chaloupky, o. p. s. otevřena veřejnosti z Třebíče a okolí. Slouží jako místo odpočinku ve stínu stromů, setkávání se se sousedy třeba jen tak u ohně či na workshopech, s dětmi v zahradnickém kroužku, se seniory v klubu Dobromysl, také pro výukové programy pro školy… Vyvýšené záhonky si tu může pronajmout kdo chce a těšit se tak z domácí zeleniny, i když bydlí třeba v nedalekém paneláku. „A hlavně tu mohou děti vidět svoje rodiče pracovat,“ říká Tereza Čapková, mladá zahradnice, která se jako jedna z týmu stará, aby v zahradě vše rostlo a prospívalo ve vzájemném souladu jako v přírodě.

Koukněte na: www.chaloupky.cz www.ekovysocina.cz

[/time-restrict]

Celý článek vyšel v Pravém domácím časopisu č. 2018/10

Přečíst/koupit v digitální podobě

V papírové podobě k zakoupení u České pošty:

Tel: 800 300 302 nebo e-mail: postabo.prstc@cpost.cz​

Miluje seskok padákem. A možná proto podobně přistála i v naší redakci. Zčista jasna, znenadání a správně. A od té doby zůstala. Je spontánní, kreativní, veselá, takové věčné dítě, které snad ani nemá žádné starosti. Možná je to tím, že Markéta věří, že to, co si člověk opravdu přeje, se mu splní. Tak jaké potom starosti? Píše články (nejen pro Pravý domácí) o všem, co jí zajímá a v čem vidí smysl.

Profil Další články


Objednejte si předplatné
Předplatné