No poo: Mytí vlasů bez šamponu

Také si pro své vlasy vybíráte přírodní šampon? Dáváte pozor, aby neobsahoval parabeny, silikony, sulfáty, různé konzervanty a jiné látky škodící nejen jim, ale i životnímu prostředí? A víte, že můžete jít ještě dál? Co takhle zkusit to úplně bez něj? Že se vám vlasy mastí a mýt si je musíte skoro každý den? Byla jsem na tom stejně. O No Poo metodě mytí vlasů jsem věděla už dlouho, ale k testování mě přesvědčila mě až diskuze, která se strhla pod příspěvkem mé kamarádky Kateřiny na Facebooku.

No poo: Mytí vlasů bez šamponu

Základem této metody je mytí vlasů bez agresivního šamponování. Vlasy si samozřejmě myjete i nadále – nicméně pouze pomocí přírodních prostředků. Během odvykací kůry, která trvá zhruba 6 týdnů, budete postupně svoje vlasy učit, jaké to je žít bez chemie. V této fázi vám pomůže jedlá soda a jablečný ocet, případně další suroviny, které máte běžně v domácnosti. Pak můžete vlasy mýt pouze vodou a sodou nebo jiný přírodní prostředek použít jen občas. Budete překvapeni, kolik možností se nabízí! S postupem času by se měla prodlužovat doba, po kterou vlasy zůstanou na pohled hezké, tedy nebudou mastné, těžké, ale naopak přirozeně a zdravě vypadající – chcete-li lesklé. Vždy záleží na tom, jak často a čím jste své vlasy myli doposud.

Proč to všechno podstupovat?

  • Hlavním důvodem, který mimochodem často zmiňují i dermatologové, je fakt, že vlasová pokožka přirozeně produkuje oleje (sebum), které vlasům dodávají výživu. Pokud tyto oleje pravidelně smýváte šamponem, pak vlastně narušujete celou rovnováhu na vlastní hlavě a paradoxně tvorbu olejů ještě více podporujete. Tím se ale dostáváte do bludného kruhu, jelikož musíte opět sáhnout po šamponu, což ostatně zmiňuje velká část těch, kteří se do metody pouští. Mýt si vlasy každý den, protože jsou hned mastné, je zkrátka otrava.

  • Kůže je největším tělesným orgánem. Výčet potenciální škodlivosti látek obsažených v běžných šamponech by vydal na samostatný článek, proto se do něj nebudeme ani pouštět. Některé mohou  vyvolávat alergické reakce či vysušovat pokožku hlavy. Každopádně příliš agresivní odmašťovací složky, které běžné šampony obsahují, jsou v rozporu s prvním bodem, tedy s rovnováhou vlasové pokožky.

  • Odkrývá se přirozenost vlasů. Někdo popisuje, že se mu vlasy začaly více vlnit, odkryla se jejich přirozenější barva. Jemné vlasy obvykle přestaly poletovat.

  • Posledním pádným důvodem může být samozřejmě i finanční úspora. Kilo jedlé sody a litr jablečného octa seženete za zhruba 100 Kč. To je přitom zásoba na pěkně dlouhou dobu.

FÁZE 1: Jak začít?

Pokud používáte běžné šampony, můžete začít některým přírodním, ale můžete klidně také skočit na další fázi. Jak ale rozeznat přírodní od toho, který se tak pouze tváří? Poprosila jsem o odpověď Adélu Zrubeckou z Nobilis Tilia: „Přírodní šampon se pozná pouze podle složení. Nesmí hlavně obsahovat Sodium Lauryl Sulphate, Sodium Laureth Sulphate, Amonium Laur-yl/-eth Sulphate a vlastně žádné sulfáty. Žádné PEG deriváty (zkratka PEG). Dále pak žádná quternia (quaternium-číslo), silikonové deriváty (koncovka -icone, -icon), DEA a MEA deriváty (Cocamide DEA například), syntetické konzervanty (parabeny, imidazolidinyl urea, methylchlorisothiazolinon, methylisothiazolinon... atp). Vzhledem se to určitě nepozná. Pro zákazníky je snadnější orientace podle nezávislé certifikace, například podle české CPK a CPK bio.

FÁZE 2: Přechod na přírodno

Dalším krokem je velmi zjednodušeně řečeno nahrazení šamponu jedlou sodou a kondicionéru jablečným octem, citrónovou šťávou, případně jinými přírodními prostředky. Nemusí to být snadné, zvláště pokud jste předtím používali běžný šampon a skočili jste hned sem. Přestup z přírodního šamponu na sodu a ocet je podle odpovědí těch, kteří to již zkusili, relativně snazší.

Jak tedy na to?

Jedlou sodu smíchejte s teplou vodou v poměru 1 polévková lžíce na hrnek vody. Protřepejte, směs je hotová. Pro uchování můžete použít obaly od šamponu ideálně i s pumpičkou. Protože pH jedlé sody je zásadité, je potřeba jeho účinek pomocí jablečného octa či citrónové šťávy stabilizovat a na hlavě si tak vytvořit opět optimální pH. Opět si můžete připravit směs dopředu ve zhruba stejném poměru (citrónovou šťávu přeceďte, zbytky dužiny nevypadají na vlasech příliš dobře). V kombinaci s posledním oplachem vlažnou či studenou vodou bude vlas krásně hladký a bude se dobře rozčesávat. Nebojte se toho, že bude například ocet z vlasů cítit. Jakmile vlasy uschnout, octová vůně vymizí.

Čím dalším vlasy mýt?

Na umytí vlasů se hodí například žloutek (pozor – je nutné natrhnout blanku a vymáčknout jen tekutou část) buď samotný, nebo v kombinaci s medem. Marko nám poslal svůj tip na mytí vlasů pomocí žitné mouky. 1–3 lžíce (podle délky vlasů) jemně mleté žitné mouky (bez slupek) smícháte s trochou vody. Vytvoříte tak tekutou pastu, kterou nanesete na vlasy a necháte chvíli působit, zatímco se sprchujete. Poté důkladně opláchnete teplou vodou a je to. Na rozdíl od sody nemusíte již používat ocet ani citrón, abyste vyrovnali pH.

Soňa používá na mytí vlasů lávovou zem rozmíchanou s vodou. Několik „bezšamponářů“ zmínilo jako nepostradatelnou pomůcku kartáč s kančími štětinami, který rovnoměrně rozčeše sebum po celé délce vlasů. Nika napsala: „Tato metoda je skvělá pro děti trpící seboreou – tvoří se jim na pokožce hlavy mastné hnědé strupy, které se špatně odstraňují. Dříve jsme je vyčesávali po předchozím promaštění olejem a následném umytí. Dětem to ale nebylo moc příjemné, hlavně to vyčesávání. Teď už vůbec nepoužíváme olej, ale jen umyjeme sodou a octem. Soda povlak krásně rozpustí a vše se z vlásků vymyje.

FÁZE 3: Samá voda

Kdo úspěšně přešel fází 2 a hodlá ještě pokračovat, může zkusit mýt si vlasy pouze čistou vodou a pouze jednou za čas si je umýt nějakou přírodninou.

Jak vlastně voní vlasy sami o sobě?

Vlasy samozřejmě nebudou navoněné, jako když si je umyjete šamponem. Po „odvykačce“ by měla vlasová pokožka a vlasy samotné vonět vlastně stejně jako naše kůže, což je například z hlediska výběru vhodného životního partnera velmi výhodné. Je dokázáno, že lidé, kteří si voní (teď ovšem není řeč o šamponech, parfémech atd.), jsou dobrým předpokladem pro to, aby předali svým případným potomkům lepší imunitní systém a řadu jiných pozitivních vlastností.

Přirozená vůně může být problém pro někoho, kdo má pocit čistoty spojený právě s vůní svého šamponu či jiné kosmetiky, a tím pádem se může cítit o něco ochuzen. Lenka se například svěřila: „Mé rozhodnutí přestat používat šampon vycházelo z myšlenky dobrovolné skromnosti. Odepřu si drahou a neekologickou kosmetiku a vystačím si s jednoduchou sodou a octem, odlehčím planetě díky lahvičkám a celé výrobě a logistice těch přípravků. Takhle jsem se dobrovolně vzdala i tělové kosmetiky a sprchových gelů, pracích prášků a vystačila si s obyčejným mýdlem a místo voňavé aviváže zvolila ekologickou. Jenže jsem si v zátěžových situacích uvědomila, že jsem planetu upřednostňovala před sebou a radostí z péče o tělo. Možná by to chybějící šlo dodat jen nějak v mysli?“

Přestat si mýt vlasy voňavým šamponem není zkrátka úplně běžné a obava z reakcí okolí, přechodové fáze a toho, že metoda selže a my budeme vypadat jako blázni, se v nás logicky může nastartovat. Většina z nás byla vychovávána k tomu, že čistota = vůně mýdla. Kam se ale dnes posunula ona snaha překrýt všechno přirozené? Naše koupelny jsou bez nadsázky malé chemické laboratoře.

Zuzana, která svůj šampon zahodila před 9 měsíci, nám článek krásně uzavírá: „V dnešní době jsme silně masírováni mediálním tlakem. Používáme spoustu věcí, které nepotřebujeme, a je dobré přemýšlet o tom, co je doopravdy důležité. Podle mě jedním z nejzávažnějších environmentálních problémů je náš konzum a hromadění. Můžeme s tím ale něco udělat. Začala jsem se stravovat vegansky, kupovat v second hand obchodech a bazarech, nepoužívat šampony a vidím, že mé okolí je silně inspirováno, někteří přechází na tyto metody, nebo jen o nich přemýšlí a mluví s ostatními lidmi, což je ohromné. Je zjevné, že jedinec má moc měnit svět k lepšímu.“

Moje zkušenost

Vstupní diagnóza: vlasy jemné, polodlouhé. Vlasy jsem si myla každý den nebo alespoň obden. Hodně se mi mastily. Používala jsem výhradně přírodní certifikované šampony. Nepoužívám styling. Barvím pouze henou 1–2x do roka.

První umytí sodou a následné opláchnutí citrónem mě vážně překvapilo. Chyběla mi „pěna“ a já měla pocit, že si vlasy vůbec nemyji. Po vysušení byly ale vlasy krásně lesklé. Asi po 3 umytí jsem si přestala vlasy mýt každý den. Nebylo potřeba. Vlasy byly po týdnu na první pohled bohatší. Také mi vlasy lépe drží, nepoletují. Hodně mě to překvapilo. Pořídila jsem si kartáč s kančími štětinami podle rad ostatních, aby rozčesala sebum po celé délce vlasů. To považuji za výborný „trik“. Druhý týden jsem se dostala k mytí jednou za 4 dny – do té doby nepředstavitelné. Vlasy vypadaly nejlépe 3 dny po umytí. Stále čekám na fázi nazývanou „Mrakomor“, ale nekoná se. Asi proto, že jsem si před experimentem myla vlasy přírodním šamponem. Zkusila jsem také oplach jablečným octem, ale i když po usušení vlasy nejsou po octu cítit, hodně mi vadila jeho vůně při samotném oplachu. Vrátila jsem se k citrónu. Po třech týdnech jsem vyzkoušela žitnou mouku a asi u ní zůstanu. Použití je praktičtější, vlasy vypadají báječně a já je nyní myji zhruba jednou za 3 až 5 dní. Co dodat… Zkusíte to také?

Další tipy od těch, kteří vyzkoušeli No Poo metodu na přírodní péči o tělo:

Kokosový, mandlový, konopný nebo olivový olej – pokožka celého těla

Předchozí oleje v kombinaci se solí – tělový peeling

Kokosový olej – maska na vlasy, pokud pokožka svědí

Konopný, dýňový olej – výživná maska na vlasy

Bambucké máslo – pokožka celého těla, balzám na rty

Líh a esenciální oleje – parfém

Kokosový olej, jedlá soda – deodorant

Kokosový olej, jedlá soda (lze přidat i citrónovou šťávu a sůl) – zubní pasta

Zelený jíl – zubní pasta, pleťová maska

Med – popraskané rty

Hena – barvení a ozdravení vlasů

Zuzka naskočila do projektu s názvem Pravý domácí ještě předtím, než vůbec vznikl. Nejdříve měla na starost naši fanouškovskou základnu na facebooku, kterou vypiplala a věnovala jí péči. Zkusila si i psát a zalíbilo se jí to. Do budoucna by chtěla psát víc. Zajímá se o témata jako jsou udržitelné stavitelství, permakultura, přirozené porody, divoké bylinky, zdravé a udržitelné stravování, přirozená péče o děti a techniky duševního rozvoje.

Profil Další články


Objednejte si předplatné
Předplatné