Namaluj mi příběh

Existuje několik dobrých důvodů, proč se pustit do dobrodružství tvoření vlastních příběhů. Ukážu vám, co to může vám a vašim dětem přinášet, a dám vám několik tipů, jak na to.

Namaluj mi příběh

Vzpomínáte si na Malého prince? Hned v úvodu knihy potká pilota a naléhavě ho prosí: „Namaluj mi beránka.“ Chudák pilot řeší, že neumí malovat, a po několika marných pokusech nakreslí bedýnku s kulatými otvory. „Beránek je uvnitř.“ „Jéé, ten je krásný,“ raduje se Malý princ. Rád bych se zamyslel nad tvořením vlastních příběhů, které nemusí být dokonalé, ale jsou originální a vaše. I když máte pocit, že to neumíte, stojí za to zkusit to, protože dáváte otisk do duší svých dětí. Navíc může být docela zábavné, když zjistíte, že vymýšlet a vyprávět příběh je jednodušší, než jste si před přečtením tohoto článku mysleli.

Moje cesta k příběhům

Mé příběhy rostou ze tří kořenů. Prvním je moje záliba v tvůrčím psaní. Když jsem byl malý, bavilo mě vymýšlet vlastní příběhy. Později jsem začal skládat básně a písně. Jen tak, z radosti z tvoření. Druhým kořenem jsou lidé, které potkávám na seminářích. Fascinují mě příběhy a osudy lidí. Naučil jsem se vnímat, co lidé říkají, co tím asi myslí, co neříkají, a přesto je to slyšet. Odtud pramení můj zájem o sílu slov a jejich vliv na náš život. Třetím kořenem bylo narození dětí. Od malička jsme jim přirozeně začali zpívat, číst říkadla, pohádky. Tu jsem se začal čím dál častěji přistihovat, že některá slova, rýmy a texty mi nejdou přes jazyk. Vnímal jsem, že na jedné straně děti objevují rytmus, hudbu nebo se seznamují s tradicí předávanou po generace. Na druhé jsem viděl, že slova vytvářejí obrazy, které vkládám do jejich myslí a ze kterých si utvářejí představu, jak svět funguje. Chtěl jsem, aby obrazy byly v souladu s tím, co chci dětem předávat. Bohužel jsem často narážel. Například v písni „Šla Nanynka do zelí“ se mi nelíbilo, že Pepíček přijde a rozšlape jí košíček. To přece není obraz, který chci dětem dát. Nebo v písni „Holka modrooká“ mě netěšilo varování a strašení, když si přeji, aby děti viděly potok jako nádherné místo ke hře. Vlk z „Červené Karkulky“, který se objeví v lese, pro mě dělal z lesa nebezpečné místo. Bydleli jsme v lese a přál jsem si, aby moje děti vnímaly stromy a další bytosti jako přátelské a cítily se v lese bezpečně ve dne i v noci.
Zde se dostávám zřejmě do rozporu s lidmi, kteří tvrdí, že za pohádkovými postavami a jejich jednáním je ukryta hlubší symbolika. Nepopírám to, jen mám od mnoha účastníků seminářů potvrzeno, že děti vnímají obrazy i přímo, tak jak jsou: „Když jsem byla malá, bála jsem se jít do lesa, protože jsem měla strach, že na mě vyskočí vlk.“

Pohádkové obrazy tvoří dětský svět

Propojení všech tří kořenů mě přivedlo k vlastnímu tvoření. Začal jsem hledat alternativy ke známým textům a přemýšlel, jak jinak může probíhat setkání Nanynky a Pepíčka nebo co jiného bych popřál holce modrooké, když se chystá k potoku. Chtěl jsem, aby písně a říkadla nerozvíjely jen smysl pro rytmus a melodii, ale aby vytvářely také obrazy, které svým dětem přeji do života. A pak už přirozeně přišlo i tvoření vlastních pohádek. Přemýšlel jsem nad tím, že v pohádkách je ukryto mnoho vzorců jednání, charakterů a přesvědčení. A napadlo mě, že staré vzory přivedly naši společnost tam, kde je teď. Pokud si přeji, aby bylo na světě více laskavosti, spolupráce, přátelství a míru, pak je možné, že potřebuji pro své děti hledat také nové vzory a tvořit obrazy, ve kterých takový svět mohou vidět a později tvořit ve svém vlastním životě.

Poselství příběhů

Děti velmi rády poslouchají příběhy a přirozeně přijímají jejich poselství. Když příběh nestvoříte vy, budou žít příběhy druhých. Samozřejmě můžete najít takové, které vás oslovují. Tvoření vlastních příběhů vám však může dát větší propojení v rámci rodiny, možnost dát dětem do života váš vlastní originál hodnot, postojů, vzorů, ale také humoru a fantazie. Příběhy jsou silným nástrojem k předávání vlastních rodinných či rodových mouder.
Vše má svůj čas a svoji chvíli. Dříve mělo jistě svůj význam varovat děti před hlubokým, černým lesem, protože skýtal mnohá nebezpečí v podobě loupežníků, dravé zvěře, včetně rizika, že se děti ztratí. Dnes jsou lesy mnohem otevřenější, na každém rohu je turistická značka či chodníček, dravá zvěř byla vyhubena a většina rodičů spíše řeší problém, jak zařídit, aby děti „chodily ven“, jako jsme chodili my, když jsme byli malí. Je to jeden příklad za všechny, kterým vás chci inspirovat k přemýšlení o tom, co dnešní děti potřebují, co potřebuje naše společnost a co může být v dnešních pohádkách jinak.
Jak říká slogan Walta Disneyho: „If you can dream it, you can do it.“ Máte představu o tom, jaký svět chcete pro své děti tvořit. Pokud něco dokážete vysnít, dokážete to i uskutečnit. Proto má smysl vytvářet a dávat dětem do života představy. Pokud mají ve své „mozkové databance“ obraz, že svět může nějak fungovat, že lidé se k sobě mohou nějak chovat, mohou z této databanky vybírat pro své vlastní jednání.

Děti rády poslouchají příběhy

Ruku v ruce tvoříme svůj příběh

Příběhy vám umožňují trávit příjemně čas společně s dětmi. Jste spolu, soustředíte se na příběh, děti poslouchají váš hlas a cítí vaši blízkost. Děti se postupně mohou k tvoření příběhů přidávat. Hledáte společně představy, které se vám líbí, tvoříte situace, nacházíte jejich řešení, vykreslujete obrazy, rozvíjíte fantazii vaši i vašich dětí a ještě si při tom užijete legraci. Pokud budou vaše příběhy takové, které mohou děti doopravdy prožít, dostanou od vás také dar vědomí, že mohou být tvůrci vlastního života.

Beze strachu svou cestou

Někteří lidé mají strach. Mají pocit, že jejich příběh nikdy nebude mít hloubku jako pohádky v knížkách, že jejich vypravěčské dovednosti nedosahují kvalit Jana Wericha a příběh se zápletkou zdaleka neblíží oscarovému filmu. Děti vás ale neposuzují. Milují vás takové, jací jste, proto pokud vám dávají smysl důvody a užitek popsaný výše, neposuzujte se také a zkuste to – vytvořte jedinečný příběh, který bude jen váš a vašich dětí. Během několika let vedení seminářů jsem poznal, že když lidé odbourají strach, stává se tvoření zábavou. Ať už vznikají příběhy s konfliktem nebo jen příběhy složené z obrazů, seznámení dětí s vlastními zážitky, nebo dokonce jen spontánní příběh bez pointy, váš společný čas a rozvoj fantazie a tvořivosti je výtečnou odměnou. Postupně se můžete dostat hlouběji a pronikat do dalších vrstev příběhů. Pokud vás to zajímá více, budu rád, když se ozvete.

Petr Kubala

Autor knihy „Nejkrásnější slova pro vaše děti“. Díky zkušenostem z živých seminářů téma dále rozvinul v knize „Nejkrásnější příběhy pro vaše děti“ a online kurzu „Aby děti kvetly“.