Místní měny podle Tomáše Hajzlera

Ještě donedávna by málokoho napadlo, že by mohly existovat jiné peníze než ty, co máme v peněženkách a na bankovních účtech. Pak přišel bitcoin, další kryptoměny a člověk se začíná dozvídat, že k běžným penězům existují alternativy. Málokdo dnes ale ví, že do konce třináctého století existovaly vedle sebe dva druhy měn – jedna na použití na cestách, mimo domov, a pak ty místní, které se používaly doma.

Místní měny podle Tomáše Hajzlera

Ještě donedávna by málokoho napadlo, že by mohly existovat jiné peníze než ty, co máme v peněženkách a na bankovních účtech. Pak přišel bitcoin, další kryptoměny a člověk se začíná dozvídat, že k běžným penězům existují alternativy. Málokdo dnes ale ví, že do konce třináctého století existovaly vedle sebe dva druhy měn – jedna na použití na cestách, mimo domov, a pak ty místní, které se používaly doma.

Ty první byly vydávané centrální autoritou. Vyráběly se nejčastěji z drahého kovu a kromě směny plnily i funkci uložení hodnoty. Místní měny měly různou formu. Často to byly stvrzenky o uložení výpěstků či poukázky určené k transakcím na trzích, které měly časově omezenou hodnotu. Nemělo tak smysl je mít pod matrací. Největší užitek měly, když se pustily do oběhu, čímž podněcovaly směnu, tím hospodářskou činnost a bohatnutí zúčastněných lidí. Příběhy místních měn jsou fascinující, neboť opakovaně dokázaly stav totálního zmaru proměnit na prosperitu a bohatství.
Valná většina směny dnešního zboží probíhá prostřednictvím těch centrálně vydávaných měn. Za jejich používání platíme, protože je centrální banky do oběhu půjčují na úrok. Kromě toho – jak jsem psal v druhém díle tohoto seriálu – napomáhají k odvádění hodnoty z našich domovů. Tohoto fenoménu si můžete všimnout vždy, když nakoupíte u nějaké velké firmy se sídlem mimo váš domov v porovnání s nákupem u místních. Zatímco v prvním případě odcházejí vaše peníze neznámo kam, tak v druhém případě jich velká část zůstává doma, kde přispívá ke zvyšování kvality života v obci. Místní měny byly stvořeny právě s cílem podpory místní ekonomiky.
Lidé si této unikátní úlohy místních měn všímají především právě v dobách ekonomických krizí. Narazíte na ně pod různými přívlastky – alternativní, místní, svobodné, sociální, zelené nebo doplňkové. Od konce 13. století byly napříč Evropou zakázány a k jejich novodobé renesanci začalo docházet až ve 30. letech 19. století.
Druhá vlna obrození pak přišla za velké hospodářské krize o zhruba sto let později, další potom v 70. letech 20. století a zatím poslední po hospodářské krizi v roce 2008. V roce 1973 vznikla v Japonsku první časová banka, která definovala jako měnu čas. Fungovalo to tak, že účastníci získávali za každou odpracovanou hodinu „hodinový kredit“, který si mohli v systému kdykoliv v budoucnu vybrat. Dalším milníkem byl vznik systému LETS (Local Exchange Trading System) v roce 1983 v Kanadě.
Dnes vám chci převyprávět dva příběhy z ne tak dávné historie, kdy místní měny zvrátily vývoj, firmám zajistily prosperitu, lidem práci, řadu z nich vyvedly z chudoby a nezřídka zabránily ekonomickému kolapsu. Oba příklady jsou od našich sousedů – první z Bavorska, druhý z Tyrolska.

Schwanenkirchenská wära

Jak jsem psal, místní měny se objevují nejčastěji v obdobích ekonomických krizí v místech, kde ekonomika postavená na centrálně vydávaných měnách začne ztrácet dech. Jedním z takových období a míst bylo Německo po první světové válce. V té době zde klesaly v důsledku krize ceny zboží a ti, kteří měli peníze, nenakupovali, neboť čekali, že ceny ještě dále klesnou. To prohlubovalo depresi a nedostatek státní měny – říšské marky.

Celý článek si můžete přečíst v Pravém domácím časopisu č. 4/2022
K zakoupení v digitální verzi ZDE.
 obal 

Do osmnácti žil relativně poklidným životem obyvatele malého východočeského městečka. Pak se několik let toulal po světě, aby to po návratu zkusil daleko dotáhnout. Dotáhl to až k syndromu vyhoření. Proto „přehodil výhybku” a začal se věnovat tématu nové práce a budoucnosti podnikání Dnes vydává knihy (Peoplecomm), píše, přednáší, vyhledává a propojuje firmy, které kladou vyšší smysl nad vydělávání (Slušná firma). Jako dobrovolník pomáhá v základní škole svých dětí (Montessori na Beránku). Spolu-založil KPZ-ku - skupinu alternativního zajišťování potravin. Jeho velkým zájmem je budování decentralizovaných, soběstačných společenství. S manželkou Petrou, dcerami Valérií a Valentýnou, fenkou Haluškou a se svými sousedy žije v pražských Komořanech.

Profil Další články


Objednejte si předplatné
Předplatné