„Létající myši“, které nás zbaví otravného hmyzu

Co lidé moc neznají, toho se obvykle bojí, nebo ještě hůře, to ničí. Platí to i o netopýrech. Přestože jsou velmi užiteční a zákonem chránění, vědomky i nevědomky jim jejich už tak komplikovaný život ještě stěžujeme.

„Létající myši“, které nás zbaví otravného hmyzu

Netopýr není upír

Netopýři jsou opředeni mnoha mýty a fámami a v minulosti byli symbolem něčeho ohavného, děsivého a strašidelného. Nic z toho není pravda. Mít netopýry v sousedství je velmi prospěšné, protože nás zbavují obtížného hmyzu. Naši netopýři jsou totiž hmyzožraví. Každý jedinec uloví za noc množství hmyzu odpovídající až 1/3 jeho hmotnosti. Lidskou krev opravdu nesají.

V Česku žije až 26 druhů netopýrů. Dožívají se až 40 let a jsou to vynikající letci. K dokonalé orientaci při letu používají echolokaci, což je schopnost navigovat se vlastním sluchem podle odrazů zvuku od předmětů. Mýtus, že se netopýr může zamotat do vlasů, je proto opravdu nesmyslem.

Jsou to jediní savci, kteří dokážou aktivně létat. Nejčastěji se s nimi můžeme setkat za letního soumraku, nad rybníky, kolem lamp pouličního osvětlení ve městech i na venkově. Ale i v úkrytech, které používají jako denní útočiště, pro rozmnožování a péči o mláďata či jako zimoviště. Přítomnost netopýrů poznáte podle trusu, který připomíná myší, ale jsou v něm různé zbytky hmyzu. Mimochodem, je to vynikající hnojivo.

Život netopýrů

Od května do července vytváří samice netopýrů letní kolonie. Ty mohou tvořit desítky až stovky samic. Během června a července rodí samice v koloniích mláďata. Rodí většinou pouze jedno mládě za rok. Během srpna se letní kolonie postupně rozpadají a začíná období tzv. podzimních přeletů. Během nich se vyhledávají samci a samice a dochází k páření. Zároveň se netopýři vykrmují před nastávající zimou.

Od konce října a během listopadu se začínají netopýři stěhovat do zimních úkrytů. Zde postupně upadají do stavu tzv. hibernace. Od konce února a během března opouštějí netopýři zimoviště a nastává období tzv. jarních přeletů, na konci kterého se opět postupně formují letní kolonie.

Proč jich ubývá

Všechny druhy netopýrů jsou u nás chráněné. Jejich počet u většiny druhů přesto dramaticky klesá. V důsledku přetváření krajiny lidskou činností dochází neustále k  úbytku přirozených úkrytů netopýrů, a proto se řada druhů naučila využívat náhradní možnosti, které jim poskytují lidské stavby. Zde nacházejí klid a ochranu před vlivy počasí i před predátory. Velký význam mají tyto úkryty zejména pro letní kolonie samic s mláďaty. Můžeme je najít na půdách, za dřevěným obložením nebo za trvale otevřenými okenicemi chat, ve štěrbinách pod oplechováním střech či ve škvírách pod prasklou omítkou, a pokud je mají k dispozici, tak také v netopýřích budkách. Sklepní prostory mohou zase některým druhům sloužit jako zimoviště.

Při velkoplošných stavebních úpravách, kdy jsou často zcela zaslepovány veškeré štěrbiny i ventilační otvory, dochází nejen k ničení samotných úkrytů, ale často také k přímé likvidaci netopýrů, kteří po uvěznění v těchto úkrytech masově hynou. Některé druhy využívají po mnoho let opakovaně stejné úkryty. Při jejich náhlé ztrátě je pro ně často nemožné najít si rychle odpovídající náhradu. Netopýři mají poměrně malé rozmnožovací schopnosti, a proto každá ztráta může znamenat vážné ohrožení existence celé populace.

Je to na budku

Pokud tedy máme na domě, chatě nebo chalupě netopýry na problematických místech (prasklina ve fasádě, kterou se chystáme zateplit…), je možné jejich přesun vyřešit instalací vhodné netopýří budky, ideálně na místo původního úkrytu nebo do jeho bezprostřední blízkosti. Dnes je k dispozici široký sortiment dřevocementových budek, které můžeme pověsit na fasádu, ale i přímo vložit do zateplení nebo vestavět do zdi, takže jsou z venku téměř neviditelné. Netopýři vždy využívají pouze existující otvory a škvíry a nemohou se prokousat zdí.

Pokud netopýři sídlí na naší půdě, řešíme problém s jejich trusem nebo potřebujete konzultovat stavební úpravy, velmi rádi vám poradí odborníci z České organizace na ochranu netopýrů ČESON (www.ceson.cz)

Pokud naopak netopýry v okolí nemáme a rádi bychom si tyto nové sousedy pořídili, je potřeba jim vytvořit vhodné nové úkryty. Základní pravidla pro vyvěšování jejich netopýřích budek jsou: instalace minimálně 3 m vysoko, některé druhy netopýrů preferují výšku 5–6 m, orientace budek na JV až JZ stěny budovy. Před vchodem do budky musí být volný letový prostor. Je možné využít i budky, které lze pouze pověsit na nejbližší vyšší strom.

Létající myši jsou užitečné

Při záletu netopýra do obytných či jinak využívaných prostor budovy není třeba podléhat panice. V aktivním období postačí otevřít okna dokořán, roztáhnout pečlivě záclony, zhasnout a odejít z místnosti, případně se posadit ke stěně. Zdravý netopýr obvykle brzy sám odletí.

Tolik potřebné zateplování domů bez instalace náhradních úkrytů může některé druhy netopýrů zcela vyhubit. Přitom jsou to nesmírně zajímaví a užiteční živočichové, kteří jen mají tu smůlu, že je lidé moc neznají, a tak se jich bojí. Naštěstí lidí, kteří se snaží pro jejich záchranu něco udělat a instalují na své domy nové úkryty, přibývá a vyvažují tak lhostejnost mnoha stavebníků a stavebních firem.

Zvažme, zda by nestálo za to si takové sousedy také pořídit. Odměnou nám může být nejen třeba večerní počítání vyletujících netopýrů, ale hlavně dobrý pocit, že pomáháme „létajícím myším“, které nám, na rozdíl od běžných myší, nezpůsobí škody ve spíží, ale naopak nás zbaví otravných komárů a ještě získáme skvělé přírodní hnojivo.

Koukněte na: www.zelenadomacnost.com www.sousednetopyr.cz www.ceson.org

všechna zvířata v širokém i dalekém okolí Petrova bydliště pochvalně konstatují: „Jaká krása, že Dobrý člověk ještě žije!“ Petr, jeho rodina i jeho firma chrání a obdivuje vše živé – ať je to včelka samotářka, žába, která jde přes silnici, nebo delfíni, kteří jsou zneužití pro showbusines. K tomu Petr vede ekologický e-shop a ochotně poradí každému, kdo by chtěl přírodě pomáhat.

Profil Další články


Objednejte si předplatné
Předplatné