Ledové koupele: Extrémní sport, nebo přirozený instinkt

Po celé republice se šíří nový trend ledových koupelí a extrémního otužování včetně výšlapu v plavkách na Sněžku v −20 °C. Mnoho lidí to vidí jako extrémní sport, ale není to spíše touha vrátit se zpět k přírodě a objevit, čeho jako lidé jsme schopni?

Ledové koupele: Extrémní sport, nebo přirozený instinkt

Proč se tento trend začal šířit právě v této době blahobytu? Osobně to vidím jako instinkt a přirozenou reakci našich těl na nové podmínky, ve kterých teď naše tělo žije. V přetopených domech, se dvěma auty v garáži a plnou ledničkou. Užíváme si extrémního komfortu, který si kdysi mohla užívat jen šlechta. To je krásné. Miluji blahobyt. Nicméně, nic se nemá přehánět. Užívat si blahobyt a nekonečné možnosti, které nám dnešní doba dává, je dobré, ale jen do určité míry.

Zdá se mi, že jakmile se necháme blahobytem pomalu požírat, tak upadáme do depresí, ztrácíme smysl života, tloustneme a jsme celkově velmi nespokojení. Ztrácíme kontakt sami se sebou, protože ztrácíme kontakt s přírodou. Pocit života totiž nezačíná, když se najíme nebo si zapneme topení. Pocit života se zapíná v úplně jiných podmínkách.

Kde je tedy ten bod, v němž se cítíme maximálně živí, spokojení a neomezení? Tento bod cítíme, když se na chvilku dostaneme do rovnováhy. Rovnováha je bod neomezenosti, kam chceme směřovat. Pokud si tedy užívám extrémní komfort, tak ho musím vyvážit extrémním diskomfortem. Každý z nás se do rovnováhy dostáváme jinak a každý z nás jsme jiný. Nicméně věřím, že tato cesta není jen pro vyvolené.

Samurajské pravidlo tří vteřin

Dříve jsem zimu nenáviděla. Nosila jsem teplé ponožky i v létě. Zima mě otravovala. Doslova nade mnou měla kontrolu. Pak přišel ale okamžik, kdy se vše změnilo. Už mě to přestalo bavit. Zlomový bod nastal ve Skotsku, kde jsem žila pět let. Jednou jsem se šla proběhnout na studenou pláž za domem. Běžela jsem okolo Severního moře a cítila vůni ledového vzduchu. Najednou jsem ucítila silnou touhu skočit do toho ledového moře. Jenže jak už to tak bývá, když člověk neaplikuje samurajské pravidlo tří vteřin – v této situaci bych do tří vteřin měla do moře skočit – tak náš mozek začne hledat výmluvy, proč to neudělat. Takže jsem neskočila. Přišly výčitky a cyklus myšlenek, které nebyly příjemné.

Druhý den jsem šla běhat znovu a rozhodla jsem se, že tento pocit, tento strach změním. Rozhodla jsem se, že už nechci, aby mě zima kontrolovala. Nedokážu ani popsat ten pocit euforie, který jsem v tu chvíli prožívala. Jako by ze mě spadly okovy železa. Byla jsem freeeeeeee. Svobodná jako ten racek, který létal nad mou hlavou. Úžasný pocit. Od té doby jsem se začala postupně otužovat.

Wim Hof

Setkání s Ledovým mužem

Po letech jsem narazila na holandského chlapíka jménem Wim Hof, který má přezdívku „Ledový muž“. Je to člověk, který byl ještě před několika lety považovaný za blázna, co běhá maratony bez bot jen v trenkách na Aljašce. Je držitelem 26 světových rekordů včetně nejdelší ledové koupele, a to 1 hodina, 53 minut a 12 sekund!

V jednom experimentu dali vědci Hofovi injekci endotoxinu z bakterie Escherichia coli. Tělo normálního člověka reaguje silnou zánětlivou reakcí. Trénovaný Wim Hof však dokázal díky dýchací technice zvýšit hladinu protizánětlivého cytokinu ve své krvi a naopak prozánětlivé cytokiny byly snížené. Podobný experiment byl později zopakován na skupině 12 dobrovolníků trénovaných Wim Hofovou metodou. V porovnání s kontrolní skupinou byla zánětlivá reakce jejich těla na podaný endotoxin výrazně snížená. Výsledky studie byly publikovány v prestižním vědeckém časopise Proceedings of the National Academy of Sciences.

Wim Hof si své tajemství ale nenechal pro sebe a zpopularizoval tak techniku, která byla považována za velmi ezoterickou. Nicméně, když se podíváme dále do historie, zjistíme, že to není nic nového, že už stoikové kolem roku 0 ledové vany využívali k lepšímu zdraví. Není to rozhodně žádný extrémní sport pro vyvolené. Naopak. Je to jen něco, co je pro nás lidi velmi přirozené, a tudíž přibývá lidí, kteří si uvědomují, že ztrácí svoje instinkty a chtějí to změnit. Vrací se tedy zpátky k přírodě, zpátky k sobě.

Dýchat, meditovat a otužovat se

Wim Hofova metoda ale není jen otužování. Síla této metody je v kombinaci tří věcí. Je to specifická dýchací technika, která je velmi podobná TUMMO dýchací technice, která je praktikována mnichy z Tibetu (nejen) už po tisíciletí. Pak následuje meditační technika na soustředěnost a nakonec postupné otužování, až skončíme v ledové vodě. Když jsem poprvé metodu zkoušela, byl to opravdu silný zážitek. Díky nemocem, které jsem v životě prodělala, na tom můj imunitní systém a autonomní nervový systém moc dobře nebyl. Měla jsem mimo jiné léta chronické záněty močového měchýře. Paradoxem je, že mnoho lidí včetně mé mamky a babičky mi říkávalo, ať se pořádně oblékám a neprochladnu, ale nakonec právě otužování pomohlo.

Inu, život je plný paradoxů. Netvrdím, že Wim Hofova metoda byla jediná, která mi pomohla se zlepšením svého zdraví, byla však jedna z nejúčinnějších. Wim Hofova metoda je velmi jednoduchá a je skoro pro každého. Opatrné by měly být jen těhotné ženy nebo lidé, kteří mají chronický stres nebo slabé srdce. Přesto upozorňuji, abyste tuto techniku nebrali na lehkou váhu, byli trpěliví a hlavně všímaví ke svému tělu.

Techniku můžete dělat v jakémkoliv věku. Je třeba ji ale dělat postupně a vnímat se. Neskákejte bez tréninku do ledové vany nebo jezera. Je rozdíl mezi hrdinstvím a debilitou. Pokud budete skákat do ledového jezera bez tréninku, tak si můžete ublížit nebo se i zabít. Pokud je pro vás ledová voda extrém, tak zkoušejte alespoň dýchací cvičení. Ale i s ním buďte opatrní. Nedělejte dýchací cvičení ve vodě. Můžete tak ztratit vědomí, což je nebezpečné.

Koupání v ledové vodě

Síla vs. laskavost

Díky tomu, že se tato metoda v ČR šíří, tak přibývá i mnoho lidí, kteří se pravidelně začínají otužovat. Nicméně vidím zde jeden velmi nebezpečný trend. Soutěživost. Lidé mají bohužel tendenci porovnávat sebe a ostatní v tom, kdo vydrží déle v ledové vodě. O tom to však vůbec není. Je úplně jedno, jak dlouho kdo vydrží. Naše tělo se během měsíce mění a pokaždé člověk vydrží v ledu jinak dlouhou dobu. Smysl otužování není vydržet déle než někdo jiný, ale cítit život. Cítit, že jsme znovu živí. Cítit v sobě sílu. Tato síla se paradoxně neprobudí, když na sebe budeme tlačit a sílu hledat. Objeví se v okamžiku, kdy jsme k sobě laskaví.

Prakticky si to můžete představit tak, že nejdříve jdete mimo svoji komfortní zónu, skočíte do ledové vody a váš mozek vám začne říkat, že umřete. Tento první signál ignorujte – je to jen výsledek pomalé evoluce. Jakmile však přijde druhý signál, signál, že máte vylézt, tak vylezte. To je ta laskavost. Mnoho lidí, včetně mě, zůstávalo ve vodě na sílu a to není dobré. Zbytečně si člověk ubližuje a rozhodně se potom necítí plný života, ale klepe se celý den jak ratlík a je mu špatně.

Osobně doporučuji si tuto zimu užít venku. Zjistěte, čeho jste schopni. Probuďte v sobě instinkty, které touží po tom, aby byly znovuobjeveny. Převezměte kontrolu nad vnějšími podmínkami. Uvidíte, že zimu začnete milovat. Přeju vám hodně štěstí, dobrodružství a života. Jakmile se člověk přestane něčeho bát, začíná žít. Aneb jak říká sám Wim: „Nebojím se smrti. Bojím se nežít naplno.“

WIM HOFOVA METODA (WHM)
může pomoct lidem s:
- únavou
- záněty
- depresí
- větším fyzickým výkonem
- autoimunitními nemocemi
- srdečními problémy
- problémy s nadváhou