Krásný je vzduch, krásnější je moře

A nejkrásnější jsou usměvavé lidské tváře. Tuhle písničku od Hutky mám ráda. Usmívám se, když se mohu svobodně nadechnout nebo když mi vítr čechrá vlasy. Také mě fascinuje létání, a protože nejsem pták, plachtím alespoň ve snech. Vzduch je dalším z živlů, které potřebujeme k životu. První nádech a poslední vydechnutí mluví za vše.

Krásný je vzduch, krásnější je moře

Oheň, země, vzduch a voda. Čtyři živly, které utvářejí naše bytí. Oheň spaluje zemi, voda hasí oheň a vzduch rozdmýchává oheň. Bez vzduchu nemůžeme dýchat. Vlastně nejen my, ale žádný živý organismus. Dech je základní jednotka života. Vzdušný živel můžeme najít v mnoha podobách, od dechu přes vánek až po silný uragán. Se vzduchem se spojují pírka, křídla, ptáci nebo třeba létací stroje. Tomuto živlu také náleží astrologická znamení Vodnáře, Blíženců a Vah i principy pohybu, změny, myšlení a komunikace.

Odkud vítr vane

Mám ráda vítr. A je dobré vědět, odkud vane. Máme různé typy větrů a prý mohou magicky odvát problémy a starosti nebo přivát lásku, úspěch, peníze a štěstí. Říká se, že vítr je nestálý, stejně jako mnohá lidská povaha, zejména zrozenců vzdušného živlu. Bývají nejen svobodomyslní, duchaplní a flexibilní, ale také přelétaví a nestabilní. Vodnáři, Váhy a Blíženci jsou dobří myslitelé, umělci, bohémové, intelektuálové, mívají skvělé komunikační schopnosti, nadprůměrný intelekt a důvtip, rádi cestují, studují, poznávají vše nové a hledají nové informace. Ve svém životě upřednostňují svobodu, dostatek změn a pohybu ve všech směrech. Živel vzduchu je především o přenosu informací, pohybu, změně a komunikaci. Krásně sem zapadá planeta Merkur a řecký bůh Hermes jako bystrý i proradný posel všech bohů a patron poutníků, řečníků, atletů, obchodníků i zlodějů.

Osobně mívám závrať, když stojím na vyvýšeném místě a dole pode mnou je obrovská propast plná vzduchu. Také nemám ráda dým, který mě dusí. Vzduch ve spojení s ohněm totiž produkuje kouř, který má i své magické a očistné vlastnosti. Zapalujeme si vonné tyčinky nebo provádíme vykuřování pomocí bylin proto, abychom například očistili prostor, vyhnali zlé síly či prováděli mnohé rituály, kterými chceme něco změnit. A o tom to právě je. Vzduch je proměnlivý a šíří pohyb a změnu. Ve spojení s ohněm v podobě kouře má o to větší sílu, neboť likviduje vše staré a přináší nové. Oheň by bez vzduchu nehořel. Chceme-li tedy cokoli změnit, využíváme k tomu živel vzduchu, bez něj by to nebylo možné.

Dech je základ života

Odbočme teď k józe a správnému dýchání. Jogíni vědí, co všechno může ovlivnit dech. I způsob, jakým přijímáme vzduch do svého těla a okysličujeme si orgány, vypovídá mnohé o našem životě a ovlivňuje jeho kvalitu a především také zdraví. Protože jako mnozí trpím i já alergickým astmatem, zažila jsem pocit, kdy člověk nemůže dýchat. Ostatně tento pocit zná mé tělo již velmi dobře z doby příchodu na tento svět, kdy jsem byla téměř uškrcena pupeční šňůrou. Važme si svého dechu i čistého vzduchu. Ten je vzácnější než všechny poklady světa. Bohužel jsme jako lidstvo dělali spíše vše proto, abychom jej znečistili. A protože zrovna máme topnou sezónu, zkusme se jen tak zamyslet nad tím, čím vlastně topíme a co všechno spalujeme.

Mé bezděčné pokusy s vlastním dechem na základě mnoha fyziologických procesů v mém těle skončily i spontánním holotropním dýcháním. Že je to skutečně ono, jsem rozklíčovala o nějakou dobu později. Díky intenzivním prožitkům, které se dostavily ve změněném stavu vědomí v souvislosti s hyperventilací, jsem si uvědomila to, co je skutečně důležité, a pomohlo mi to změnit smýšlení a směřování v mém životě. Nelze nezmínit průkopníka holotropního dýchání Stanislava Grofa a jeho knihu Kosmická hra, která zaujímá čestné místo v mé posteli mezi ostatními knihami.

Vzhůru k výšinám

Vzduch… Létání… Závidíme ptákům, že to umí. My to zkoušíme alespoň ve svých snech. Míváte pravidelně sny, ve kterých létáte? Kdo létá vysoko, ten se nebojí. Nedávno jsem si dělala malý výzkum na téma snových letů, bylo zajímavé sledovat, jak se u jednotlivých typů osobností způsoby letu lišily. Zatímco přízemnější typy potřebující větší stabilitu a bezpečí se neodvažovaly letět příliš vysoko, snílci a fantastové mířili k výšinám a náramně si to užívali. Racionálněji smýšlející a lidé pod tlakem každodenního stresu létali o poznání méně. Někdy naopak hledáme útěchu od tlaku společnosti a denních povinností a létání ve snech nás osvobozuje a činí šťastnějšími. Mnozí létají jako ptáci nebo připodobňují svůj let k plavání ve vodě, jiní si to sviští vzduchem ve vertikální poloze. Ke vzlétnutí bývá zpravidla potřeba usilovného mávání oběma rukama.

Da Vinci pozoroval let ptáků

Také renezanční myslitel, malíř a slavný vynálezce všech dob Leonardo da Vinci toužil po tom, aby mohl létat. Ovšem ne ve snech, ale ve skutečnosti, a to v době, kdy ještě neexistovala letadla ani jiné létající stroje. Pozoroval a popsal let ptáků a krom svých dalších úžasných počinů se prý také pokoušel sestrojit létací stroj. Nebyl zřejmě ale první. Údajně jej předběhl středověký mnich Eilmer z Malmesbury, který si na ruce a nohy připevnil křídla a uletěl z vrcholu věže přes dvě stě metrů. Bohužel však spadl, zlomil si obě nohy a zůstal doživotně chromý. Leonardo vytvořil spoustu plánků a nákresů nejen létacího stroje, ale také nejrůznějších jiných vynálezů, které známe z dnešní doby. Vše zapisoval zrcadlovým písmem směřujícím doleva. Uvádí se, že to bylo proto, aby se chránil před nepřízní církve a prozrazením. Jeho pokusy, zejména tajné provádění pitev a důkladné zkoumání lidské anatomie, totiž nebyly zrovna legální. Tento pozoruhodný umělec zřejmě tajil mnohé, proto také dnes řada vědců zkoumá jeho odkazy a vznikají také nejrůznější konspirační teorie.

Přemýšlela jsem, které dílko z jeho knížečky Nápady bych zde uvedla k tématu vzduchu, létání, křídel, změny a svobody, ale žádné vhodné jsem nenašla a navíc si ještě vzpomněla na anděly. Ti přece mají křídla, jsou božími posly a pomáhají lidem. Právě díky křídlům a prolínání živlů jsem se rozhodla na závěr přidat jednu z mých starších básní…

Když moje řeka teče proti směru vanutí tvého větru, tříští se mocným tlakem vyzdvižené malé kapičky vody o nebeskou klenbu, ocelově modrou a nemilosrdně tvrdou, aby po ní vzhůru nohama mohli chodit Bohové. Maličká zrcátka se rozprsknou na milióny drobných střípků, které silou gravitace padají znovu k zemi, a v průběhu nekonečně trvajícího klesání jim na cestu svítí sluneční paprsky, jež způsobují třpytící se odlesky oslňující oči ptákům a andělům. Nevíš, zda jsou to kapky padající rosy, déšť, slzy těch, kterým vzali křídla anebo něco půjčeného, co se jenom vrací.

Je astroložka, kartářka, vykladačka snů, básnířka a začínající spisovatelka, vášnivá čtenářka, maminka dvou dětí, milovnice přírody, zvířat, hudby, historie, konspiračních teorií a umění všeho druhu. Pracuje jako externí redaktorka několika časopisů, věnuje se také poradenství v oblasti zdravé výživy, bylinkaření či aromaterapii.

Profil Další články


Objednejte si předplatné
Předplatné