Kounovské kamenné řady: Návštěva tajemného místa s energií

Někdo tvrdí, že je to nejzáhadnější místo Česka, někdo vám řekne „prostě les a v něm po cestách pár obrovských šutrů“. Někdo tu vidí a cítí lesní bytosti, jiný sem jde na houby, další na výlet s rodinou. Někdo dává přednost meditaci o samotě, jiní sem rádi chodí s různými průvodci. Já jsem se vydala objevovat tajemství Kounovských kamenných řad spolu s dalšími dvěma ženami a průvodkyní Denisou Celestou Kralovičovou.

Kounovské kamenné řady: Návštěva tajemného místa s energií

Mluvící kámen a spousta trpaslíčků

Pokud jste z těch, kteří si při představě komunikace lidské bytosti s kamenem představí, že se v balvanu objeví pohybující se ústa a začnou plynulou spisovnou češtinou říkat, co byste ve svém životě měli změnit, pak na rovinu říkám, že toto v Kounově nezažijete. Pokud jste z těch, kteří si pod pojmem lesní skřítci a jiné bytosti představí Disneyho trpaslíčky, jděte radši do nějakého multikina. A jestli máte dojem, že když na někoho mluví Strážce lesa, je to jako vysílání venkovského rozhlasu, budete na tomto místě zklamáni.

Chápete asi, že kdyby lesní entity fungovaly tímto způsobem, tak se jim do jejich světů navezou televizní štáby, autobusy plné japonských turistů a řada spekulantů, kteří budou chtít tuto „atrakci“ zobchodovat. Takže takhle ne, přátelé, takhle to tu nefunguje. Jestli jste ale z těch, kteří se rozhodli vnímat více srdcem a mnoha jinými než pěti základními lidskými smysly, pak tu můžete zažít veliké věci.

Za hranice vlastní mysli

Na první pohled byste možná řekli, že jsem jen tři hodiny chodila po lese a sem tam se dotkla nebo se jiným způsobem kontaktovala s některým z mnoha zdejších magických kamenů. U každého z nich se ale ve mně něco na fyzické i psychické úrovni změnilo, ale bylo to vždy nenásilné, vlídné a laskavé. A jestli to byl „jen“ výplod mojí mysli, magie místa, uvěření něčemu, co „ve skutečnosti“ neexistuje, to vám nepovím. Nevím, co je skutečnost, co je má mysl, kde končí a kde začíná a ve kterých místech se potkává s energiemi, které dosud nejsou popsány v učebnicích. Vím jen, že na řadách mi bylo dobře a tento výlet byl pro mě důležitý. A ani se asi nebudu rozepisovat v čem a proč. Mohli byste si myslet, že něco podobného tu zažijete i vy, a pak byste třeba byli zklamaní. Na řadách, stejně jako v životě, má každý zažít to své, tak jestli se vám chce, jděte si pro to. Třeba právě s Celestou, s níž přidávám krátké povídání.

Kounovské kamenné řady

Kdy jsi ty sama poprvé šla na Kounovské řady?

O tom místě mluvil kdysi můj kamarád a mě to zaujalo. Sice jsem vůbec nechápala, o co jde, ale věděla jsem, že to „něco s lidmi dělá“. Řady jsem prošla třikrát s průvodcem během dvou let a dost věcí se u mě změnilo. Pamatuju si, jak řady pro mě byly fyzicky náročné. Zdálo se mi, že mé tělo váží tunu a já ho vleču po řadách a ještě mě k tomu některé kameny přitahovaly více, některé méně a některých jsem se i obávala.

Dnes na řadách průvodcuješ ty sama. Zkus prosím lidskými slovy vysvětlit, co to znamená?

Odpovím podle současného vědomí. Odpověď by byla jiná před rokem a pravděpodobně bude jiná za pár let. Načtu strukturu člověka, nevím jak, to jde samo. Představte si něco jako skener. Pak mi někdo posílá do hlavy jména a jednotlivé kameny, kterých se lidi mají dotknout, a to podle záměru, který si dali před řadami nebo podle svých myšlenek. Toto se děje bez mého vědomí. Já opravdu nevím, proč ti lidé přicházejí, většina to má v sobě a občas někdo něco sdělí při cestě. Já jdu jako řízený počítač, jako robot, prostě jdu a vykonávám, co mám. Takže mě to táhne třeba do určité lokality, kde vím, že leží určité téma a ten daný člověk tam jen potřebuje pobýt nebo mu některý kámen čistí minulost nebo fyzickou úroveň, ale ne vždy to vím. Jen občas mi něco sdělí.

Kdo? Kdo ti něco sdělí?

To je také otázka… Je to můj strážce An-ab-el (dříve se ukazoval jako bytost kamenná) či jsou to Průvodci oněch lidí? Někdy to dokážu rozlišit a cítím lesní bytosti nebo přímo Strážce. Těžko na takovou otázku odpovědět…

Mohou se lidé do tohoto místa podívat i bez průvodce?

Jistě, je to oblast otevřená veřejnosti. Někdo má potřebu jít tam sám, s rodinou, s kamarády a pak jsou lidé, kteří cítí, že chtějí jít se mnou. Říkají, že je to ke mně táhlo, že jim článek ode mě vyskočil na Facebooku nebo že náhle začali poslouchat rádio a tam bylo vyprávění o řadách. To vše, myslím, řídí jejich duše.

Co ti tvá mimořádná schopnost, která ti byla seslána, dává a co bere?

Nebyla seslána. Já jsem s ní sem na planetu přišla. Jen se aktivovala až poslední roky. Dříve jsem nevěděla, proč jsem tady. Necítila jsem se tu vůbec dobře. Nerozuměla jsem, proč je tu tolik negativních jevů. Neustále jsem chtěla odsud. Takže řady mi dávají pocit domova. Ožívám tady a jsem opravdu napojena na svou domovinu. Cítím obrovskou podporu. Lidé, kteří tam se mnou jdou, mi důvěřují a jsou mi blízcí, takový kruh blízkých duší, takže řady mi dávají i blízké přátele. A bere mi to velmi mnoho energie. Musím se naučit ještě s tímto pracovat. Dostala jsem k tomu i nástroj.

Kounovské kamenné řady

Můžeš být konkrétní? Jak ochraňuješ sama sebe, aby tě tato práce fyzicky nezničila?

Když to jde, snažím se chodit na řady jen jednou za 14 dní od dubna do října se skupinou. Dříve jsem provázela jednotlivce a jezdila tam velmi často. A pak jsem na Vánoce 2017 zkolabovala se zápalem plic. Když jsem ležela v nemocnici a nemohla se nadechnout, Strážce mi doslova vynadal a řekl, že jsem vyčerpala své krystalické struktury, že není možné vyhovět všem a že se musím naučit mít pevnou hranici. Byl tenkrát dost přísný. To jsem neznala, vždy byl velmi láskyplný, ale bylo to potřeba. Takže už se více hlídám.

A jak dlouhé jsou tudíž čekací lhůty na tvé průvodcování?

Různé. Někdo se dostane hned, někdo čeká i rok, ale to není proto, že já bych nemohla, ale dříve ho to prostě nepustí.

Vzkaz Strážce a bytostí Kounovských řad pro ty, kteří tvoří a čtou PDČ:
Děkujeme, že propagujete přírodní způsob žití a nové myšlení bez devastace planety. Je to moc důležité pro Gaiu. Velice si ceníme takových lidských bytostí a věřte, že vždy máte i Vy podporu od bytostí Světla a Vašich průvodců.
… Svítím vám na cestu… Má louč nikdy nezhasne. Jsem Vaší podporou, vaším služebníkem. Půjdeme daleko, a přec se neztratíme. Spolu velký kruh Světla vytvoříme. S úctou se vám klaním a děkuji.

Šéfredaktorka

Majitelka hlavy, kterou proběhl nápad na založení Pravého domácího časopisu. S toutéž hlavou Petra v předchozích dvaceti letech moderovala na různých rádiích (Svobodná Evropa, Český rozhlas, Evropa 2, Impuls, Frekvence 1, Rádio Junior) i televizích (ČT - Žirafa, Studio 6; Nova - Snídaně s Novou) a všelijak se potulovala světem médií. Dnes má s manželem rodinné vydavatelství. Baví ji učit se od všech inspirativních osob, které se točí kolem Pravého domácího časopisu.

Profil Další články


Objednejte si předplatné
Předplatné