Kořeny, kmen, koruna… jedním slovem strom

Na světě existuje opravdu málo činností, které lze popsat takto: Pracujete zhruba půlhodinku a výsledek této činnosti bude okamžitě viditelný. Navíc se váš výsledek bude rok od roku zvětšovat, jenom díky jednoduché péči a zalévání vodou. Bude viditelný celý zbytek vašeho života, bude užitečný pro vás, vaše děti a pravděpodobně i jejich děti. Bude sloužit zdarma všem další desítky let. O co jde?

Kořeny, kmen, koruna… jedním slovem strom

Strom. Věc zdánlivě tak samozřejmá, až o ní málokdy hlouběji přemýšlíme. Přitom na tom, jak vypadá náš život, mají stromy zásadní podíl. Kdo se trochu zabývá kulturou starých Mayů nebo třeba studoval Mayský kalendář, nemohl minout pojmy jako Světový strom nebo Strom života. Původní velké jihoamerické civilizace si zvolily strom jako základní a určující symbol pro vznik a chod vesmíru. Staří Mayové jistě věděli, proč tak činí. Zasazení Světového stromu považovali za rozhodující událost počátku stvoření. Ale není třeba studovat staré kalendáře, abychom přišli na to, že strom je základním prvkem krajiny, přírody a našeho světa vůbec.

Už na základní škole se učíme, že stromy jsou továrny na kyslík. Zázrak přírody, který mění oxid uhličitý na něco, co rádi dýcháme z plných plic. Říká se, že vzrostlý strom vyrobí za den 1000 litrů kyslíku. Za život spotřebuje 24 milionů m³ oxidu uhličitého, který způsobuje změny klimatu. Stromy jsou různě veliké a jejich život různě dlouhý… a řeč čísel trochu nudná. Málokdo si umí představit 1000 litrů kyslíku. Ale nadýchnout se v lese voňavého svěžího vzduchu, to už je možné si představit a ještě lepší je to udělat.

Síla kmene

Nebude náhoda, že slova jako kořeny, kmen a koruna jsou spojena s jistotou a obvykle v sobě mají pozitivní význam. Když někde zapustíme kořeny, nebo už je tam dokonce máme, je to známka pevného spojení s místem, které je pro nás důležité. Jestliže chtěli jednotlivci v minulosti lépe žít, spojili se a vytvořili kmen. Byl-li kmen dost velký, potřebovali někoho, komu by dali na hlavu korunu… Je vlastně docela hezké, že naše měna se jmenuje právě koruna. (Jistě se nám po ní bude jednou stýskat, pokud to tak dopadne, že o ni přijdeme.) A není náhoda, že i Pravý domácí časopis má ve svém záhlaví slovo „kmen“. I jeho příznivci se společně s redakcí pojí do kmene, díky kterému jsou silnější.

Zkrátka: zasaďte strom, pak se opřete o lopatu, dívejte se na své dílo a chvíli rozjímejte… Nemáte zahradu? Nebo už do ní zasadili stromy vaši předkové a není zde volný prostor? Díky aktivitě neziskové organizace Sázíme stromy můžete udělat radost sobě i ostatním celkem snadno. A nemusíte v tom být sami. Podobný zážitek nabývá na intenzitě, když je vás více. Parta přátel, firma, skupina sousedů, kteří chtějí něco udělat pro obec, kde žijí… Domluvíte-li se společně, organizace Sázíme stromy vám pomůže vyřídit potřebnou administrativu, sežene stromy a poradí vám, jak se stromy správně zasadí, aby se jim dařilo.

Byl jsem u toho. Je trochu rozdíl, když opravdu pracujete s lopatou, krumpáčem, dotýkáte se hlíny (a vykopaných žížal), zasadíte strom, zahrabete, vybudujete z latěk ohrádku, zalijete…, nebo jenom (jako já) běháte kolem těch pracujících lidiček s foťákem a snažíte se zachytit tu energii… Lidé, které jsem fotil, se při práci odreagovali od každodenních povinností, uvolnili se a jejich tváře zářily dobrou náladou… Stačilo jen mačkat spoušť. Později jsem zjišťoval víc od zakládající členky neziskovky Sázíme stromy Martiny Pavelkové.

Martino, víme, že člověk sám zmůže mnoho, ale v týmu (v kmeni) je mu lépe. I vás je v organizaci několik. Koho vlastně první napadla myšlenka na stromovou sázecí neziskovku?

Napadlo mě to na našem výletě s manželem do Krkonoš. Už nějakou dobu jsem se zabývala myšlenkami, co bych vlastně ráda dělala. Zpět k práci manažerky jsem po mateřské nechtěla. Po ukončení psychoterapeutického výcviku a výcviku v koučování mi bylo jasné, že mě moc baví práce s lidmi, ale nějak mi tam nesedělo, že bych při práci měla „sedět“ v uzavřené místnosti. A jak jsme stoupali mlhavou horskou stezkou a já cítila tu energii a štěstí, které zažívám v přírodě, horách, mezi stromy – najednou mi to bylo jasné – chci s lidmi sázet stromy. Než jsme vyšli nahoru, řinul se ze mě proud nápadů, jak to udělat. Hned bylo jasné, že se budeme jmenovat jednoduše – „Sázíme stromy“. Doma jsem zjistila, že doména www.sazimestromy.cz už existuje, což jsem nečekala. Obsahem byl návod na sázení stromů. Odhodlala jsem se hned napsat paní, která na té doméně byla uvedená jako kontakt. V e-mailu jsem ji žádala, jestli nám doménu může přenechat. Během 10 minut, kdy já už jsem jí psala další omluvný e-mail, že se mi to rozleželo v hlavě a že jí o takovou věc přece nemohu žádat, mi majitelka domény – Zuzana volala, že je to skvělý nápad, a od té doby jsme nerozlučné kolegyně! To přece nemohla být náhoda .

Je ve vašem životě nějaký iniciační strom? Strom, v jehož stínu nebo při jehož zasazení jste si uvědomila, jak krásné stromy vlastně jsou?

Mám moc ráda modříny. Jedna ze zkušeností, byť nebyla vůbec pozitivní, na mě měla velký vliv. Když jsem byla malá, měli jsme na naší zahradě krásný velký modřín, ale protože sousedům vadilo, že byl kousek od plotu, vylili na něj ředidlo a on uschnul. Modříny obdivuji, líbí se mi jejich síla, jak i vysoko v horách, kde jsou bičované větrem a zimou, rostou a září z nich vitalita. Příroda je silná a dokáže si poradit, ale ne se vším. Mám radost, když vidím děti při sázení, jak se ptají, jak s vervou kopají, jak se učí být ke stromům pozorní, jak se učí odpovědnosti. Věřím, že právě odpovědnost za své jednání je důležitá pro naši planetu.

Co je v současné době složitější? Nalézt firmu, která se rozhodne udělat sobě i jiným radost a uspořádat týmovou akci formou sázení stromů, nebo nalézt vhodné místo a vyřídit potřebná povolení?

Je to vždy o lidech. Někdy zavolám na úřad, představím nás a setkám se s údivem, asi i nepochopením, že by někdo chtěl jen tak něco takového udělat. Proč? Vysadit stromy! Jindy zavolám na obecní úřad a slyším okamžité nadšení, důvěru, nápady, kde by se dalo sázet, koho do sázení zapojíme atd., a stejně je to i s firmami. Takže někdy jsou složitější období, když člověk zažívá nepochopení, a jindy je to snadné a vše běží a plyne neuvěřitelně snadně, rychle a radostně v takovém pěkném souznění a spolupráci. Jsme členy světového hnutí 1 % Pro Planetu (firmy, které se přidají, věnují každoročně 1 % svých zisků na podporu přírody). I tento fakt nás hodně posiluje, protože cítíme, že máme další kolegy v této skvělé organizaci. I když nesedí přímo vedle nás, sdílejí stejné myšlenky a podporují nás.

Je v tomto oboru, byť neziskovém, nějaká konkurence? V tomto případě by se bezesporu jednalo o konkurenci zdravou. Je u nás ještě někdo, kdo se systémově věnuje sázení stromů?

Ano, jsou takové organizace, a jak říkáte, jsme za ně rádi, protože výsledkem je více stromů pro nás všechny. Například nezisková organizace Čmelák, která obnovuje v Jizerských horách původní prales. Organizace, které znám, jsou zaměřeny lokálně na svoje okolí. My bychom ale rádi, abychom naše aktivity rozprostřeli po celé České republice. Nyní sázíme v okolí Prahy, Dvora Králové, u Turnova, u Ostravy. I když se může zdát, že vysazených stromů je hodně, bilance vykácených stromů a nově zasazených je bohužel stále negativní. Zapojujeme do sázení děti z ozdravoven, výchovných ústavů, znevýhodněné občany, bereme sázení jako zahradní terapii, a to pro všechny. Naším cílem je získat grant, abychom mohli pracovat jako sociální podnik.

Vy jste vlastně celá rodina taková stromová. Je zřejmé, že bez určitého zázemí je práce v neziskovce obtížná. Ale manžel Jan i oba kluci jsou jistě velkými a důležitými pomocníky. Kdo je u vás doma „za kořeny“ a kdo „za korunu“? Předpokládám, že kluci jsou někde ve větvích a dohromady máte pevný kmen.

Mám velké štěstí, že manžel i děti jsou stejnými milovníky přírody a stromů jako já. Máme za sebou i některé drsné „sázecí stromové“ zážitky. Když jsem například děti uvolnila kvůli sázení v Pěnčíně u Turnova ze školy a ono pak celý den střídavě lilo a padaly kroupy, dobrovolníci kvůli dešti nepřišli, my sázeli s neohroženým starostou sami, vše se protáhlo, my čtyři jako blátivé koule, a protože jsme druhý den sázeli dvacet stromů v Praze, měli jsme jich dvacet prostokořenných ještě naložených v autě, k tomu dvacet kůlů a ochranu proti okusu, děti zmrzlé, manžel nervózní, že nestíhá důležitý meeting, všude v autě bláto a stromy… Takové zážitky rodinu stmelí.

Koukněte na: www.sazimestromy.cz

Přínosy stromů:

Chrání nás před hlukem, prachem a větrem.

Zamezují erozi.

Čistí vzduch a produkují kyslík.

Jsou domovem pro zvířata.

Pomáhají zmírnit globální oteplování.

Snižují úroveň stresu.

Umožňují nám hrát si a vnímat krásu.

Zpomalují provoz.

Snižují nároky na spotřebu energie.

Uzdravují.

Zvyšují lukrativnost pozemků.

Ochlazují města a ulice.

Chrání nás před povodněmi.

Pravý domácí časopis... je časopis. Pro mne to ale není jen sešit naplněný texty a obrázky. Je to energie celé té nádherné party, kterou tvoří autoři i čtenáři dohromady. Energie celého kmene, která se každý měsíc zhmotní v podobě dalšího vydání. Pokud mohu k té energii něco přidat, přispět, nejčastěji nějakou fotografií, mám vždy velikou radost. Vím, že v tu chvíli více dostávám, než dávám. Jestli máte malování světlem rádi tak jako já, můžete se na nějaké mé fotografie podívat na pixpo.cz

Profil Další články


Objednejte si předplatné
Předplatné