Klášter jako domov - reportáž o životě na dně a o tom, jak se ode dna odrazit a vrátit se do života

Strávil jsem zkraje ledna čtyři dny v „laboratoři“ toho, co je s naším současným světem špatně, ale i toho, jak budovat svět, který je spravedlivější, radostnější a zdravější než ten venku.

Klášter jako domov - reportáž o životě na dně a o tom, jak se ode dna odrazit a vrátit se do života

„Laboratoří“, o které mluvím, je Občanské sdružení Dobrý pastier, které už přes deset let v Kláštore pod Znievom provozuje komunitu lidí bez budoucnosti. Lidí, ke kterým byl život někdy až příliš krutý, kteří si často nevážili toho, co měli, a museli o všechno přijít, aby to zde později mohli najít. Dnes tu žije okolo 450 lidí – většina z ulice, z vězení po výkonu trestu, z dětských domovů, z resocializačních zařízení, ale i staří a nemohoucí lidé bez prostředků na pečovatelské a sociální služby. Společenství založil v roce 2007 Vlado Maslák, katolický kněz, jeden z nejinspirativnějších lidí, které jsem kdy v životě potkal. Všechno začalo tak, že se Vlado vracel po jednom kázání domů a cestou míjel zuboženého člověka. Přišel na faru a tížila ho myšlenka: „Co jsem to za kněze farizeje, když o pomoci bližním jenom kážu?“ Vrátil se a toho muže vzal na ošetření do nemocnice a potom s sebou na faru. Ze zachráněného se časem vyklubal výjimečný restauratér starých památek, který u Vladka žije dodnes. Zpráva o tom, že pan farář nabízí přístřeší pro lidi bez domova, se rychle rozkřikla a na faře brzy žilo deset lidí.

Klášter jako domov

Jednoho dne sem přijel místní biskup a podivil se, co to s Vladem Maslákem žije za partu. Vlado mu vysvětlil svůj záměr žít to, co dosud pouze kázal. Biskup uznale pokýval a navrhl, ať si opraví zchátralý benediktinský klášter z 11. století a začnou ho využívat jako nový domov. Noví obyvatelé kláštera si svépomocí opravili elektřinu, topení, komíny, střechy a postupně začali přibývat další obyvatelé i objekty. Dobrý pastier dnes provozuje celkem osm „podniků“ – útulek pro muže, útulek pro ženy, tři zařízení pečovatelské služby a tři farmy. Slovo „podnik“ jsem použil zcela záměrně. Celé to totiž funguje do velké míry jako soběstačná firma. Pastier má dnes stádo krav, ovcí, koz a prasat. Vyrábí sýry a další mléčné výrobky, tkají se tu koberce, recykluje se odpad, staví slaměné domy, pořádají se semináře pro podnikatele a pro pracovníky sociálních služeb, je tu parta, která v sezóně opravuje slovenské hrady, parta kameníků, provozují vlastní pekárnu. Peníze jdou na společný účet, z kterého platí Pastier v první řadě splátky exekucí a výživného. Obyvatelé kláštera si peníze berou, pouze když odjíždějí mimo klášter a potřebují je.

[hide]

Alkoholismus, dluhy & ulice

Do Pastiera přicházejí lidé většinou ve velmi zuboženém stavu. Slovy těžko popsat. Často mají problémy s alkoholem a jinými závislostmi. Mnohdy také vážné tělesné či zdravotní potíže, dluhy, exekuce. Mimochodem na pětimilionovém Slovensku je momentálně 3 miliony exekucí a zhruba se dá říct, že 450 obyvatel komunity rovná se 450 exekucí. Jsou tu lidé, kteří zabili či týrali jiné lidi; jsou tu ti, které zmrzačila mafie; ti, které jejich rodina nadobro odepsala; ti, kteří žili léta na ulici. Vlado Maslák má jednu zásadu. Nikoho se neptá na minulost, každý tu má dveře otevřené. Na co se ale ptá každého nově příchozího, je, co kdo umí a co kdo dělá rád. Pravidlem je, že každý tu musí pracovat. Práce je tu terapií a prostředkem k soběstačnosti. Mimochodem, kdokoli odsud může kdykoli svobodně odejít. Platí, že v zimě je tu obyvatel víc než přes léto – část lidí se sem stahuje před nepříznivým počasím.

Výkonová vs. terapeutická práce

To, jak se tu pracuje, mě nadchlo nejvíc. Nenarazíte tu na terapeutické kroužky střídané se znuděným, bezcílným čekáním na večer, známé z filmů jako Dobří holubi se vracejí. Terapií je zde práce. A to doslovnou. Na rozdíl od práce „výkonové“, tak jak ji známe z většinového života, si zde lidé určují do velké míry sami, co, kdy a jak budou dělat. Svoboda v práci je tu enormní. Je třeba vařit, prát, žehlit, topit, mýt nádobí, roznášet jídlo, starat se o zvířata, sušit seno na zimu, konzervovat a jinak zpracovat potraviny, pečovat o zahradu a o nemohoucí, dojit, vyrábět sýry, péct, opravovat budovy. Práce, kterou kdyby nikdo nezastal, pocítí to všichni. Práce, která je užitečná, a tedy ve své podstatě smyslu-plná, a proto život uzdravující. A smysluplná práce spolu s pevným rytmem dne léčí duši a tím se uzdravuje i tělo.

Život & smrt

Příběhů o tom, v jakém stavu sem lidé přijíždějí, jsem si vyslechl víc, než jsem chtěl slyšet. Občas jsou už v tak zuboženém stavu, že se přihodí i to, že Vlado zvládne nového obyvatele pouze vyzpovídat. Smrt je tu na denním pořádku. Během mého pobytu zemřel jeden muž v mém věku, před ním člověk, kterému ještě nebylo šestadvacet. Nejčastější příčinou jsou rakovina, cirhóza, celkové opotřebování organizmu a dlouhodobé zanedbání. Myslím si, že právě i přítomnost smrti hraje v návratu místních obyvatel do života významnou roli. Přeci jenom platí, že tam, kde je smrt, je i život. V Česku jsme smrt pozavírali do eldéenek, nemocnic a starobinců a tváříme se, že neexistuje. To je jedním z důvodů, proč tak málo z nás dokáže opravdu žít.

Zachraňování jídla

Hned první večer po příjezdu do kláštera jsem společně s ostatními složil přes deset tisíc prošlých vajec. Setkal jsem se přitom s Markem Urdzíkem, zakladatelem Potravinové banky Slovenska. Misí téhle organizace je propojovat vyhozené potraviny ze supermarketů s potřebnými. Dobrý pastier dostává až šedesát procent potravin právě z Markovy banky. Zbytek si vypěstují, vychovají nebo zpracují sami. A právě zpracování těchto vyhozených potravin přináší hory radostné a prospěšné terapeutické práce. Jeden den přijel kamión cibule, a tak kdo mohl, loupal, krájel a cibule se pak podle receptu jednoho z místních karamelizovala. Když přijede nadbytek ovoce a zeleniny, tak se zavařuje, fermentuje nebo suší, vaří se marmelády, kompoty a šťávy. A protože z banky přichází často i tropické ovoce, v klášteře ochutnáte i marmeládu z kiwi, mandarinek, manga, banánů a dalšího cizokrajného ovoce.

Potravinové absurdity

Pozorovat ty tuny prošlého jídla ze všech koutů Slovenska bylo pro mě obzvlášť emotivní. Sklad v klášteře praskal ve švech mandarinkami, kokosovými ořechy a dalším tropickým ovocem. Vlado mi vyprávěl, že jim takhle přijede kamión prošlé zmrzlé pizzy, absurdní kamión prošlé minerálky z Řecka (kde mají problémy s vodou) a zatím nejabsurdnější dodávka prošlého hrášku z Keni. Člověk zná tohle nebetyčné plýtvání jen ze statistik, ale když pak skládáte hrášek, který vypěstovali v místech, kde není voda, a cestou k nám obletěl zeměkouli, aby ho tu nakonec vyhodili, chce se vám brečet.

[/hide]

Koukněte na stránky kláštera: www.ozdobrypastier.eu. Pokud byste se rádi do fungování jakkoli zapojili, kontaktujte Pastier nejlépe e-mailem přes Jána Košturiaka (kostur@ipaslovakia.sk). V současné době můžete třeba přispět na malou nemocnici pro nemohoucí, a to jak finančně, tak materiálem, zařízením, nástroji apod. www.kosturiak.com

Druhou část článku si můžete přečíst zde.

Celý článek vyšel v Pravém domácím časopisu č. 2018/04

(jeho pokračování naleznete v č. 2018/05)

Přečíst/koupit v digitální podobě

V papírové podobě k zakoupení u České pošty:

Tel: 800 300 302 nebo e-mail: postabo.prstc@cpost.cz​

Do osmnácti žil relativně poklidným životem obyvatele malého východočeského městečka. Pak se několik let toulal po světě, aby to po návratu zkusil daleko dotáhnout. Dotáhl to až k syndromu vyhoření. Proto „přehodil výhybku” a začal se věnovat tématu nové práce a budoucnosti podnikání Dnes vydává knihy (Peoplecomm), píše, přednáší, vyhledává a propojuje firmy, které kladou vyšší smysl nad vydělávání (Slušná firma). Jako dobrovolník pomáhá v základní škole svých dětí (Montessori na Beránku). Spolu-založil KPZ-ku - skupinu alternativního zajišťování potravin. Jeho velkým zájmem je budování decentralizovaných, soběstačných společenství. S manželkou Petrou, dcerami Valérií a Valentýnou, fenkou Haluškou a se svými sousedy žije v pražských Komořanech.

Profil Další články


Objednejte si předplatné
Předplatné