Veronika Vieweghová: Jak využít ženský cyklus a přijmout své ženství

Když se mi rozpadlo manželství, plně jsem si uvědomila, že i když navenek vypadám a oblékám se hodně žensky, uvnitř úřadoval silný muž. Dlouhé vlasy ani sukně mě neoblékly do jemnosti, trpělivosti, pasivity a vnitřní krásy. Musela jsem svá jednání podrobit silné kritice a přijmout fakt, že mé vzorce z dětství byly hodně mužské.

Veronika Vieweghová: Jak využít ženský cyklus a přijmout své ženství

Musíš, zvládneš, dokážeš, nebudeš se přeci prosit, když nechce tvůj chlap odvézt kamínky a složit dřevo, to nevadí, ty to dáš. A takových mužských „ty to dáš“ jsem dělala čím dál víc a mému opačnému protějšku jsem brala jeho mužskou sílu. Přece se nebudu doprošovat a čekat měsíce, než si všimne, že na 8 kubíků dřeva, které bylo na jaře přivezeno, se snáší první sněhové vločky.

A tak jsem začala pátrat, jak začít jinak. V mnoha článcích a knihách na mě vyskakovalo 5, 7 či více rad, jak se stát ženou, jak si vybojovat svá práva, jak zvládnout práci, svého šéfa, domácnost, výchovu dětí a partnera. Zaručené návody, které z vás udělají ženu, a budete mít vše, po čem toužíte… tolik informací, díky kterým budou ženy těmi pravými ženami, v dějinách lidstva nikdy nebylo, a přesto nemám pocit, že by se ženy cítily spokojené, šťastné, naplněné a milující.

Skrze bolest sama k sobě

Moje cesta k ženskosti nebyla úplně přímá, naopak, sváděla mě na špatné, byť krásně vydlážděné cestičky, které končily na staveništi. Vracela jsem se a začínala znovu, než jsem pochopila, že vnímání sebe sama, nalévání si čistého vína je jediná šance, jak se probudit do své ženské energie. Osobní setkání s vnitřní bolestí, zklamání ze sebe sama, rozčarování ze svých postojů mě přivedlo i ke knihám o cykličnosti. Při jejich čtení jsem měla pocit, že se vracím na bezpečné místo, které někde hluboce uvnitř čekalo, až si ho všimnu.

Pochopení jednotlivých fází, porozumění principům cykličnosti mi pomáhalo vidět své staré vzorce. Jsem vděčná, že jsem je měla, protože mě chránily, když jsem nebyla silná a pevná. A i dnes mi mnohokrát poslouží jako první ochrana. Vytvářím si místo nich nové vzorce, které jsou laskavější, ale přesto důrazné. Už totiž nemusím být tou hodnou holčičkou, která potlačuje sebe a své potřeby, obětuje se, ale očekává za své milé chování uznání, milování, obejmutí. Naplnit se láskou je můj úkol a nikdo jiný než já to nedokáže.

V čem je ten cyklus tak skvělý?

Mnohé z nás vnímají změny v našich energetických systémech, mění se realita a začínáme se rozpomínat, kým jsme a jak mocná těla máme. Stejně mocné jsou i naše myšlenky. Všemu totiž předchází myšlenka, která mění, tvoří, zraňuje i léčí. Když žena přistupuje ke svému tělu, k sobě samé s respektem a s úctou, miluje sebe sama, projeví se to na jejím vyzařování a chování. Lehko se to řekne, hůře dělá, já vím.

Ale můžeme začít tím, že si dáme závazek – být sama sebou. Nejsme totiž ošklivé, hloupé, nemusíme se skrývat, potlačovat své já, lhát a být milé jen proto, abychom nemusely říct nepříjemnou pravdu, nemusíme se ani kritizovat nebo sebepoškozovat. Můžeme odmítnout to, co nám ubližuje, odejít, když je nám ubližováno, můžeme se cítit zranitelné a slabé, dokonce říct si o pomoc. Nebudeme se na sebe již dívat očima jiných a podle jejich názoru odvozovat vlastní hodnotu.

Pochopitelná pro sebe i své okolí

Být sama sebou znamená být k sobě upřímná, neschovávat se za zranění, minulost, rodinu, vztah. Nelhat si a nevytvářet si domněnky. V tom nám může pomoci náš menstruační cyklus, kterých má žena za svůj život kolem 400, přesto mnoho žen nemá ke své menstruaci moc pozitivní vztah, berou ji jako daň za to, že mohou mít děti.

A podobně ambivalentní postoj k menstruaci mají i jejich muži. Když sama žena neví, co se s ní děje, proč má jiné emoce před a po menstruaci, proč se jeden týden cítí krásně a pár týdnů na to nenechá na sobě niť suchou, nemohou ani muži pochopit svou ženu. Připadá jim totiž neuchopitelná, nepředvídatelná.

A co teprve v práci

A teď si představte, jak složité to musí mít v zaměstnání, kde v kolektivu je více žen, každá v jiné fázi a každá jiná! Proto jsem velmi ráda, že mohu o menstruačním cyklu mluvit i na poli podnikatelském. Ano, už i sem se toto důležité téma dostalo a já myslím, že je to skvělé! Manažeři, kteří porozumí principům a fázím ženského cyklu, snadněji pak přijmou výkyvy svých kolegyň a přijímají je pozitivně. Najednou totiž uvidí, jak výkonné, kreativní a nápadité mohou být.

Na jedné konferenci pro finanční poradce se po přednášce někteří muži v sále svěřili, že přesně ví, v jaké fázi jejich žena a někdy i kolegyně je, a mnohdy ještě dříve, než si toho sama všimne. To mě mile překvapilo a byla jsem vděčná, jak toto téma přestává být i mezi muži tabu.

Lehko na cvičišti…

Ono se to snadno řekne – přijmi menstruaci jako dar, ale o mnoho složitější je udělat to a cítit to tak. Nechtějte všechno a hned. Začínejte postupně. Doporučuju začít respektováním klidu, který v době menstruace přirozeně ženu vede mnohem více odpočívat. Žena se v této době více stáhne do sebe a uvědomuje si propojení těla a nitra. Snaží se přijmout minulost, nebát se budoucnosti a respektuje všechna dobrá i špatná rozhodnutí, která udělala. Cítí uvolnění. Žena v této době ví, co je a není podstatné, co má smysl a čemu věnovat energii. Je to období zastavení, klidu, odevzdání, propouštění, pochopení procesů a nejlepší dobou na změny.

Jak to mám já aneb moje čtyři podoby

Veronika č. 1 – V čase menstruace si plánuji další měsíc. Kdy budu mít přednášky a individuální konzultace, kdy budu psát a tvořit, kdy si domluvím kávu s kamarádkou i kdy budu třídit a vyhazovat. Když si v tomto čase dovolím být alespoň jeden den doma nebo omezím své aktivity, získám tak mnohem více energie do dalšího období a vše doženu, protože další fáze je velmi dynamická.

Veronika č. 2 – Moje změna z menstruační do dynamické fáze je obrovská a všímá si toho každý v rodině. Nejvíce samozřejmě můj partner, který mě někdy nemá šanci dohnat. A to doslova. V létě na kolech jsem ho málem uhnala, nebýt jeho častých fotících zastávek a káviček v kavárnách. V tomto období se cítím být opravdu krásná, silná, pevná a sexy. Ráda jsem ve společnosti a méně spím. Jsem v práci efektivnější, jednám více objektivně a logicky, ale také si uvědomuji svoji sobeckost. Potřebuji totiž pracovat na svých nových věcech a vaření nebo uklízení mě zdržuje. I pomalost lidí mě znervózňuje. Vím to a snažím se vyrovnávat.

Veronika č. 3 – Výše popsaná energie jde se mnou i po dobu ovulace, ale to už jsem více máma a kvočna, která vaří, pečuje, objímá, laská, poradí a naslouchá. Moje náruč je stále otevřená, jak říkají mé dcery, 24/7. Jen si musím dávat pozor, aby ten výkyv nebyl tak velký a udělala si v tomto čase prostor pro sebe.

Veronika č. 4 – Musím se přiznat, že nejvíc si užívám předmenstruační fázi. Miluju svou kreativitu, náhlé nápady a vhledy. Vidím příležitosti a souvislosti tam, kde bych je nečekala, a dokážu mnohem lépe rozpoznat, co je a není důležité. Mnohem častěji se vydávám do přírody s notýskem v kapse, protože myšlenky, které chodí a přicházejí z jiných sfér, bych zapomněla. Emoce, které v této době chodí, vítám s radostí, protože jsou to ty dobře schované a zabarikádované pocity a zranění, co se dostávají na povrch. Musím si je pořádně prohlédnout, odpustit sobě i jiným a nechat je jít, nechat je být.

Ženské rodové linie

Stále častěji si uvědomuji, že moudrost žen, která se vždy předávala z ženy na dívku, byla zpřetrhána a dnešní snaha vyrovnat se mužům není, alespoň pro mě, tou správnou cestou. Myslím, že dnešní mladé dívky jsou citlivější na srovnávání a hodnocení, než si pamatuji z mého dětství. Dnes mají více tendenci se mužům vyrovnat, a dokonce jsou pyšné, že je v mnohém překonávají. I proto jsem svým dcerám vyprávěla příběhy, popisovala jednotlivé fáze, aby si uvědomovaly, jak mocné jejich tělo je a jak velký dar dostaly.