Jaké jsou možnosti domácí výuky a proč do toho jít

O domácí výuce se u nás už poměrně hodně mluví, ale stále málo ví. Přitom každá rodina je individuální organismus a každý z nás potřebuje a hledá něco jiného. Ano, domácí škola není vhodná pro všechny rodiny, ani pro všechny typy dětí. Ale bylo by výborné, kdyby široká veřejnost znala různé možnosti domácí výuky a kdyby přibývalo škol, které domácí žáky podporují.

Jaké jsou možnosti domácí výuky a proč do toho jít

Zatím jsou reakce lidí k domácímu vzdělávání většinou odmítavé. Panuje kolem toho mnoho předsudků (chybějící kolektiv, nedostatek interakcí s jinými dětmi apod.). Jako největší překážku ale vidím nepochopení vnitřní a vnější motivace dětí. Okolí často začne děti motivovat známkami, pochvalami, odměnami… Zbytečně. Dítě by se danou věc rádo naučilo i bez odměny! :-) O vnější a vnitřní motivaci si můžete více přečíst v knize Respektovat a být respektován anebo v knize Vychováváme děti a rosteme s nimi.

Jak je to u nás

Od září 2013 je naše dcera Emily zapsaná ve škole v Nížkovicích u Slavkova. V té době jsme ji už učili tzv. unschoolově (vysvětlení níže) v domácím prostředí. Časem jsme vypozorovali, že dcera potřebuje větší řád a kolektiv. Navštěvovala sice kroužky, celá rodina jsme často mezi lidmi a potkáváme se s dalšími rodinami, ale Emily byla většinou nejstarším dítětem v kolektivu. A potřebovala i starší děti, jejich inspiraci a komunikaci. Proto jsme od ledna dceru přihlásili i do sdružené školy. Momentálně tak chodí třikrát týdně do pravidelných skupin a do kroužků (montessori kluby, hudební výchova aj.). Mladší dcerka, které je pět let, je větší introvert a pro domácí školu je nadšená. Vždy se zapojuje do výuky, když se učíme se starší dcerou. Sama si píše, čte a vyhledává, zatím spíš individuální aktivity, komunitu dětí ještě nepotřebuje.

Nám domácí škola, kromě zachované chuti dětí učit se, přináší časovou nevázanost a svobodu celé rodiny. Můžeme cestovat a přizpůsobovat si harmonogram podle aktuálních potřeb. Můžeme tak spolu trávit víc času, poznávat děti, můžeme je směřovat nebo naopak jen sledovat, kam samo směřuje, a podporovat ho v tom. Přistupujeme k dítěti individuálně. Pokud je tedy extrémně nadané nebo handicapované, dá se mu právě touto cestou pomoci lépe se rozvíjet.

Co domácí výuka obnáší?

V České republice můžete vzdělávat své děti doma. Potřebujete k tomu minimálně středoškolské vzdělání, potvrzení z pedagogicko-psychologické poradny a zápis v základní škole. Pak máte dvě možnosti. Buď se jednoduše zapsat v nejbližší základní škole. Všechny školy mají povinnost vzít domácího žáka. Můžete se ale setkat s tím, že škola nebude mít dost informací o domácím vzdělávání, bude chtít řadu prohlášení, ověření a formulářů a především nebude ochotná vycházet vstříc vašim individuálním potřebám. Druhou možností je zapsat se do školy, která spadá pod Asociaci domácího vzdělávání. Taková škola je na domácí školáky zvyklá. Můžete se domluvit na vašem postupu vyučování, škola ochotně vychází vstříc vašim potřebám a přáním (např. slovní hodnocení žáka), přezkoušení dětí probíhá (dvakrát ročně) v přítomnosti rodičů. Tyto školy jsou také ochotné mít domácího školáka i v klasické výuce, děti se mohou zapojovat do školních výletů, svátečních koncertů apod.

Možnosti

  1. Klasické domácí vyučování – jeden z rodičů vyučuje dítě doma podle školských osnov, s klasickými učebnicemi a školními materiály a podle pravidelného rozvrhu.
  2. Unschooling – do češtiny můžeme přeložit jako svobodné vzdělávání, učení. Dítě není vedeno rodičem, ale rodič sleduje dítě a připravuje mu odpovídající prostředí. Případně dítě samo si prostředí připravuje podle svých potřeb. Děti si udrží vnitřní motivaci, chtějí se učit pro svoji radost, proto, že chtějí danou věc umět. Jejich motivací nejsou známky, pochvaly, tresty. V unschoolingu nejsou děti rozdělené do skupin podle věku. Naopak jsou podporovány vzájemné interakce mezi různě starými dětmi. Neexistují ani studijní plány a osnovy.

    Na prvním stupni základní školy je tato výuka možná, pokud se domluvíte s vaší kmenovou školou. Na druhém stupni je to obtížnější. V České republice se teprve hledají cesty, jak unschooling praktikovat i na druhém stupni. Na rozdíl od zahraničí, kde je tato praxe již běžná. Například anglická Summerhill School nebo americká Sudbury Valley School. Děti se tam učí od sebe navzájem, pedagog je jen doprovod a připravuje prostředí, pomůcky apod. I v České republice podobné školy v letošním roce vznikají.

  3. Komunitní a sdružené školy – menší skupinky dětí učí pedagog, kterého si domluví přímo rodiny nebo který spadá pod sdruženou či komunitní školu. Dítě může navštěvovat školu pět dní v týdnu a rodiče mohou dál chodit do zaměstnání. Nebo si četnost docházky uzpůsobí podle individuálních potřeb rodiny. A samozřejmě si všechny tři metody můžete namíchat dle svých potřeb.

Řekli o domácím vzdělávání

Rodina Šťastných, 4 děti

Máme doma jednoho školáka, jednoho předškoláka a další dvě malé děti. Role žáka a učitele nejsou dány. Stejně ani předměty, rozvrh, osnovy nebo forma a obsah učení. Vzdělávání je pro nás všechny neustálý proces. Učíme se vzájemně, pospolu, každý zvlášť nebo v různých kombinacích stále a všude. Ptáme se jeden druhého, sami sebe nebo kohokoli v okolí, hledáme odpovědi všude kolem. Tvoříme a boříme, tančíme a zpíváme, píšeme, čteme, počítáme, zapomínáme a odpočíváme. Učíme se žít život takový, jaký je, se vším co přináší.

Co chceme naučit své děti? Jak být šťastný, zdravý, spokojený nezávisle na okolní situaci, tedy že radost lze mít z prostého bytí. Co učí děti nás rodiče? Jak být tady a teď, ve svém těle, se svými emocemi, potřebami, se svou duší. Už náš osmiletý syn je schopen nám poradit to, na co pedagogické kapacity přicházejí několik let: „Přestaňte mi do TOHO zasahovat.“ UČÍME SE. PROSÍME, NERUŠIT.

Mgr. Bc. Ivona Princlíková, ředitelka školy v Nížkovicích

Jsme malotřídní ZŠ s jedním oddělením MŠ, školní družinou a jídelnou. Doma vzdělávané děti u nás mají „dveře otevřené“. Společně jsme s nimi i rodiči prožili adaptační pobyt na Jalovém dvoře, na horách, při slavnostním zahájení školního roku, na benefičním vánočním koncertě, pod školním stromečkem nebo při slavnosti, kterou jsme připravili k předávání pololetního vysvědčení. Děti mají možnost se po domluvě účastnit i běžné výuky.

Od loňského ledna spolupracujeme s Asociací domácího vzdělávání. Našimi prvními skvělými rádkyněmi při přezkoušení byly Hana Tůmová a Judita Kapicová. (pozn.: zakladatelka Asociace, průkopnice domácího vzdělávání v České republice)

S novým školním rokem plánujeme větší propojenost domácích žáků do výuky. Rádi bychom pro všechny naše děti připravili projektovou výuku spojenou s prožitkem určitého příběhu. Zatím více neprozradím :-). Přezkoušení u nás probíhá portfoliovým způsobem. To znamená, že si každé dítě, které se vzdělává doma se svými rodiči, připraví ukázky svých prací, sešitů, vlastních knih, výrobků z papíru, keramiky, přírodnin, předvede hru na hudební nástroj nebo zacvičí gymnastickou sestavu. Vše může doplnit fotodokumentací ze společných výletů, exkurzí. Zkoušející učitel naslouchá, případně pokládá doplňující otázky. Jde o společné setkání rodičů, dětí, učitelů i dalších zaměstnanců školy (kteří připravují chutné občerstvení) :-).

Pozn. autorky. Musím potvrdit, že před naším prvním přezkoušením jsme měli my rodiče i dcera velikou trému. Ovšem hned po příjezdu do školy nás to přešlo. Ve společenské místnosti jsme se potkali s celou řadu našich přátel a známých, děti si společně hrály a po občerstvení jsme se plynule přesunuli do třídy, kde Emily ukázala své portfolio, doladili jsme společně pár postřehů k její práci a šli jsme nadšení domů. Celý den byl pro nás nádherně stráveným výletem. Zkrátka my jsme z fungování Nížkovic nadšení. A nejen my. V této škole jsou zapsaní téměř všichni domácí školáci z Brna, jižní Moravy i ze vzdálených koutů Čech.

Michaela Formanová, Lesní škola ZeMě, Řevnice u Prahy

Jsme komunitní lesní škola, kterou zřizuje společenství rodičů zapálených pro přirozenou výchovu svých dětí. Navazujeme na lesní školku, s níž jsou děti v každodenním kontaktu. Nabízíme ucelený celodenní projektový program pro děti, jejichž rodiče zůstávají zodpovědní za jejich vzdělání v rámci domácího vzdělávání. Děti tedy musí být přihlášeny v registrované ZŠ, která podporuje portfoliové přezkušování s metodikem. Školu zajišťujeme od pondělí do čtvrtka, v pátek je den organizovaný rodiči – exkurze, dílny apod., případně volno. Ve školní třídě jsou děti smíšeného věku 6–10 let. Ve škole je 1 hlavní průvodce 3 dny v týdnu, který udržuje kontinuitu výuky a celkového dění mezi dětmi. Hlavní průvodkyně má psychologické vzdělání. Každý den chodí do školy 2 průvodci se skupinou 8–10 dětí. Průvodci jsou z největší části z řad aktivních rodičů, z nichž většina chodí do školy jednou týdně. Každý z nich přirozeně „hoří“ pro nějaký aspekt života, který považuje za důležitý dětem předávat. Děti tak mají přístup k více vzorům z řad svých blízkých dospělých, žen i mužů. Cesta je cíl.

Barbora Pelánková, Státní škola Letokruh v Brně

V ČR se objevuje hodně nových projektů na pomezí školní výuky a domácího vzdělávání. Jsou jimi zejména malé soukromé školy založené rodiči. Základní priority těchto škol jsou velmi podobné: udržet a kultivovat vnitřní motivaci dětí k učení, učit co nejvíc prožitkem, ve smysluplném kontextu, nepodporovat sběratelství známek, ale vést děti k sebehodnocení, poskytovat bezpečné nesoutěživé prostředí, kde každý může rozvíjet svůj talent a učit se spolupráci s ostatními.

V Brně teď vznikla nová škola tohoto typu – ZŠ Letokruh. Ve školním roce 2014/2015 bude otevírat první třídu pro 16 dětí. Škola je koncipovaná jako základní škola pro první až pátý ročník prvního stupně. V každém ročníku bude pouze jedna třída, aby zůstal zachován rodinný ráz školy. Pro Letokruh je typický častý pobyt venku, smyslové učení (využívání montessori pomůcek), slovní hodnocení místo známkování a zapojení rodičů do dění školy. Zakládajícím rodičům přitom nejde jen o jejich děti, rádi by u ostatních rodičů vyvolali diskuzi o tom, co konkrétně by se mělo změnit na „jejich“ školách a jak velký dopad budou mít tyto malé změny na fungování celé společnosti. Z dětí mohou vyrůst sebevědomí lidé, kteří budou vědět, že jejich život je v jejich rukou, a budou hledat vlastní cesty ke štěstí a naplnění. V Letokruhu chceme navíc nabízet i tzv. flexibilní docházku – dát dětem možnost být pár dnů týdně ve škole, zažívat společná dobrodružství a spolupráci ve skupině a zbytek týdne trávit doma jinými projekty, společně s rodiči. Tento způsob docházky spojuje ta nejvýraznější pozitiva domácího vzdělávání a smysluplné školní výuky. Jak flexibilní docházku zavést do praxe, tím se chceme v nejbližší době zabývat a případně ji nabídnout rodičům dětí v Domácí vzdělávání již od září 2014. Pokud vás tato možnost vzdělávání zajímá, sledujte, prosím, náš web.

Koukněte na: Facebooková skupina o domácím vzdělávání

Škola Nížkovice www.bit.ly/nizkovice

Škola Na rovině www.bit.ly/narovine

Svoboda učení www.svobodauceni.cz

Mapa domácích žáků z celé České republiky www.bit.ly/mapadom

Asociace domácího vzdělávání www.domaciskola.cz

Kurzy v Brně včetně podpůrných skupin pro rodiče www.bit.ly/brnokurzy

Škola ZeMě www.skolkazeme.blogspot.cz

Škola Letokruh www.skolaletokruh.cz

Manželka, maminka dvou dcer, podnikatelka, přítelkyně a akční žena. Koordinuje řadu zajímavých projektů (Červený stan, Konferenci Aktivní rodičovství, Creative space, Skupiny pro domácí žáky...) a je lektorkou Kontaktního rodičovství a Zdravého přebalování. Šíří osvětu o těchto tématech v médiích a ráda píše články i pro PDČ. Potkat se s ní můžete osobně na jejích kurzech.

Profil Další články


Objednejte si předplatné
Předplatné