Jak homeopatika vyhrávají nad antibiotiky

Jak homeopatika vyhrávají nad antibiotiky

Podobné léčit podobným

“Fascinují mě paradoxy tohoto světa, kdy část svého života trávím ve 12ti milionovém Bangkoku a část v klidu u lesa, v blízkosti brdských kopců, kde mohu pozorováním a žitím v souladu s přírodou přenášet své osobní poznání do reálného života a své práce, která mne nadevše povznáší,” řekl mi Radomír Hikl - praktikující homeopat s nekonvenčním medicínským vzděláním. Měla jsem ho možnost poznat na indiánském táboře, na který jsem se vydala s naší lesní školkou. Na můj obyčejný dotaz u táboráku, co v životě dělá, se spustila lavina velmi silného příběhu a já jsem už v té chvíli věděla, že vám ho jednou zprostředkuji.

Homeopatie je založená na zkoumání jedince a jeho symptomů jako celku, kterého potom jako celek i léčí. Používá vysoce ředěné látky, které ve vyšší dávce u zdravého člověka vyvolávají příznaky podobné těm, jaké má léčená choroba (princip minimální dávky a princip podobné léčí podobné). Otcem homeopatie je Dr. Samuel Hahnemann, který dal tomuto oboru jasná pravidla a léčebné postupy. Například v Německu je léčba pomocí homeopatik naprosto běžná, hradí ji zdravotní pojišťovny a studuje se na školách.

Homeopatie patřila mezi nejužívanější léčebnou metodu zhruba od roku 1830 do roku 1935. Tehdy se homeopaticky léčili téměř všechny známé osobnosti. Dodnes existuje The Royal London Hospital for Integrated Medicine (původně se jmenovala The London Homeopathic Hospital a byla založena 1849), kde se léčba pomocí homeopatie dodnes používá.

Velkým propagátorem homeopatie u nás byla Olga Havlová, která k nám po revoluci zvala známé homeopaty, aby zde přednášeli.

Začnu poněkud ze široka, ale pro ten efekt pootevřených úst v údivu to stojí: Ve svých 19 let Radomír (nyní 48 let) emigroval do Německa. Zde se s homeopatií nepřímo seznamuje díky svým přátelům. Pro ně je to naprosto běžná součást léčby, pro něj novinka. “Později, když jsem pracoval na neurologii a psychiatrii, jsem se s homeopatickou léčbou seznamoval blíže. Najednou jsem uviděl možnosti, které konvenční léčba neumožňovala,” říká.

Přelomovým okamžikem pro něj byl 3 měsíce trvající zánět zubu moudrosti. Kdo něco takového zažil, dokáže si představit, jak agonizující stav to může být. Typický obrázek léčby běžně zahrnuje antibiotika a léky proti bolesti. Tak se léčil i Radomír. Neúspěšně. Zkusil tedy homeopatický lék Chamomilla, který ho během 2 hodin problému zcela a jednou provždy zbavil. A tak mu zub moudrosti nejen zůstal, ale i jasně ukázal cestu, kterou se má nadále ubírat. Po tomto zážitku, začal postgraduálně studovat homeopatii a od té doby homeopatii praktikuje.

Díky nadšenému vyprávění přítele se v roce 1988 přerušil studium medicíny a vydal se svým azylových pasem na čtvrt roku do Thajska věnovat se postiženým. Přistál na letišti s anglicko-německým slovníkem v ruce (anglicky ani thajsky tehdy neuměl). “Od prvního momentu ho Thajsko uchvátilo, cítil jsem se tady jako doma. Vracel jsem se sem pravidelně rok co rok na zimu. Získal si zde mnoho přátel a učarovala mu zdejší kultura i budhismus,” říká nadšeně Radomír a pokračuje: “V době euforie ze sametové revoluce v lednu 1990 jsem na ostrově onemocněl malárií, která mne přivedla do stavu částečného bezvědomí, vysokých horeček a velkých bolestí. Tělo neskutečně bolelo, chlad se střídal s návaly horka, hlava pukala bolestí a já měl propocené vše na sobě. Neustálé hvízdání v uších bylo úmorné. Můj stav byl hodně špatný. Bezvědomí se střídalo s blouzněním a v jeden okamžik jsem najednou uviděl své bezvládné tělo ležet někde pode mnou. Nepociťoval jsem už žádnou bolest, jen údiv nad stavem, ve kterém jsem se nacházel. Viděl jsem jasnou zář, jasnější než slunce. Byla tak lákavá, že bylo strašně těžké ji odolat. Dole pode mnou leželo mé tělo a já pociťoval klid a mír. V tu chvíli jsem měl dvě možnosti: odejít nebo zůstat. V záři bylo obrovské pokušení být v ní rozpuštěn, ale já se rozhodl jinak: Zůstanu, protože musím něco dokončit. V té chvíli jsem opět cítil své tělo. Všechna ta bolest byla zpět. Žilou mi proudil surový chinin a já věděl, že jsem se znovu zrodil - tentokrát v Thajsku. Později mi samozřejmě vše docházelo a já si uvědomil, co se stalo. Našel jsem svou životní cestu. Dnes jasně vím, že mé budoucí snažení v oblasti homeopatie je důvod, proč jsem mohl zůstat.” Vyprávění o tomto bezesporu klíčovém okamžiku v jeho životě Radomír uzavírá: “Později jsem zjistil, že Dr. Samuel Hahnemann - zakladatel homeopatie - experimentoval právě s chininem, kde si uvědomil propojení principu "similia simillibus curantur - podobné se léčí podobným", které zmiňoval již Hippokrates. Chinin je totiž schopen vyvolat fyzicky i psychicky stav naprosto identický malárii.

A tak začal v roce 2004 pracovat v Bangkoku na klinice přírodní medicíny jako homeopat a díky svému úsilí zavedl homeopatii do thajského léčebného systému. Od roku 2008 je v Thajsku homeopatie zdejším ministerstvem zdravotnictví akreditovaným alternativním léčebným oborem. Vzdělávacím programem prošli stovky lékařů i lajků. Radomír je samozřejmě u toho a jako první homeopat zde pomáhá zavádět homeopatii do tamnějšího zdratovního systému. Pracuje také na rozsáhlém projektu homeopatické prevence v dobách epidemií malárie, dengue horečky a jiných tropických nemocí. Stejný princip lze použít při jakékoliv epidemii kdekoliv na Světě. Dokážete si to představit?

Na moji prosbu, aby uvedl nejsilnější okamžiky, které v souvislosti s homeopatií zažil, odpovídá: “Bylo jich nespočet. Léčil jsem několik tisíc lidí, ale jsou chvíle, kdy mě vždy a znovu uchvátí onen princip ”podobné se léčí podobným”. Silným momentem bylo otěhotnění mé pacientky, která 3x neúspěšně zkoušela umělé oplodnění. Znám případy homeopatiky vyléčených lidí, kteří před tím byli několik let na kortikoidech kvůli tzv. nevyléčitelnému ekzému. Viděl jsem pacienty s roztroušenou sklerózou vyléčené homeopaticky. Znám případy akutního zánětu slepého střeva s agonizujícími stavy, kdy byli lidé zbaveni bolesti během několika minut po podání homeopatik - bez operace a konvenční intervence. Silným momentem pro mne bylo setkání s dívkou po 15 letech, která byla ve 3 měsících diagnostikována jako HIV pozitivní a jejíž rodiče zemřeli na AIDS. Jako miminko jsem ji léčil homeopatickým lékem Mercurius (rtuti) v jednom dětském domově na hranici mezi Thajskem a Barmou.”

Účinky homeopatických léků se nedají dnešními vědeckými postupy potvrdit, ale ani vyvrátit. Ty jsou totiž založeny na zcela odlišném pohledu na nemoci a jejich vnímání. “Jediné, čím se my homeopati můžeme “obhajovat” jsou vyléčení pacienti a jejich objektivní posouzení. Časté jsou protiargumenty, že je vše postaveno na placebo efektu. Kojenci, zvířata či lidé v bezvědomí se ale léčí úplně stejně jako lidé racionálně smýšlející s jasným vědomím. Cítím ale, že celé debata není až tak o dokazování účinnosti homeopatické léčby jako spíše obhajoba systému, kde hlavním motivem je zisk a kontrola moci. To se homeopatií, která nedělá člověka závislým na lécích, ale osvobozuje ho, neoslabuje jeho imunitní systém, ale posiluje ho, nepotlačuje symptomy, ale léčí, nedá dosáhnout. Doba růstu a velkého uznání homeopatie zde už byla a věřím, že opět vzkvete společně s naším porozuměním zákonitostem přírody,” uzavírá Radomír.

Radomír pořádá přednášky a víkendové semináře, kde se snaží osvětlit principy homeopatické léčby a užití homeopatických léků při akutních stavech (pozn. redakce: s Radomírem chystáme další články na toto téma). Nejbližší přednáška se uskuteční na jaře zde: www.objevtesvujpotencial.cz. Do té doby se ale můžete vzdělávat sami. Jak postupovat při léčbě akutních stavů (například kašle, nachlazení, bolesti hlavy, menstruačních bolestech, bodnutí hmyzu apod.)?

Dnes je dostupných mnoho knih popisujících účinky homeopatických léků a léčbu akutních onemocnění. Najdeme zde i popis základních homeopatických principů, které je potřeba si osvojit, pokud se chceme léčit sami. Radomír doporučuje například tyto knihy:

Tomáš Karhan, pediatr, Homeopatie a děti

Richard Moskowitz, Homeopatie pro těhotenství a porod

Radomír Hikl, Homeopatie na cesty a domácí užitíi (pouze anglicky a thajsky)

Vždy hledáme lék, který svým účinkem dokáže vyvolat tzv. "stavy nemoci", tudíž ji nepotlačuje, ale lehce napodobuje. Tím aktivuje vitální sílu a teprve ta má schopnost léčit. Homeopatický lék sám o sobě nic neléčí.

Také je velmi důležité podat co nejmenší množství léku, nejprve v nižším ředění, pozorovat a objektivně posoudit stav, případně lék opakovat.

Důležitá je prevence a nechat prostor svému tělu léčit se samo. Někdy je méně více.

Chronické a závažnější nemoci patří do rukou zkušených homeopatů.

V současné chvíli Radomír se svou partnerkou dokončuje dům v Řevnicích. Přestavuje zde malou chatičku na dřevěný dům na kůlech. Inspiraci hledal kde jinde než v Thajsku. Zde jsou stavby na kůlech nad zemí běžnou praxí z důvodu povodní či stínu a chladu v podlaží. Pohled na dům z ptačí perspektivy je ve tvaru Yantry či Kalachakry symbolu s prosklenou kopulí v jejím středu. “Jen velmi těžce se to popisuje, nicméně by to měl být objekt v maximálním souladu s přírodou, architektonicky navržen dle védského vastu systému, tj. uspořádání podle světových stran a z toho vyplývajících vlivů slunce, měsíce, planet a přírodních sil. Dům je postaven ze dřeva a ekopanelů. Součástí je solární systém. Obklopovat ho bude parmakulturní zahrada s rybníčkem uprostřed,” říká homeopat o místě, kam se již brzo nastěhuje se svou rodinou.

Naše rodina chodí k homeopatce už několik let. Jedná se o konstituční homeopatii, někdy při akutním stavu používáne symptomatickou, ale to je tak 50 na 50. Pro mě byla asi nejzajímavější zkušenost tato: synek (dnes 11 letý) měl od raného dětství šílené kašle. Nebudu se rozepisovat, jak "úspěšní" jsme byli u doktorů. Pak jsme nastoupili homeopatii a ještě několik let trvalo, než došlo k výše zmíněné "příhodě". Byla zkoušena různá homeopatika různé potence. Stav se zhoršoval i zlepšoval, ale aspoň bylo znát, že se něco děje. No a pak jednou dostal od paní homeopatky nový lék manžel a syn do týdne přestal kašlat! Já jako maminka jsem cítila něco ve vzduchu, změnu, přestal kašlat ne na týden, ale napořád. Netvrdím, že už nikdy nezakašlal a samozřejmě se ještě posunul k dalším konstitučním lékům, ale tento pocit byl velmi zvláštní. Pokud si někdo ťuká na hlavu, nechám ho ťukat :-) Toto je má osobní zkušenost. Netvrdím, že homeopatie je všemocná, ale je velká škoda, že u nás nepatří mezi běžné léčebné metody jako např. v Německu.

Markéta Ovsíková - redaktorka Pravého domácího

Syn (nyní 7 let) měl od malička stejné problémy, jako popisuje Markéta. I on prošel několik prokašlaných zim. Před několika měsíci se kašel objevil znovu, zašla jsem tedy k lékaři. Syn začal chodit do školy a já jsem si myslela, že musím mít potvrzení o nemoci od lékaře. Ten předepsal koktejl několika sirupů a antibiotika. Moji žádost o CRP vyšetření ignoroval. Syna jsem tedy odvezla k Radomírovi, který mu podal homeopatika, po kterých kašlat přestal. A já nyní vím, že už nikdy nebude kašlat tak jako tehdy. Když jsme přišli na kontrolu a pro omluvenku do školy k panu doktorovi, tak jsme si vyslechli své o tom, jak nezodpovědní rodiče jsme a byli jsme posláni na rentgen, protože jsme synovo onemocnění podcenili a on měl podle pana doktora zápal plic. Rentgen byl nakonec čistý. A já jsem tehdy pochopila, proč nemá klasická medicína homeopatika tak ráda. Bere jim totiž jejich moc nad nemocí a dává ji do rukou pacienta. To mě na homeopatii fascinuje nejvíc.

PS: Dříve jsme homeopaticky úspěšně vyléčili ekzém nebo bradavice. Dcera (4 roky) zatím od narození neměla jiný než homeopatický lék.

Zuzana Čítková - redaktorka Pravého domácího