Helen Stanků: Vědma a kartářka, která vidí hvězdy barevně

Až zase někdy dostanu chuť na svou dávku přívětivého tajemna, vydám se určitě znovu na návštěvu za Helen Stanků, ženou mimořádných a pro někoho až nadpřirozených schopností, ženou žijící na stejně magickém místě, jako je ona sama.

Helen Stanků: Vědma a kartářka, která vidí hvězdy barevně

Starý dům nedaleko Karlova mostu, dobové mříže, spletité chodby, podmanivé klenby, působivý byt, v němž jsou na stejném stole někdy rozložené tarotové karty a runy a jindy rodinná snídaně a domácí úkoly Heleniných dcer. Ano, i kartářky a vědmy mají své běžné životy, provozní radosti a starosti… Každopádně, Helen málokdo hádá, že zrovna ona je matkou čtyř dětí.

Vydala jsem se za kartářkou, ale vidím, že máte i spoustu dalších vykládacích pomocníků. Kým tedy hlavně jste?

Pokaždé jsem někdo jiný. Pro toho, kdo chce výklad z karet, jsem kartářka. Pro toho, kdo hledá radu, jsem vědma. Protože mně informace chodí „svrchu“, jak se říká, tak mohu být i věštkyní. A když se k tomu přidá i špetka dobré magie, mohu být i čarodějkou.

Řekla bych, že jste také nebývale krásná žena. Víte to?

U lidí vnímám především vnitřní krásu, silné charisma a vyzařování osobnosti. Myslím si, že každý člověk, který umí zacházet se svou vůlí a má sociální cítění, se snaží udržovat v přijatelném stavu.

Ve vašich očích vidím nekonečnou hloubku, bolest i smutky vaše i celých dlouhých lidských pokolení. Kde se tam vzaly?

Při našem setkání jsem se kompletně nakontaktovala na vás. Mohla jste tam zahlédnout kus sebe sama. Součástí mých darů je empatie.

Vy mi dáváte! Tak pojďme raději k těm kartám. Představte nám některé…

Nejraději pracuji s tarotovými, které pojí numerologicko-astrologický výklad a je v nich obsažena velmi silná magie. Dávají ucelenější pohled na fázi života člověka, odkud jde, co prožívá, kam vede tato pouť a jaké energie jej ovlivňují. Dále používám ráda mariášové karty, ty nesmlouvavě nastřelí, co přijde. A také andělské, ty zase člověka vyladí na vyšší sféry a podpoří pozitivní energií. V neposlední řadě mám ráda i své vlastnoručně vyrobené karty, které jsem sama malovala.

Hrajete někdy prší? Nebo jiné karetní hry? Přicházejí vám vjemy i při takové hře?

Hrávala jsem s dětmi Černého Petra. Obviňovaly mne ale z toho, že podvádím, protože jsem vždy věděla, kde Černý Petr je. Jinak mám před karetními hrami respekt, proto se od nich držím dále. V kartách vidím hlavně symboly a poselství, která nesou. Možná to bude deformace z povolání.

S jakými dalšími „rekvizitami“ při věštbě pracujete? K čemu jsou důležité? Většina „vědoucích“ a „vidících“ má tyto pomůcky spíš jen „naoko“, to nejdůležitější poznají i bez nich…

Karty šetří energii věštců a umožňují přesnější výklad. Ráda pracuji s runami, věštím z ohně, z vodní hladiny i z křišťálové koule a vykládám také význam snů. Symboly jsou ale všude, kam oko dohlédne.

Karty jsou nejčastější pomůckou při věštění

Patří k vaší práci i komunikace s nehmotnými bytostmi?

Jsem vnímavá již od dětství k různým přírodním bytostem. Již jako dítě jsem komunikovala s vílami, elfy, vodními vílami (undinami), nymfami, vílami stromů a rostlin. Komunikuji také s duchy. A tyto duše zároveň i odvádím. Dokážu se nakontaktovat i na salamandry neboli bytosti ohně. Jako dítě jsem dokázala celé dny strávit hraním si s těmito svými přáteli. Také vnímám andělské energie, a pokud jde na někoho smrt, mohu komunikovat i s andělem smrti. Oni nejsou zlí a leckdy se dají i usmlouvat. Při mých věštbách a práci s lidmi i dnes volám na pomoc tyto své přátele z jiných sfér. Je úžasné mít zpětnou vazbu od lidí, kterým se dostává to nejlepší, čeho se jim v danou chvíli může dostat.

Také mne často vyhledávají lidé, kteří mají pocit, že nežijí ve svém domově sami, že jsou tam s nimi ještě i jiní obyvatelé, a ne vždy jsou z toho tito lidé nadšeni. Může se to projevovat tím, že jsou přecitlivělí, podráždění či nespaví. Jak se přítomnost ducha pozná? V místnosti bývá najednou chlad, ježí se chloupky na těle, stávkují domácí elektrospotřebiče a například děti nemohou klidně spát… A já jim s tím mohu pomoci.

Člověk by řekl, že když je někdo věštec, tak si může svůj život naplánovat podle svých představ. Co všechno můžeme ovlivnit? 

Dle mého názoru si svůj osud duše naplánuje ještě před tím, než se vtělí do hmotného těla a narodí v človíčka. Hrubohmotné tělo často způsobí, že duše ztrácí svůj kompas. Pokud jde duše v souladu se svým posláním, vítr jí jde příznivě do zad; když se ale odkloní, člověk se dostává do peřejí, ze kterých málokdy nachází cestu ven. Pomoc v tomto případě může přijít například skrz posílení intuice neboli aktivace třetího oka. Aktivace třetího oka je probuzení vyšší intuice – osvícení – a člověku přichází jasné a přesné vnuknutí.

Myslím si, že osud ovlivňují tři základní faktory: intuice čili vnuknutí, vůle a karma. Toto dohromady tvoří známé kolo osudu. První je vnuknutí, kdy vám přichází nápad. Vaše svobodná vůle jej přijme, nebo odmítne. A karma rozhoduje, jak rychle realizace této touhy bude trvat. Bez intuice nebo bez impulsu je velmi těžké si svůj život naslepo plánovat, protože intuice vede vždy člověka tou nejschůdnější a nejbezpečnější cestou. K otevřené intuici někdy patří i silný dar jasnozřivosti.

I atmosféra je důležitá

Tak buďme konkrétní – jak moc využíváte svoje schopnosti pro sebe a pro svůj život?

Můj život mi tyto schopnosti od základu změnily. Těžko dokážu popsat události, které vnímám jako svou přirozenost. Mohu například lépe komunikovat s druhými. Po mé aktivaci třetího oka se tyto schopnosti ještě umocnily. Lépe se od té doby nakontaktuji na druhé lidi. Podvědomě vím, kam jet či nejet. Které potraviny vybrat do svého nákupního košíku a kterým se vyhnout. Kdy je nejpříznivější doba zahájit důležité jednání. Instinktivně vytuším, kdy se blíží něco příznivého či nepříznivého.

Naučila jsem se svou intuici poslouchat více než před aktivací. Vcelku bezpečně poznám, jestli se k sobě dva lidé hodí, nebo ne. A když se mě na toto někdo přijde zeptat, napřed si vždy ověřím, jestli ve vztahu není ještě někdo třetí a jestli jsou si ti dva opravdu souzeni. Lze tím výrazně ušetřit tazatelův čas.

Co nejčastěji trápí lidi, kteří za vámi chodí?

Nejčastěji řeší lidé vztahy. Každá lidská duše chce sdílet dobré i to zlé. Dále lidé řeší práci a pak zdraví.

Přicházejí k vám i vjemy a věštby, které se netýkají jen jednotlivců, ale i celého světa a vesmíru?

Ano. Naposledy jsem měla vizi, když jsem byla na bájné hoře Blaník. Bylo čerstvě po dešti, a kdo to tam zná, ví, že prohlubně ve zdejších kamenech tvoří malá jezírka. V odrazu vodní hladiny jsem viděla naši zem. Odhadem 200 let dopředu. Těch několik záblesků mě překvapivě velmi uklidnilo.

Tvoříte a bydlíte na naprosto úchvatném místě ve středu Prahy. Má to vliv na vaši práci?

Když jsem nutně potřebovala bydlení v Praze, procházela jsem mnoha inzeráty, v nichž jeden vyčníval a oslovil mne nejvíce. Až po delší době, kdy bydlím v Mostecké ulici v domě U tří zvonků, mi přišla informace, že v těchto místech pobýval i můj prapředek z dědečkovy strany, který v té době byl ve službách českého krále Václava IV. V té době ještě nebyl dostavěný Pražský hrad a dům, ve kterém se nyní nacházím, byl součástí biskupského dvora, kde král při svých pobytech v Praze přebýval.

Od Karlova mostu směrem k Pražskému hradu procházejí velmi pozoruhodné energetické linie, ze kterých čerpám sílu ke své práci. Zároveň v blízkosti mého působiště, hned u Karlova mostu je velmi mystické místo, které bývalo místem pohanských bohoslužeb, kde jsou dodnes velmi silné energie. Tam stačí někdy pustit přání jako svíčku s lodičkou po Vltavě a ono už se děje samo.

Můj malý rituál na tomto místě je ten, že beru kusy starého chleba, stírám do něj svá trápení a těžké energie, které si někdy přebírám od svých klientů, a čistím tím jak sebe, tak i je, a házím je labutím, kačenám a dalšímu vodnímu ptactvu, kteří fungují na jiných energetických vlnách než lidé. Tudíž jim to neublíží a tato trápení zpracují po svém, tak jak je třeba. Chléb je totiž boží dar a má neskutečnou moc. Je v tom kus oběti a také pomoci. Tyto mé drobné rituály patří k mým způsobům relaxace a magické očisty.

Helen Stanků Helen Stanků 

Jste z kartářského a věšteckého rodu. Kam až sahají jeho kořeny?

Jak se mi podařilo zjistit, tak moji předkové se zábavou a věštěním zabývali už od dob krále Václava IV. až po současnost. Je to úděl rodu. A nutno říci, že je to krásný a zajímavý úděl, i když ne vždy veselý.

Jakou roli hrálo věštění ve vašem dětství? A jaké jste vůbec byla dítě?

Už od dětství jsem byla jiná než ostatní děti. „Vidím hvězdy barevně!“ řekla jsem jednou spolužákům bezelstně. Všichni se mi hned začali smát a ukazovat si na mě prstem. Pochopila jsem, že si tyhle věci budu muset schovat pro sebe, někde ve svém nitru a svůj vnitřní svět si chránit.

Věštění, moc a síla, která vycházela z babičky a tet, když jimi procházely informace osudu o tom, co jde tazateli v životě dál, to vše mě vždycky fascinovalo. Jsem mimořádně citlivá na veškeré druhy energií a dokázala jsem se tak nacítit na přítomnost přadlen osudu i na to, jak se v tu chvíli měnila mysl věštící ženy.

Bydlela jsem s rodiči nedaleko Blanska, kde jsem se seznámila s uznávanou vědmou, která byla žákyní léčitele Paseky ze Svratouchu. „Naše bábina Štaudová“ jsem jí říkala. Fascinovala mě, přitahovalo mě to její „čarování“. A tahle bábi mi jednou řekla: „Holka, holka, já to na tobě vidím, že máš dar. Ale počítej s tím, že ten, kdo byl obdařen, musí projít řadou zkoušek. Protože jen člověk, který je zažil, může pomáhat druhým.“

Dokud jsem nechodila do školy, mělo ježdění po štacích svoji poezii, ale jakmile jsem musela nastoupit povinnou školní docházku, přišly potíže. Střídala jsem školní kolektivy podle toho, jak dlouho jsme se v tom kterém městě zdrželi. Děti si mě předcházely, každý se chtěl zadarmo svézt na atrakci, ale když naše štace končila, byla jsem pro většinu dětí jen „ta holka od kolotoče“. Ale naučila jsem se s tím žít, měla jsem svůj svět, rodiče, sestru a taky naši bábi.

Bylo mi sotva patnáct let, když mi bábi řekla: „S kartami ti to vždycky šlo, doporučím tě jedné paní.“ A netrvalo dlouho a posílala mi další a další, a tak v zimě, než jsme vyjeli na pouť, se u nás doma dveře netrhly.

To byly začátky. Později, když jsem byla vdaná, neměla manželova rodina pro mé nadání vůbec žádné pochopení, ale to už je jiná kapitola. I já jsem si musela projít volbou, zda úděl svého rodu ponesu dál navzdory nepřízni svého okolí, nebo zda podlehnu a půjdu životem zdánlivě pohodlnější a poslušnější cestou.

Jak poznat dobrou kartářku?

Každá kartářka či vědma pracuje s určitým druhem energií. Ty mohou být o vysokých či nízkých vibracích. Pokud jsou to vyšší energie, má tazatel z věštby velmi dobrý pocit a věštba mu dává sílu. Naopak, pokud je vědma napojena na nižší druh energií, může se tazatel dozvědět i nepříjemné věci, ale především z věštby nemá dobrý pocit. To je výrazný signál pro urychlené ukončení takové seance. Je dobré se při věštbě řídit svými pocity. Prací dobré kartářky je, aby člověk, který od ní odchází, se vznášel jako na obláčku, měl pocit, že našel cestu na další úsek svého života nebo že našel řešení problému, se kterým ke kartářce přišel.

Šéfredaktorka

Majitelka hlavy, kterou proběhl nápad na založení Pravého domácího časopisu. S toutéž hlavou Petra v předchozích dvaceti letech moderovala na různých rádiích (Svobodná Evropa, Český rozhlas, Evropa 2, Impuls, Frekvence 1, Rádio Junior) i televizích (ČT - Žirafa, Studio 6; Nova - Snídaně s Novou) a všelijak se potulovala světem médií. Dnes má s manželem rodinné vydavatelství. Baví ji učit se od všech inspirativních osob, které se točí kolem Pravého domácího časopisu.

Profil Další články


Objednejte si předplatné
Předplatné