GMO: Potraviny z laboratoře

Že by začala pšenice kvokat, to se nám samozřejmě zdá přitažené za vlasy. Že ale genetičtí inženýři skutečně plodinám poměrně násilně vštěpují třeba zrovna geny ze zvířat, aby tak upravili jejich vlastnosti, to mnohdy zůstává stranou naší pozornosti. Geneticky modifikované organismy (GMO) jsou dnes velké téma. Můžete s genetickou modifikací souhlasit, ale také nemusíte. Každopádně, kam až sahají její pomyslná chapadla, možná netušíte.

GMO: Potraviny z laboratoře

Vystudovala jsem ekonomii na zemědělské univerzitě. To, co jsme se okrajově učili o zemědělské „výrobě“ mě ale natolik vyděsilo, že jsem zajásala, když jsem objevila ekologické zemědělství, které se snaží jít zpět k přirozenosti. GMO jde směrem opačným.

Navštívila jsem několik přednášek na toto téma. Jedna z nich se konala na americké ambasádě. Byly tam vyzdvihovány klady genetických úprav plodin, převážně ve spojení s hladovějícím světem. Je to ale skutečně spása? Není to spíše tak, že GMO umožňuje velkoplošně pěstovat bez problémů plodiny, které by se takto pěstovat neměly, a přirozeně by to takto nikdy nefungovalo? Není paradox, že se toto děje převážně v zemi za oceánem, která vyhodí víc než třetinu svých potravin do koše? Není tedy nakonec lepší vrátit se trochu zpět a upřednostnit přirozenost před vymýšlením toho, jak přírodu ještě více „přečurat“? Nebylo by například lepší omezit stále se zvyšující spotřebu masa, která si nárokuje stále větší plochy zemědělské půdy? Abych Vám nepředkládala jen svoje subjektivní pocity z GMO, zeptala jsem se i pár lidí kolem sebe, kteří se touto problematikou zabývají, nebo se jich bezprostředně dotýká.

Margit Slimáková o GMO

Geneticky modifikované potraviny jsou takové, které jsou vyrobeny z geneticky modifikovaných organismů. Tyto organismy jsou výsledkem laboratorní práce, při níž se geny z jednoho druhu vloží do jiného. Technologie genetického inženýrství (GI) nemá s tradičním křížením nic společného a nese s sebou specifická rizika. Vzhledem ke skutečnosti, že živé organismy mají přirozené bariéry, které brání přestupu DNA z jiných druhů, musí GI používat poměrně drastické metody k přinucení přestupu DNA jednoho druhu do jiného.

Zdravotní faktor dlouhodobé konzumace geneticky modifikovaných potravin na lidech nebyl nikdy důsledně sledován, na otázku, jak GM potraviny ovlivňují zdraví, tedy neznáme odpověď. Studie na zvířatech ovšem vedly k celé řadě těch nejzávažnějších zdravotních poškození. U zvířat, která konzumovala nejrůznější geneticky modifikované potraviny, byl prokázán růst potenciálně karcinogenních buněk a poškození imunitního systému, u potomků potom zmenšení mozku a zhoršení funkce jater, nevysvětlitelné anomálie, problematická těhotenství a zvýšení úmrtnosti.

Příklady kombinací: geny arktických ryb vložené do rajčat (aby byla rajčata mrazuvzdorná), kukuřice s geny viru hepatitidy nebo geny z medúzy vložené do prasat, aby prasatům ve tmě svítily rypáčky…

Margit, jaký je Tvůj postoj ke GMO a proč?

GM plodiny se na naše pole a talíře dostaly naprosto nevídanou rychlostí a v nevídaných rozměrech. Po zhruba 25 letech jejich pěstování dnes třeba GM sója představuje 94 procent sóji pěstované v USA a Evropská unie je naprosto závislá na dovozu GM krmiv pro svá konvenčně chovaná zvířata.

Mám silné výhrady k nedostatku kvalitního, nezávislého a zejména dlouhodobého testování nezávadnosti GM potravin. Moc mi vadí rozšíření pěstování GM plodin do volné přírody bez znalostí, jak je v případě potíží můžeme stáhnout.

A i kdyby se žádná zdravotní rizika nepotvrdila, rozšíření pěstování GMO může naprosto zásadně ohrozit celý trh s potravinami. GM plodiny a potraviny se dají snadno patentovat a zároveň jsou mocným nástrojem, jak zajistit, že globální trh s potravinami a semeny bude ovládán několika málo obřími společnostmi.

Sama jsem zastáncem opačného trendu, a to pěstování a konzumace regionálních potravin, lokalizace produkce potravin, a takto i podpory soběstačnosti komunit, oblastí a států.

Vím, že se o GMO dlouhodobě zajímáš. Vnímáš změnu postoje ČR a potažmo EU vůči GMO?

Posledním rozhodnutím v otázce GMO na úrovní EU je přenesení rozhodovacího práva a zodpovědnosti na jednotlivé státy. Toto je skvělé rozhodnutí pro země, které už nyní pěstování GM plodin omezují či dokonce zakazují. Potíž je v tom, že zrovna Česká republika je v trojici zemí, kde se GM plodiny stále ještě pěstují.

Oleje a skryté GMO v Česku

U nás platí povinnost GM potraviny označovat. Pokud si dáte tu práci, narazíte v obchodech možná na stolní olej (seznam u nás prodávaných výrobků najdete třeba zde: bit.ly/greenpeace-GMO), který byl vyroben z geneticky upravených organismů. Tím to ale zdaleka nekončí. Víte, že chov hospodářských zvířat je u nás silně závislý na krmivech, které obsahují sójové boby? Z velké části se využívá právě geneticky upravená sója, která je odolná vůči glyfosátu (herbicid, který se používá k hubení všech rostlin na poli kromě té, kterou tam zemědělec pěstuje).

Z Atlasu masa  se dozvíte, že v sedmdesátých letech si tento herbicid patentovala americká společnost Monsanto a prodávala ho pod obchodní značkou Roundup. Monsanto, největší světový producent osiva, dosud vyrábí víc než polovinu světové produkce glyfosátu. V roce 2011 tato chemikálie tvořila 27 % celkového prodeje společnosti. Když v roce 1991 v USA a posléze v roce 2000 v EU platnost patentu vypršela, přišlo Monsanto s novou strategií, jak svůj tržní podíl ochránit před konkurenčními chemickými společnostmi, které vyrábějí vlastní herbicidy na bázi glyfosátu. Monsanto představilo plodiny, které byly Roundup Ready – geneticky modifikované tak, aby glyfosát snášely. Monsanto tedy slibuje snadný způsob likvidace plevele. Je tu ale háček. Zemědělci, kteří takové plodiny chtějí pěstovat, smí používat jedině herbicid vyráběný Monsantem.

Masové nasazení herbicidů je hlavním důvodem, proč se geneticky modifikované plodiny pěstují. 85 % GM plodin na světě je totiž modifikováno právě na odolnost vůči glyfosátu. Naše Ministerstvo zemědělství vydalo v lednu tohoto roku publikaci GMO bez obalu, kde se mimo jiné píše, že se plocha, která se u nás osazuje GM kukuřicí, zmenšuje. Jedním z důvodů je i fakt, že je pro zemědělce GM osivo příliš drahé. Závěr si můžete udělat každý sám.

Je glyfosát toxický?

Ale zpět k potravinám, a to těm, které pocházejí ze zvířat. V Evropě a potažmo ani u nás neexistují pravidla pro to, aby se maso, mléko a mléčné výrobky nebo vejce ze zvířat, která byla krmena geneticky modifikovanými krmivy, označovala. Proč by to mělo vadit? Mohou zde být zbytky glyfosátu. Současně se objevují pochybnosti, jestli je glyfosát opravdu zdravotně neškodný́. Existují studie, které varují před dříve netušenou toxicitou zbytků glyfosátu na lidské zdraví.

V rostlinách se dostává do listů, zrn a plodů. Nedá se omýt a vařením se nerozkládá. Zbytky glyfosátu zůstávají v potravinách a krmivu rok i déle, dokonce i když se zmrazí, usuší nebo zpracují. Rozbory zjistily glyfosát v moči 60 % testovaných Čechů a Češek. Tak hovoří opět publikace Atlas masa, kterou u nás vydalo Hnutí duha.

V obchodech jsem před pár měsíci narazila na mléčné výrobky, které na sobě mají GMO free. Začala jsem se o toto označení zajímat. Zavolala jsem výrobcům, kteří jej na svých výrobcích uvádějí. Bylo mi sděleno, že jsou takto označeny výrobky, které pochází z mléka od dojnic krmených krmivy bez GMO. Na Ministerstvu zemědělství ale o takovém značení nevědí a je to prý vůle jednotlivých výrobců. Označení není legislativně zakotveno, a tak to výrobcům můžete, ale také nemusíte věřit. Jde prý spíše o marketingový tah využívající negativních postojů veřejnosti proti GMO. To, že nálady společnosti jsou v postoji ke GMO dlouhodobě negativní, je fakt, který zmiňují všichni.

Před časem jsem také zjistila, že ani u domácího králíka si nemůžete být jisti. Pokud si totiž chovatel jde koupit namíchané krmivo, s největší pravděpodobností bude také obsahovat GM sóju nebo řepkový olej. Jestli máte pochybnosti, zajděte do nejbližší prodejny krmiv nebo zavolejte některému z výrobců krmiv, jako jsem to udělala já. V 5 z 5 případů mi řekli, že krmivo pro hospodářská zvířata, které vyrábí/prodávají, obsahuje GMO. Jediné potraviny živočišného původu, u kterých máte jistotu, že neobsahují GMO ani jako součást krmiva, jsou biopotraviny. Zde je to ošetřeno zákonem.

A co si o GMO myslí v Country Life nebo Pro-Bio – tedy největší dodavatelé biopotravin?

Jaký je váš postoj k potravinám, které jsou geneticky upraveny?

Otakar Jiránek z Country Life: Jednoznačně záporný. Jde o zásadní nepřirozený zásah do přírody, který může mít negativní následky, o kterých už se ví, ale i následky dosud netušené.

Martin Hutař a Eva Kallasová z Pro-Bio: Coby výrobci biopotravin GMO striktně odmítáme. V ekologickém zemědělství a při zpracování biopotravin je GMO ze zákona zakázáno. Jsme rádi, že můžeme tuto jistotu našim zákazníkům deklarovat. U rizikových produktů si necháváme provádět pravidelné rozbory v externích laboratořích.

Vyzdvihujete fakt, že biopotraviny GMO obsahovat nesmí, a tudíž jsou v tomto smyslu opravdovou zárukou?

Otakar Jiránek: Určitě. To je jedna z hlavních záruk, které bio poskytuje. Je to důležité už teď a bude to podle mě ještě důležitější v budoucnu. Evropská unie byla doposud v této oblasti ostražitá a GMO přísně regulovala. Jenže lobby je silné. V lednu 2015 se Evropská komise usnesla, že nechá na rozhodnutí jednotlivých států, jestli chtějí GM plodiny pěstovat. To je varovné. A tím spíš je důležité, aby zákazník věděl, kam se obrátit, když vyžaduje GMO free potraviny. Speciální kategorií jsou živočišné produkty. Zvířata v konvenčním zemědělství se běžně krmí GM krmivy, a to i v Evropě. Pro ekologické zemědělství opět platí, že nic takového není možné.

Martin Hutař a Eva Kallasová: Ano, tím, že známe původ osiv, produkce až po finální výrobek, je kontrola ekologického zemědělství skutečnou zárukou GMO free. GMO je pravidelně kontrolováno i ze strany naší kontrolní organizace KEZ. Od našich dodavatelů kromě certifikátu o ekologickém původu vyžadujeme v rámci specifikací surovin nebo výrobků vždy deklaraci, že se nejedná o GM produkty.

Ptají se na toto vaši zákazníci?

Otakar Jiránek: Ano, ptají. Většinou hledají ujištění, že biopotraviny – včetně těch z dovozu – nemohou být geneticky modifikované.

Martin Hutař a Eva Kallasová: Zatím jsem se s dotazy od zákazníků na GMO nesetkala, není to kupodivu vůbec oblíbené téma. GMO je v ČR velmi slabé téma oproti okolním zemím. Bohužel se nám nedaří konzumentům vysvětlit zásadní problém GMO. Pro nás je GMO v potravinách absolutně nepřijatelné. Není to cesta rozvoje zkvalitnění a zajištění dostatku produkce. Je to slepá ulička!

Setkali jste se s případy, kdy nastal problém kontaminace GMO na polích, kde se pěstují bioprodukty z okolních konvenčních ploch?

Otakar Jiránek: Sami na vlastní farmě ne. Ale víme o řadě případů, ať už šlo o kontaminaci bioprodukce, nebo konvenční produkce. Známý je příběh Percyho Schmeisera, kanadského farmáře, jehož řepku kontaminovala geneticky modifikovaná řepka firmy Monsanto. Roky se s Monsantem soudil. Podobných případů kontaminace jsou tisíce. Jakmile se GMO dostane do volné přírody, je velice těžké zabránit tomu, aby kontaminovala ostatní plodiny. Hrozí to hlavně tam, kde je rozšířené monokulturní zemědělství.

Martin Hutař a Eva Kallasová: Na polích ne. Nemyslím si, že by toto bylo v praxi možné. Pouze se řešila kontaminace bio krmiv v chovech se souběžnou produkcí. V rostlinné výrobě o tom nevím.

Náš postoj ke GMO vychází z pravidla předběžné opatrnosti. Kvůli GM osivům si osivářské firmy zajišťují závislost jednotlivých farmářů na nákupu osiv od nich, protože GMO nelze přesévat. Farmář tak každý rok musí kupovat nové osivo. Je prokázán vznik rezistence. Je proti přírodě využívat genů, které se nemohou do rostlin dostat, např. genů živočichů atp.

Asi se tak trochu očekává, že my v Pravém domácím budeme spíše proti GMO. Studií o tom, že GMO je v pořádku, nebo naopak není, jsou hory, a kdo se v tom má vyznat. Nezbývá než dát na svůj selský rozum a zamyslet se, kam až jsme ochotni zajít a jaká rizika na sebe brát, co se týká obsahu našich talířů.

Zuzka naskočila do projektu s názvem Pravý domácí ještě předtím, než vůbec vznikl. Nejdříve měla na starost naši fanouškovskou základnu na facebooku, kterou vypiplala a věnovala jí péči. Zkusila si i psát a zalíbilo se jí to. Do budoucna by chtěla psát víc. Zajímá se o témata jako jsou udržitelné stavitelství, permakultura, přirozené porody, divoké bylinky, zdravé a udržitelné stravování, přirozená péče o děti a techniky duševního rozvoje.

Profil Další články


Objednejte si předplatné
Předplatné