Dobrokáva - kafe, co chutná dvakrát

Platit dobrým skutkem? Piju voňavé kafe a přemýšlím o tom. Jednoduchý nápad, a přece originální. Jako kyvadlové kuličky. Jedna šťouchne do druhé a ta pak do další… Libor Hoření už v 17 letech založil server TopRecepty.cz, který ho živí. Dokonce tak, že vydělává víc, než potřebuje. Proto se rozhodl část svých výdělků vracet. Anebo možná investovat? Investovat do lidí, do optimismu, do lepší nálady. Libor Hoření na brněnském Zelném trhu už druhý rok po sobě postavil stánek s kávou, za kterou ale nechce peníze. Platidlem je dobrý skutek dle vlastního výběru. Zkrátka si vychutnáte dobré kafe a pak i platbu.

Dobrokáva - kafe, co chutná dvakrát

Platit dobrým skutkem? Piju voňavé kafe a přemýšlím o tom. Jednoduchý nápad, a přece originální. Jako kyvadlové kuličky. Jedna šťouchne do druhé a ta pak do další… Libor Hoření už v 17 letech založil server TopRecepty.cz, který ho živí. Dokonce tak, že vydělává víc, než potřebuje. Proto se rozhodl část svých výdělků vracet. Anebo možná investovat? Investovat do lidí, do optimismu, do lepší nálady. Libor Hoření na brněnském Zelném trhu už druhý rok po sobě postavil stánek s kávou, za kterou ale nechce peníze. Platidlem je dobrý skutek dle vlastního výběru. Zkrátka si vychutnáte dobré kafe a pak i platbu.

 

Z Instagramu: „Dnes ráno jsem nutně potřebovala kávu, došla jsem ke dvěma mladým slečnám a poprosila o ni, s mlékem. Čekala jsem na placení. Jedna ze slečen mi řekla, ať odložím peněženku. ‚Tady se neplatí penězi, ale skutky.‘ Vybrala jsem si darování květiny. Načež jsem od slečen dostala na výběr jednu z krásných gerber a obdarovala sympatickou důchodkyni. Ten její úsměv, ten můj. Myšlenka tohohle všeho je obdivuhodná! A víte, co? Neplatila jsem kávu, neplatila jsem ani tu květinu, šlo o ten SKUTEK. Nevím, jak se to stalo, ale v dnešní době tu je opravdu někdo, kdo nedělá vše pouze pro peníze. Jsem lepším člověkem díky těm holkám. Buďte i vy ostatní, najdete je na Zelném trhu v Brně, nahoře. A věřte mi, že po tom vašem skutku začnete přemýšlet zase trochu jinak. Děkuju, že tam jste a jaké jste.“ Kristýna

K nápadu na „Dobrokávu“, jak jsem se dočetla, vás inspirovala kniha Dalajlamova kočka, už před tím jste uvažoval o nějakém dobročinném projektu? V čem byla „kočka“ tím hlavním impulsem?

Už dlouho vnímám peníze ne jako cíl, ale jako prostředek, se kterým se dá dosáhnout mnohem hodnotnějších cílů, než je silnější motor v autě nebo větší televize. Část zisku na dobrou věc tak dávám už dlouho. No a říkal jsem si, že než poslat peníze někam, kde nevím, jak se využijí, zkusím vymyslet nějaký vlastní dobročinný projekt. V knize Dalajlamova kočka se mimo spoustu jiných krásných myšlenek píše: „Chcete-li být šťastní, pomáhejte ostatním být šťastní. Chcete-li být bohatí, pomáhejte ostatním být bohatí.“ Já chci být v životě veselý, usměvavý, nesobecký. Tak pomáhám lidem dělat dobré skutky, chovat se k sobě nesobecky a usmívat se. A funguje to! Nikdy v životě jsem se necítil líp. :)

Kdy jste si uvědomil, že vaše výdělky převyšují vaše potřeby? Mnozí lidé takovou hranici nemají a chtějí stále více…

Četl jsem spousty příběhů lidí, kteří vydělali obrovské peníze a strávili velkou část života právě nakupováním věcí, domů a dalšího a dalšího majetku. Až jim do života přišla těžká rána, jako je nemoc nebo vážný úraz, a teprve v tu chvíli si uvědomili, že život není o nakupování nebo o tom hnát se za větším obratem své firmy, větším počtem zaměstnanců nebo více pobočkami. Stejně jako se můžeme poučit z úspěchu druhých, můžeme se poučit i z těžkých životních situací jiných lidí, aniž bychom si stejně tvrdou situací museli sami projít. V některých knihách a přednáškách je možné přímo cítit smutek těch, kteří vydělali spoustu peněz, ale nebyli šťastní, nemají dobré vztahy ani v rodině, natož s přáteli…

Vy jste si tohle všechno uvědomil jako velmi mladý, Dobrokávu jste založil v 26 letech. Čekal jste takovou odezvu?

Doufal jsem v ni. Trochu jsem se bál, abychom nebyli jen káva zdarma pro sociálně slabší nebo lháře a podvodníky, ale větší část mého postoje tvořila důvěra v lidi. A když teď každý den čtu nebo přímo u stánku poslouchám příběhy lidí, kteří díky Dobrokávě udělali nějaký krásný dobrý skutek, tak cítím, že stavět náš přístup na důvěře je daleko krásnější a příjemnější než stavět na nedůvěře, podezírání a předsudcích. Ano, hrozí mi, že se jednou za čas spálím. Ale i tak mi to za to stojí.

[time-restrict on="2019-10-07"]

Jak platba dobrým skutkem v praxi vypadá? Jaké dobré skutky už Dobrokáva nastartovala?

Člověk může slíbit svůj vlastní dobrý skutek, který běžně nedělá a udělá jej právě za Dobrokávu. Může se taky inspirovat na tabuli, kde máme každý den nějaké dobré skutky pro inspiraci. Nebo si může vylosovat koláček štěstí, kde najde lísteček s konkrétním dobrým skutkem, jaký může udělat. Máme dva druhy koláčků – s běžným dobrým skutkem, kde je například: pošlu DMS na charitu, daruji někomu květinu, odpadek ze země hodím do koše nebo pochválím kolegu v práci. A potom velké dobré skutky, kde je například: knihu, která vás inspirovala, kupte a někomu věnujte, vyvenčete pejska z útulku nebo zavolejte do kterékoli nemocnice, zjistěte, co potřebují, a to jim dovezte. Nejvíc nás těší, když nám někdo pošle fotku, jak překonal svou komfortní zónu a například poprvé v životě šel darovat krev, stal se dárcem kostní dřeně, odpustil někomu, kdo mu ublížil, nebo si dokonce vzal pejska z útulku.

Váš projekt inspiruje i další podnikatele, kteří také vymýšlí vlastní dobročinné projekty, těší vás to?

Ohromně. Spoustu podnikatelů je podle mě ochotných dát část zisku na dobrou věc. Zůstali ale u nedůvěry v různé neziskovky nebo nechtějí poslat peníze třeba do Afriky, kde mohou bez správného přístupu způsobit více škody než užitku. Díky Dobrokávě vidí, že si mohou vymyslet svou dobročinnou věc, která bude i jim přinášet radost, nebo podpořit to, co jim dává smysl a čemu věří.

Jak často sám chodíte na stánek? Co vám to dává?

Když jsem v Brně, tak každý den. Třeba na půl hodinky nebo hodinku. A občas si i vezmu půldenní směnu, udělal jsem si proto baristický kurz. :) Dává mi to velkou radost, člověk se potom ani nemůže mračit nebo zlobit.

Kolik vás je v týmu Dobrokávy? Jsou to dobrovolníci, nebo dostávají plat?

V týmu je nás 21, někteří fungují u Dobrokávy čistě jako dobrovolníci, většina má potom minimální finanční odměnu, takový kompromis mezi dobrovolnictvím a brigádou.

Takže je ta práce musí těšit a dávat jim smysl. Jaké jsou zpětné vazby vašich spolupracovníků a návštěvníků stánku?

Nejvíce zpětné vazby dostáváme přímo u stánku osobně od lidí. Často nám přijdou říct, co pěkného udělali, kde narazili na příležitost dobrý skutek splnit, jak vyřešili dobrý skutek, který si minule vylosovali atd. Také máme stránku www.dobrokava.cz, kam stahujeme veřejné příspěvky ze sociálních sítí, kde je Dobrokáva označená. A ke spolupracovníkům – děláme dobrosrazy, kde se sejde celý tým a povídáme si o tom, co se povedlo nebo co je naopak potřeba zlepšit.

Když jsem si dohledávala informace o Dobrokávě, zjistila jsem, že někteří lidé mají pocit, že jde o exhibicionismus nebo projekt pouze na efekt. Podle nich by peníze bylo možné využít například na konkrétní pomoc, určitě jste zaznamenal i takové reakce, mrzí vás?

Nemrzí. Jsem rád, že se nám díky médiím k dobrým skutkům daří inspirovat spoustu lidí, kteří se na Dobrokávu přímo nestavili, ale někde o nás slyšeli nebo četli. Často nám píší, že je Dobrokáva inspirovala, a nás to moc těší. A k efektivitě – pokud bych peníze nedal do Dobrokávy, ale třeba na léčbu malárie v Africe, což podle Spolku efektivních altruistů vychází jako velmi efektivní pomoc, sice bych zachránil několik nemocných lidí, ale nikoho bych neinspiroval. Takto Dobrokáva inspirovala minimálně desítky tisíc lidí a věřím, že dobro, které tito lidé vytvoří a probudí, převýší variantu léčby malárie.

Býváte upozorněn také na ekologický aspekt, jak se daří vypořádat s jednorázovými kelímky? Jak je ekologie pro vás důležitá?

Ano, toto nám občas někdo napíše a jsme za věcnou kritiku rádi. Děláme kávu do keramického hrnečku těm, kteří nespěchají. Zároveň letos rozdáváme milým lidem za velký dobrý skutek 1 000 skládacích termohrnečků, se kterými si člověk může dojít nejen k nám, ale kamkoli na kávu nebo jiný nápoj. Stejně jako drtivá většina kaváren ale dáváme i kávu s sebou do jednorázového kelímku. Na Zelňák každý den na vlastní náklady vozíme svoje koše na tříděný odpad, lidé je v průběhu dne naplní a my je večer vyvezeme do tříděných kontejnerů.

Za první rok provozu jste navařili asi 12 tisíc káv za 12 tisíc dobrých skutků. Vás to stálo kolem půl milionu korun, jaká je bilance letoška? Plánujete v projektu nadále pokračovat?

Dohromady jsme za obě sezóny zatím udělali přes 20 000 káv za dobrý skutek. Jaká bude budoucnost, to nevím. Na jednu stranu není vůbec samozřejmé, že každý další rok budu něco svého rozdávat lidem, na druhou stranu je to něco, co nejen mně přináší spoustu radosti, a cítím, že bych Dobrokávu nerad zavřel. Nechávám tedy vše plynout…

Jak vnímáte náladu v české společnosti? Já si říkám, že takových stánků s Dobrokávou by asi bylo potřeba mnohonásobně více :-), nemyslíte?

Vnímám, že se u nás nálada zlepšuje. Lidé si víc a víc uvědomují, že buď můžou nadávat, naříkat a stěžovat si, nebo můžou vstát a zkusit něco změnit. Stejně tak si uvědomují, že každý žijeme v nějaké své bublině, kterou tvoří naše nejbližší okolí. A pokud do své bubliny pouštíme negativní lidi, kteří nám jen vysávají energii, pak se necítíme dobře. Proto takové lidi ze svých bublin vylučují. Díky tomu stále více negáčům dochází, že pokud nezačnou myslet pozitivně, pracovat na svých ctnostech a nebudou veselejší, skončí nakonec sami.

Věříte, že takovou odpověď jsem nečekala? Asi moc čtu diskuse pod některými články nebo příspěvky na FB, například o prvňáčcích z teplické školy nebo o pomoci dětem ze zemí zasažených válkou. Možná spíš přibývá lidí na obou pólech, co myslíte?

Možná ano. Ale jak sama říkáte – možná moc čtete negativní věci, se kterými stejně nemůžete nic udělat. Možná moc sledujete negativní lidi, kteří jen na všechno nadávají, ale sedí u PlayStationu, než aby něco změnili. Že se na světě děje i zlo, to všichni víme a je dobré to vědět, nežít na obláčku. Ale potřebujeme si to denně připomínat? Já ne. :)

  Jaká je vaše životní filozofie, čeho byste chtěl v životě docílit?

Mým cílem je žít tak, abych si na smrtelném houpacím křesle upřímně řekl, že jsem žil dobrý život a ničeho nelituji.

Hm, houpací křeslo. I tady jste originální. Hezký plán. :-)  

[/time-restrict]

----------------------------------------------

Kniha Dalajlamova kočka – David Michie:

Malého kotěte, kterému hrozí nešťastný osud, se ujme samotný dalajlama. Kočka líčí svůj každodenní život v jeho těsné blízkosti. Stává se svědkem rozhovorů mezi dalajlamou a jeho hosty. Postupně poznává, v čem spočívá štěstí a jak ho na cestě životem najít. V laskavém příběhu často nechybějí humorné situace, kočka se tře o nohy hollywoodských hvězd a dělí se o poznání, které získává v klášteře buddhistických mnichů. „Chci, aby i díky této knize lidé dospěli k tomu, že nejdůležitější je láska v různých podobách. Šťastní jste, když se staráte o druhé a dáváte jim lásku. To je jedna z nejúčinnějších cest ke štěstí,“ říká autor knihy David Michie. /zdroj: databazeknih.cz

Toto je pouze náhled. Celý článek vyšel v Pravém domácím časopisu č. 2018/11

Přečíst/koupit v digitální podobě

V papírové podobě k zakoupení u České pošty na tel: 800 300 302

Předplatné zde.

Markéta je u PDČ od začátku. Později s manželem začali vydávat dětskou odnož PDČ - Prďáckej časák.

Profil Další články


Objednejte si předplatné
Předplatné