Deepak Chopra - rozhovor - Pochopit mechanismus štěstí

Můj dnešní respondent, Deepak Chopra (72), je autorem 85 knih, z nichž 25 patří mezi bestsellery New York Times. Vyšly ve 43 jazycích. Tematický rozptyl je obrovský. Zabývá se filozofií, léčbou, zdravou stravou, hledáním pocitu štěstí, ale i manažerskou literaturou. The World Post a The Huffington Post jej označily za 17. nejvlivnějšího myslitele na světě a za jedničku tohoto žebříčku v oboru medicíny. Je to lékař, který vystudoval endokrinologii i indickou ajurvédu. Velmi se zajímá o to, jak se duchovní a duševní vjemy proměňují v chemii a elektřinu v našem těle a naopak. Mezi klienty Deepaka Chopry patřil například Michael Jackson, Elizabeth Taylorová, Hillary Clintonová a spousta dalších. Spolupracoval s Oprah Winfreyovou, Leonardem DiCapriem a řadou významných odborníků z medicíny a genetiky. Miliony dolarů, které jeho práce generuje, investuje zpět do výzkumů a bádání. Mnoho svých teorií podkládá jasnými daty. Nad jeho filozofií se můžeme pozastavovat, pro mnoho lidí je překvapivá, až kontroverzní, ale jsem přesvědčen, že má smysl nechat se obohatit o nový filozofický pohled – o to víc, když je založený na harmonii a porozumění sobě i ostatním.

Deepak Chopra - rozhovor - Pochopit mechanismus štěstí

Můj dnešní respondent, Deepak Chopra (72), je autorem 85 knih, z nichž 25 patří mezi bestsellery New York Times. Vyšly ve 43 jazycích. Tematický rozptyl je obrovský. Zabývá se filozofií, léčbou, zdravou stravou, hledáním pocitu štěstí, ale i manažerskou literaturou. The World Post a The Huffington Post jej označily za 17. nejvlivnějšího myslitele na světě a za jedničku tohoto žebříčku v oboru medicíny. Je to lékař, který vystudoval endokrinologii i indickou ajurvédu. Velmi se zajímá o to, jak se duchovní a duševní vjemy proměňují v chemii a elektřinu v našem těle a naopak. Mezi klienty Deepaka Chopry patřil například Michael Jackson, Elizabeth Taylorová, Hillary Clintonová a spousta dalších. Spolupracoval s Oprah Winfreyovou, Leonardem DiCapriem a řadou významných odborníků z medicíny a genetiky. Miliony dolarů, které jeho práce generuje, investuje zpět do výzkumů a bádání. Mnoho svých teorií podkládá jasnými daty. Nad jeho filozofií se můžeme pozastavovat, pro mnoho lidí je překvapivá, až kontroverzní, ale jsem přesvědčen, že má smysl nechat se obohatit o nový filozofický pohled – o to víc, když je založený na harmonii a porozumění sobě i ostatním.

Moje první setkání s Deepakem Choprou proběhlo už před lety, když jej Ctirad Hemelík poprvé přivezl přednášet do pražské Lucerny. Deepakovo celoživotní hledání spojnic mezi světem myšlenek a emocí s fyzickým světem lidských orgánů a věcí kolem nás je pro mnoho lidí zneklidňující. Jsou materialisté, kteří učení tohoto Indoameričana odmítají. Říkám si, že by přece naopak měli mít radost, že pro všechno „mezi nebem a zemí“ díky němu existuje racionální vysvětlení.
Tentokrát jsme se setkali v Praze, kam přijel přednášet na konferenci Jedenkrát a vést celodenní workshop k festivalu Evolution. Udělal si čas i na naši debatu pro talkshow Hausbot PH na Prima ZOOM. Takže pozor, návod na spokojený a úspěšný život podle Deepaka Chopry začíná.

Stává se, že byste sám chtěl jít k někomu, koho požádáte o duchovní pomoc? Máte duchovního rádce? V tuto chvíli pomoc nehledám, nepotřebuji ji. Teď využívám svoji vědu.

Takže jste vyvážený a v míru se světem? Ano, ano.

V průběhu přednášky jste řekl, že život a existence nejsou vázané na čas. Zkusím si tedy zahrát malou hru, budeme cestovat v čase. Skočíme do roku 1951 a přemístíme se do Dillí: bude tam čtyři pět let starý kluk, jeho táta je kardiolog, velmi významný kardiolog, a ten chlapec se jmenuje Deepak Chopra. Prosím, řekněte mi něco o tom chlapci. Jak tráví čas? Jací jsou jeho přátelé? Chodí do školy, má spoustu přátel z různých náboženství – katolíky, křesťany, židy, muslimy, hinduisty, je tedy obklopen spoustou různých myšlenkových světů. Chodí do divadla, na hudební festivaly, zajímá se o poezii, cestuje po celé Indii…

… s tátou? Ano, s tátou, mámou a mladším bratrem.

A myslí na to, že by jednou chtěl být stejný jako táta? Taky by chtěl být doktorem? Řekl bych, že spíš myslí na dobrodružství.

[time-restrict on="2020-02-02"]

Váš zájem o endokrinologii tedy začal později? Kdy jste začal hledat, jak se emoce mění na fyzikální nebo chemické procesy v našem těle? Mnohem později. V Indii jsem šel na lékařskou školu, ve třiadvaceti jsem opustil Indii a pak se učil medicínu a endokrinologii, pak neuroendokrinologii a pomalu jsem šel směrem k vědomí.

Říkal jsem si, jestli nebyl v pozadí toho všeho nějaký příběh, silná událost, velmi dobrá nebo naopak velmi špatná, která vámi otřásla, a vy jste si řekl – jak se to stalo? Co se to ve mně odehrálo? Z jedné strany máte pravdu. Víte, když jsem byl na medicíně, společně s ostatními americkými studenty a mediky jsme experimentovali s LSD a toto bylo krátké setkání s vědomím. Ale pak jsem na to zapomenul. To se váže ke Spojeným státům. Až mnohem později začalo moje bádání o vědomí a také práce v laboratoři, kde jsem hledal propojení mezi chemií mozku, emocemi a vědomím.

Použil jste to slovo – vědomí. To je velmi důležité slovo v celém vašem životě, řekl bych. Jste skutečně přesvědčen, že vědomí může léčit lidi? Může léčit lidi z utrpení, bídy. Ano.

Může pohnout lidi, aby se splnily jejich sny? Ano, protože vědomí je základem veškeré kreativity, tvorby. Vědomí je základem intuice. Vědomí je základem představivosti, vědomí je to, co vytváří zkušenost. Veškerá zkušenost – mentální, smyslová, imaginární – to vše vytváří vědomí, vzniká ve vědomí. V hlubší realitě existuje pouze vědomí, které má zkušenost. Všechno ostatní už je příběh – mytologický, teologický, vědecký, nezáleží jaký. Fundamentální realita ve světě, v universu, to je vědomí, které má zkušenost. Vy a já právě teď získáváme lidskou zkušenost. Vědomí vytváří ale i jiné zkušenosti – delfínů, hmyzu… není jednoznačný svět. To, čemu jsme si zvykli říkat svět, to je lidská zkušenost ve vědomí. Jak vypadá svět viděný hadem, jehož smysly vnímají jen infračervené záření? Jak se svět jeví hmyzu, který má deset očí? Jak se svět jeví netopýrům, kterým se skládá z odrazů ultrazvuku? Jaký svět vnímá včela, jejíž vnímání zachycuje jen ultrafialovou? Tedy to, co jsme si zvykli nazývat skutečností, realitou, je zkušenost specifická pro daný druh v jeho vědomí.

Je tedy jedno univerzální vědomí? A jeho část teď užívá hmotu mého těla? Více než to. Vědomí je potenciál veškeré zkušenosti. Je to jednoduché. Vědomí je poznávací element v každé zkušenosti. Podívejte, například – co to je? (bere ze stolu knihu)

Toto je… aha! Podle svých zkušeností a naučených pojmů bych řekl, že to je kniha, vaše kniha. Ano, ale když ji ukážu malému dítěti, nenapadne ho kniha, že? Má to barvu, tvar, nějak je to cítit…

… možná ji zkusí okousat… … přesně, požvýká to – toto je vědomí, které získává zkušenost. Všechno ostatní je lidský příběh. Toto je úplný základ. Jedná se o lidskou zkušenost, není to zkušenost jiného živočišného druhu.

… není to nic objektivního, je to jistý druh pravidel… jak co nazýváme … než něco začnete nějak nazývat – je to zkušenost. A syrová zkušenost je právě vědomí, které se mění, upravuje prostřednictvím smyslů – jako je barva, zvuk, chuť a vůně. Všechno ostatní je lidská konstrukce, tvorba. Dokonce i vaše tělo. To, co nazýváme moje tělo, má tvar, barvu, formu, vydává zvuk, je nějak cítit. Všechno ostatní je příběh – protože neexistuje tělo. I tělo se neustále mění.

Myslím, že začínám chápat, že ve všech vašich knihách se snažíte pomoci lidem používat vědomí. Správně s ním zacházet. Rozeznat jej v sobě. Přesně tak, protože to je jediné, co máme. Vše ostatní je jen pozměněná forma vědomí. To, co označujeme jako hmota, informace, energie, prostor, čas, to jsou lidské konstrukce označující zkušenost v lidském vědomí.

Dokonce i čas? I čas. Protože jediný skutečný čas je teď. Zbytek je představivost.

Rozeznávám v tom mnoho podobností s asijskou filozofií, s indickou filozofií. Jak to jde dohromady se západním světem? Príma, jste bohatý, slavný, úspěšný, lidé vás vyhledávají – ale jak to filozoficky funguje společně? Ne, ne, to není indická filozofie, to říkali už Wittgenstein, Immanuel Kant, Heidegger i Platón. To není jen východní záležitost, když se podíváte na velké západní myslitele, ale i vědce, všichni říkají – vědomí je základ, všechno ostatní je stvořeno vědomím.

Teď jsme poměrně hluboko a já se pokusím vyskočit blíž na povrch. Vaše kniha Duchovní řízení byla vybrána, tuším magazínem Wall Street Journal, jako jedna z pěti nejdůležitějších knih pro manažery, pro lidi, co chtějí uspět v kariéře. Můžete mi říct jednu větu, jedno téma, abyste udělal most mezi duchovnem a kariérou? Stačí to přejmenovat na Vědomé řízení a je to celé. Vědomí lídři jsou velmi pozorní, vnímají zkušenost, vnímají, co se děje kolem nich, jsou dobří pozorovatelé, vnímají, co pozorují, umí se ptát, co je třeba, a potom odpovídají, jak mohou vyplnit danou potřebu. Máme lidské základní potřeby – přežití, bezpečnost, láska, patřit do týmu, podnikat, je tu kreativita, vnímání, vize a plány. Můžete začít z malého já a pokračovat k rodině, přátelům, společnosti – až k celému světu, k nekonečnu, a dokonce ještě dál. Takže první princip vědomého řízení je dívat se a poslouchat. Druhý princip je porozumět emocím. Protože nikdo nejedná rozumově, nikdo na světě nejedná pouze racionálně.

Souhlasím, to máte pravdu… Všechno řídí emoce! Takže dále je třeba chápat emoce, mít sociální inteligenci. Číslo tři – pochopte své vnímání. Nebuďte hypnotizovaní kulturou, protože kultura vždy jen recykluje vše staré, připustí málo novinek. Dnes se hovoří o rušení – tím myslím vyrušit se z toho hypnotizovaného stavu, kdy uměle dodržujeme všechny zvyklosti. Tedy rozšířit své vnímání, dát prostor intuici, tvořivosti, představivosti. Pak je tu odvaha snít – nechte svůj sen, aby se projevil. Pravda, všechno je sen, ale vy jste ten snílek, vy rozhodujete. Přijměte odpovědnost za svoji tělesnou, emoční i duchovní pohodu. A pak přijměte koncept, o kterém většina lidí ví, ale nemluví o něm – a to je pochopení mechanismu toho, čemu říkáme štěstí. Když se někoho zeptáte: jak se to stalo, že jste tak úspěšný? Každý nejdřív řekne všechna možná vysvětlení, ale pak také dodá, že měl štěstí. Jde o to být ve správnou chvíli na správném místě, jde o příležitost a připravenost, které přijdou zároveň – a my tomu říkáme štěstí. Věřící lidé řeknou Bůh. Nehraje roli, jak to nazvete, jde jen o další lidský pojem. Podle mne vnímání vytváří to, čemu říkáme synchronicita. A to jsou témata, o kterých hovořím v této knize. Velcí lídři znají synchronicitu, je jedno jestli Mahátma Gándhí, Nelson Mandela nebo Martin Luther King junior, Abraham Lincoln – tito vizionářští lídři vnímají krize jako příležitost. Nehraje roli, jak špatná je to krize, protože…

… oni to vidí, rozeznají příležitost… Vlastně ani nemusíme používat slovo krize, je to příležitost.

Další kniha – Sedm duchovních zákonů úspěchu. Prozraďte to tajemství. Tolik lidí touží po úspěchu, po naplnění plánů! Nejprve definujme úspěch – co to je? Je to postupné naplňování cílů – to zaprvé, naplňování cílů. Úspěch je také schopnost lásky a soucitu. Úspěch je také být zdravý, protože pokud nejste zdraví, co z toho všeho máte? Úspěch je koneckonců také pochopení vnímání a toho, jak naše vnímání vytváří náš každodenní svět. Z toho mi plyne sedm pravidel: první je nekonečno možností, přirozenost vnímání. Pak vědomé dávání a přijímání. Pak vědomé rozhodnutí, kterému někdy můžeme říkat karma. Vědomí se pohybuje v záměru. Jaký je mechanismus záměru? Vědomí nemá nadšení, právě teď naše tělo funguje samo o sobě, nic speciálního neděláme. Máme sedm pravidel: ryzí potencialita, dávání a přijímání, karma – nadšení, záměr, touha, odstup a účel. To je všechno. Takovéto vědomí, které je neviditelné, nijak se viditelně neprojevuje, je pouze potenciál k čemukoli, k vývoji z příležitosti k činu.

Toto jsou témata, která jste probíral třeba s Michaelem Jacksonem? Dvacet let jste se potkávali, byli jste přátelé? Ano, dlouho.

Osobně si myslím, že Michael Jackson byl velmi jemný, citlivý, zranitelný člověk. Ano!

Na druhé straně on měl naprosto jasnou vizi, věděl, kam míří. Vždycky jsem si říkal, s kým a o čem si povídal při tvorbě? Tedy toto byla některá z témat vašich debat? Ano, Michaela velmi zajímalo vědomí a s tím spojené myšlenky. Byl velmi jemný, citlivý, křehký. Víte, na vrcholu se pohybujete v podivném prostředí mudrců, psychotiků, géniů… Musíte mít odstup od toho všeho, abyste se mohl pokusit rozeznat, co je skutečnost.

Když umřel, řekl jste, že to je snad ta chvíle, která pohne veřejnost a doktory, aby zastavili předepisování spousty léků. Ano, ale stejně se to pořád děje, pořád se bere spousta léků, obzvlášť v Hollywoodu je celá klika lidí i lékařů, kteří jsou jak prodavači drog, jako dealeři. Je to velice smutné, týká se to spousty osobních lékařů.

Vaše teorie souvisí se zkušenostmi, které mám s různými kmeny domorodců, jež potkávám po světě. Jeden kmen v Amazonii má pravidlo během rituálu dospělosti, že chlapec musí přijmout odpovědnost za celý svět. To je krásné.

Takže chlapec, který žije v pralese, je odpovědný za mrakodrapy v New Yorku… To je nádherné…

… za celý svět a kosmos…

Hned se mi to rozeznělo, když jsem vás poprvé slyšel hovořit o vědomí. Řekl jsem si pozor, to je podobné! Toto je univerzální vědomí. Lidé, kteří žijí blízko přírodě, to tak mají. Mají konkrétní znalosti toho, čemu říkáme hlubší skutečnost.

Teď sedíme v moderním domě v centru Prahy. Jak získat tu hlubší zkušenost v Praze? Musíte jít zpět ke svému zdroji. Přes meditace, úvahy, transcendenci, klid.

Tedy začít meditovat? Začít vnitřní dialogy, poznat se, své pocity? Musíte začít se základními úvahami – kdo jsem?

Moment, to je pěkně složitá otázka! Za svým jménem, Petře, za touto formou – kdo jste? Co chcete? Jaký je váš účel? Začít s tímto. A pak jít hlouběji a hlouběji až za svoji mysl.

Bál bych se o psychické zdraví některých mých přátel, kdyby se pustili moc daleko po těchto úvahách! Ano. Ano, to je možné.

Je to složitá cesta. Chce to odvahu. Protože jednou zemřete, toto tělo zemře.

Ano, může se to stát kdykoli. Kdykoli… Tělo, které jste měl jako dítě, už je mrtvé.

Už neexistuje, to je pravda. Musíme rozeznat to mezi tělem a zkušeností.

Další bod, kterého se tímto dotýkáme, je schopnost přijmout svoji smrt, počítat s ní, je to kus mne. Smrt je tvoření. Smrt je tvořivost.

Smrt je tvořivost? Ano. Každá myšlenka musí zemřít, aby nová myšlenka mohla být zrozena.

Aha, s tímto souhlasím. Smrt a znovuzrození jdou spolu. Toto je skutečný význam slova znovuzrození. Je to tvořivost. Odhazujete starý koncept, staré názory, staré vztahy, staré příběhy a vytváříte nový kontext, nové významy, nové vztahy, nové příběhy. Staré musí zemřít, přichází líhnutí a pak se vynoří něco nového. Toto je celý proces stvoření: zamýšlená vize, shromažďování informací, analýza informací, následuje smrt, které můžeme rovnou říkat inkubace, pak je vhled, intuice, imaginace, vize, inspirace, propojení a zrození!

A tak přichází smíření, mír. Přesně, protože to se děje neustále – smrt a zrození.

To je ten mír, který cítíte a o kterém jste hovořil na začátku našeho rozhovoru, že? Ano.

Mnohokrát děkuji za rozhovor, bylo to skvělé. Děkuji vám. Mnohokrát.

[/time-restrict]

Chcete se podívat, jak působí Deepak Chopra naživo? Podívejte se na úryvek rozhovoru právě teď. Namiřte fotoaparát vašeho telefonu na QR kód, nechejte se přesměrovat a dívejte se na video!

Celý článek vyšel v Pravém domácím časopisu č. 2019/01

Přečíst/koupit v digitální podobě

V papírové podobě k zakoupení u České pošty na tel: 800 300 302

Předplatné zde.

PDC1/2019