Dal by si někdo výbornou... kedlubnu?

Kdysi dávno měli moji rodiče malou zahrádku s dřevěnou chatičkou, ve které se dalo přespávat jen v létě a jen velmi stísněně. Na zahrádce pěstovali různou zeleninu a kolem plotu vysázeli ovocné keře a nějaký ten stromek. Měli vlastní kompost a nadšení pro vlastní úrodu. My se sestrou jsme jejich pocity nesdílely, plít a okopávat nás bavilo prvních pět minut a když otec na podzim půdu ryl a my mu měly být k ruce, celou zahrádku jsme proklínaly. Byly jsme ve věku mých dětí a musím se nad těmi vzpomínkami pousmát. Myslím, že i ony by si stěžovaly na prokřehlé ruce a neskutečnou nudu.

Dal by si někdo výbornou... kedlubnu?

Do polévky i do placek

Co se týče kedluben, ty u nás příliš nefrčely. Vzpomínám, že jsme je jedli především syrové, jejich kouzlo jsem vlastně objevila až v dospělosti, kdy jsem se seznámila se svým mužem, který pochází ze Slovenska. Najednou se tato brukvovitá zelenina začala objevovat v naší domácnosti podezřele často. Ptala jsem se, co s ní mám dělat. Chtěl uvařit polévku, upéct zeleninové placky nebo připravit lehký kedlubnový salát.

Ta kedlubna toho ale umí

Začala jsem se o kedlubny zajímat a zjistila, že jsem je zbytečně podceňovala. Jsou neuvěřitelně zdravé a lehké. Obsahují spoustu vitamínů, z nichž za zmínku určitě stojí vitamín C (jedna bulva pokryje jeho denní potřebu), B, E, vzácný K (podporuje krvetvorbu), karoten a prvky jako selen (zvyšuje naši obranyschopnost, bojuje proti volným radikálům) a biotin (prospívá naší pokožce, nehtům a vlasům). Kedlubny by neměly chybět v žádné redukční dietě – obsahují minimum kalorií, jsou bohatým zdrojem vlákniny a napomáhají lepšímu trávení. Látky obsažené v zelených nebo fialových bulvách jsou prospěšné i funkci jater a ledvin, významně se podílejí na snižování úzkostí a stresů (za vyzkoušení stojí kedlubnová kúra, kde konzumujeme jednu kedlubnu denně po dobu jednoho týdne), zmírňují menstruační bolesti a krvácení žen.

Chuť kedluben (nebo kedlubnů, obojí je správně) je zvláštní a charakteristická díky obsahu hořčičného oleje – ten tvoří sloučeniny síry a draslíku, který dokáže v lidském těle vyvážit špatné stravovací návyky. Jediným, na co je třeba u kedluben upozornit, je riziko pro lidi se zánětem žaludku a dvanácterníku – ti by neměli jíst kedlubny velké a dřevnaté.

Kedlubnám je u nás dobře

Kedlubny jsou v našich zeměpisných šířkách pěstovány už dlouhá století, vyhovuje jim mírné klimatické pásmo, proto si jich můžeme užívat od května až do pozdního léta. Náročnější na pěstování jsou bílé odrůdy, ty nejrannější se vysazují již v únoru a jejich vegetační doba je dlouhá 90 až 110 dní. Více na: http://www.jaktak.cz/jak-pestovat-kedluben.html.

Listy, prosím, nevyhazovat

Nejčastěji se konzumují kedlubny syrové, bohužel se často zapomíná na jejich mladé listy, které jsou samy o sobě ještě zdravější než bulvy. Přidat je můžeme do salátů, pomazánky nebo do polévky (v té mají rády nasládlé kedlubny naše děti).

Kedlubnové tipy: Co takhle pokrájet si kedlubnu večer k televizi místo oblíbených chipsů? Kedlubna i kedluben? Oba tvary jsou správně! Jedna kedlubna denně po dobu jednoho týdne vás prý zbaví stresu.

Mrkvovo-kedlubnový salát

potřebujeme:

3 mrkve, nejlépe bio

1 kedlubnu

několik lístků čerstvé bazalky

lžičku umeocta

špetku soli

špetku bílého mletého pepře

2 lžičky kvalitního olivového oleje

Mrkev očistíme a nahrubo nastrouháme. Kedlubnu oloupeme a nastrouháme najemno. Zeleninu vložíme do misky, mírně osolíme, opepříme, zakápneme olivovým olejem a umeoctem (zdravá podoba octu, který neničí krev a střevní mikroflóru, k dostání v obchodech se zdravou výživou). Ozdobíme lísky bazalky a podáváme jako lehkou a zdravou svačinu nebo přílohu k hlavnímu chodu.

Tvarohová pomazánka s kedlubnami

potřebujeme:

1 vaničku bio tvarohu

2 menší kedlubny

100 g bílé ředkve

2 bio vejce

mořskou sůl a pepř na dochucení

1 lžíci posekané petrželky

Kedlubny a ředkev oloupeme a nastrouháme. Vejce uvaříme natvrdo a pokrájíme nadrobno. Všechny suroviny smícháme v misce a natíráme na oblíbené (nejlépe celozrnné) pečivo. Pokud nemáme ředkev, můžeme použít 5 červených ředkviček. Pomazánka je lehká a chutná.

Kedlubny na smetaně

potřebujeme:

4 čerstvé kedlubny

50 g másla

sůl a pepř na dochucení

hladká mouka na zahuštění

zakysaná smetana

Kedlubny oloupeme a i s mladými lístky je nastrouháme. V hluboké pánvi si rozpustíme máslo a kedlubny na něm mírně osmahneme. Vše osolíme, opepříme, zalijeme trochou vody a dusíme do změknutí. Nakonec kedlubny zalijeme smetanou smíchanou s moukou a necháme zhoustnout. Podáváme s brambory a pokud se někdo neobejde bez masa, je k nim dobré vařené hovězí. Na pohled nic moc, ale chuťově geniální.

Kedlubny zapečené s vepřovým masem

potřebujeme:

8 mladých kedlubnů

300 g mletého vepřového masa (nejlépe čerstvě mleté doma, používám plec)

400 ml smetany na vaření

1 cibule

4 lžíce celozrnné hladké mouky

50 g másla

150 g oblíbeného strouhaného sýra

sůl

Kedlubny oloupeme, pokrájíme na kolečka a v osolené vodě vaříme do poloměkka. V pánvi nasucho osmahneme umleté maso, osolíme, podlijeme vodou a pod pokličkou dusíme do měkka. Připravíme si hlubší ohnivzdorný pekáček, který vymažeme máslem. Na jeho dno poklademe polovinu kedluben, přidáme polovinu nadrobno pokrájené cibule a přikryjeme polovinou masa. Celý postup ještě jednou opakujeme, poslední vrstvu tedy tvoří osmažené maso. Troubu předehřejeme na 200 ˚C.

Mezitím si vedle v pánvi připravíme z másla a mouky jíšku, zalijeme ji smetanou, osolíme, řádně promícháme a vaříme 15 minut. Do omáčky přidáme strouhaný sýr, necháme ho rozpustit a stáhneme z ohně. Sýrovou omáčkou přelijeme kedlubny s masem a zapečeme v troubě asi 40 minut. Podáváme s bramborovou kaší a oblíbeným ovocným kompotem.

Jsem si jistá, že když se nacházíte hodně dole, je to jenom proto, abyste se zase brzy ocitli hodně nahoře. Už je to víc než šest let, kdy jsem se sbírala po životní krizi a právě tou dobou jsme se díky účasti na dětské ekologické soutěži seznámili s Petrou a Danem. Časopis byl zatím jen vizí v jejich hlavách, přesně si pamatuju okamžik, kdy jsme se o něm bavili poprvé. Přišlo mi to jako sen a tenhle sen jsem za několik měsíců skutečně držela v ruce, dokonce se svým textem. Díky tomuto setkání získala naše rodina nové přátele a zcela nový směr.  Za to jsem hodně vděčná, protože v mém životě nikdy nebylo tolik radosti jako je dnes. A zítra určitě bude ještě větší :-).

Profil Další články


Objednejte si předplatné
Předplatné