Vánoce chutnající jako za starých časů…

Vždy jsem měla moc ráda, když mi babička vyprávěla, jaké to bylo za tzv. „starých časů“. Když se svítilo místo elektřiny svíčkou a když se v zimě chodilo přes zasněžený dvorek s petrolejkou do teplého kozího chlívku nadojit mléko. Pojem „staré časy“ pro mě znamenal něco lehce tajemného až pohádkového. A vždy jsem si moc přála ty „staré časy“ zažít… Teď, když se blíží Vánoce, touha zažít „staré časy“ mě zase přepadá a představuji si, jaké by to bylo bez nákupního stresu všude kolem mne, bez vtíravých reklam, bez patetických sloganů, bez… Ačkoliv se považuji za dost alternativního člověka a všemu zmiňovanému se pokouším vyhýbat, stejně mě to vždy dříve či později někde dostihne, není úniku.

Vánoce chutnající jako za starých časů…

Snažím se tedy vliv všech těchto moderních vymožeností alespoň minimalizovat, co to jde, a věnovat se něčemu, co mám ještě plně ve své moci – a to je vaření. Zkouším staré recepty, tradiční postupy a v naší roubené chalupě u kachlových kamen s praskajícím ohněm si připadám skoro jako za „starých časů“.

Pročítám staré kuchařky a zjišťuji například, že na štědrovečerním stole se postupně objevovalo až devět různých chodů. Každý pokrm něco symbolizoval. Na stůl se pokládala hromádka sena, aby ho bylo příští rok dostatek, česnek proti zlým silám, med pro dobré srdce, ořechy pro plodnost. Připravovaly se pečené sladké i slané pokrmy z obilnin, jako je pohanka, jáhly a ječné kroupy, či z luštěnin, které nejen zahřály, ale zajišťovaly i hojnost do domu. Pekly se perníky z žitné mouky a v bohatších rodinách i pečivo z mouk bílých, které se však začaly mlít až v pozdější době kolem 19. století, do té doby se peklo vše pouze z mouk celozrnných. Jedla se spousta ořechů, semínek, sušeného ovoce, zahřívacích bylin, koření a kysané zeleniny. Ačkoliv to ještě v té době nebylo vědecky dokázané, lidé už tenkrát intuitivně věděli, že zrovna tyto pokrmy jsou pro ně v zimním období důležité a velmi přínosné.

Obdivuji moudrost a schopnosti našich předků, kteří to v těch našich idealizovaných „starých časech“ neměli vůbec jednoduché, a přesto (anebo právě proto) si dokázali čas adventu a Vánoc hluboce prožít a vychutnat. Zůstávají pro mě velkou inspirací a s pokorou a uznáním se ráda obohacuji jejich zvyky, recepty a nápady.

Inspirace na váš štědrovečerní stůl:

Staročeský houbový kuba

50 g sušených hub, 500 g velkých ječných krup BIOHARMONIE, 3 cibule, 3 stroužky česneku, máslo (sádlo), olej, sůl, pepř, kmín, majoránka

Kroupy uvaříme v osolené vodě s trochou olivového oleje. Po 30 minutách je zrno akorát uvařené a zároveň stále křupavé. Po uvaření necháme asi 5 minut dojít a pak scedíme. Na másle zpěníme cibulku, přidáme česnek, sůl, kmín a podusíme předem uvařené sušené houby.

Zapékací mísu nebo jinou vhodnou nádobu vymažeme máslem (po staročesku sádlem). Do mísy vložíme kroupy a promícháme s olivovým olejem. Poté vmícháme směs hub s cibulkou a česnekem a ještě dochutíme solí, pepřem a majoránkou. Povrch poklademe plátky másla či pokropíme rozpuštěným sádlem a asi 25 minut pečeme.

Podáváme nejlépe s kysanou zeleninou (pickles), která chuťově pokrm výborně doplní a nás obohatí o vitamín C.

Špaldová vánočka 300 g celozrnné špaldové mouky BIOHARMONIE, 300 g bílé pšeničné mouky BIOHARMONIE, 100 g přírodního třtinového cukru BIOHARMONIE, 120 g másla, 3 žloutky, 40 g droždí, 250 ml mléka nebo rostlinného nápoje ISOLA BIO, 60 g rozinek BIOHARMONIE, citrónová kůra z chemicky neošetřeného citrónu, muškátový oříšek, 50 g vlašských ořechů, mandle, sůl

Do 3 lžic vlažného mléka či obilného nápoje rozmícháme 1 lžíci cukru, 1 lžíci mouky, rozdrobíme droždí a na teplém místě necháme vzejít kvásek. Mouku smícháme s cukrem, přidáme rozšlehané žloutky, do nichž jsme vmíchali špetku soli. Potom přidáme špetku nastrouhaného muškátového oříšku a kůru z poloviny chemicky neošetřeného citronu. Pak nalijeme kvásek, rozpuštěný tuk a vypracujeme tuhé těsto. Při zpracování těsta postupně přidáváme mléko či obilný nápoj dle potřeby. Těsto přikryjeme a necháme alespoň 2 hodiny vykynout.

Do vykynutého těsta zapracujeme opláchnuté rozinky a hrubě nasekané ořechy. Poté rozdělíme těsto na 9 kusů, které vyválíme do pramenů a spleteme vánočku. Vánočku (snažíme se ji dělat co nejvyšší a nejužší) necháme ještě půl hodiny kynout na plechu a mezitím si předehřejeme troubu na 200 °C.

Před vložením do trouby vánočku potřeme rozšlehanými bílky a posypeme nakrájenými mandlemi. Nejprve pečeme (10 minut) na maximální teplotu, poté snížíme teplotu na 140–150° C a pečeme dalších 25–35 minut. Zda je vánočka upečená, zjistíme vpíchnutím špejle, pokud se těsto nechytá, je hotovo.

Když jsem byla malá, chtěla jsem zachránit před vyhynutím ohrožené nosorožce v Africe. To se mi nepodařilo, tak teď zachraňuji přírodu a lidské zdraví pomocí biopotravin. Ve firmě PROBIO mám na starosti propagaci, komunikaci s médii, psaní článků a recepty. Občas mě můžete slyšet v rádiu vyprávět o zdravých potravinách nebo vidět vařit v televizi.

Profil Další články


Objednejte si předplatné
Předplatné