Tekuté, sladké zlato

Nejstarší sladidlo na tři. Máte? MED. To ví každý. Kde se bere med, ví také každý. Bere se včelám. Ale jak vlastně med vzniká?

Tekuté, sladké zlato

Desetitisíce let byl med jediným dostupným sladidlem. Tak dlouhá doba. A přitom o jeho vzniku nevíme dodnes vše a nebyli bychom schopni ho ve srovnatelné kvalitě sami vyrobit. Včely to umí.

Med vzniká z nektaru, který včely seberou uvnitř květů. Létají z květu na květ, sají sladkou tekutinu a plní si volátko – rozšířenou trávicí trubici. Po příletu do úlu předá včela létavka nasbíraný nektar úlovým včelám, které do něj přidají enzymy a zahušťují tekutinu tak, že ji v úlu po kapičkách vystavují proudu teplého vzduchu, který další včely tvoří rychlým máváním křídel. Zahuštěnou sladinu potom uloží do voskových sklípků v plástech. Dalším odpařováním vody sladina postupně dozrává v med. Pro včelstvo je med zásobou energeticky bohaté potravy. Tedy spíše to, co jim z toho člověk ponechá… Silné včelstvo během roku vyrobí i stovky kilogramů medu.

MED

Hustá sladká lepkavá tekutina. 80 % medu tvoří ovocný a hroznový cukr, zbytek jsou rostlinné kyseliny, minerální soli, pyly a enzymy. Celkem lze identifikovat více než 180 substancí. Historie jeho „dobývání“ člověkem není hezká. Cestu k medu dláždí hodně mrtvol. A nemyslím tím lovce spadlé ze stromu, když lezli k vysoko umístěnému hnízdu. Myslím miliardy včel, kterým prostě člověk zničil úl, sebral všechnu potravu a nechal je umřít hlady. Až v celkem nedávné historii se přišlo na typ úlu sestaveného pomocí dřevěných rámečků, které je možné vyjmout a med pomocí otáčení v medometu odstředit.

MED, tři písmena, mnoho druhů. Podle nektaru, ze kterého med vznikl, rozlišujeme medy jednodruhové a smíšené. Medy z jednoho druhu květů jsou dražší, protože jsou vzácnější. U nás známější jednodruhové medy jsou například akátové, lipové, řepkové… V dalších zemích si pochutnávají třeba na levandulových, tymiánových, eukalyptových či citrusových medech. Možností je mnoho. Různé medy mají odlišnou barevnost a typickou vůni daného květu. U nás jsou nejčastější smíšené medy. Specifické jsou tmavé lesní medy, které nevznikají z květového nektaru, ale olizováním medovice – výměšků mšic žijících na stromech, nejčastěji jehličnanech.

A vy už máte svého včelaře?

U medu platí stejná pravidla zdravého stravování jako u jiných potravin. Nic proti občasnému ochutnání „exotiky“, ale měli bychom nejvíce konzumovat medy vzniklé v místě, kde jsme doma. Místní květenu máme prostě v genech. Je dobré najít si „svého“ včelaře, jemuž věříme, že dělá „poctivý“ med, ve kterém je kromě nektaru a práce tisíců včel také velký kus včelařova srdce. Najít „pravého domácího“ včelaře nemusí být jednoduché, ale ani nemožné. Včelařství není běh na krátkou trať. Vědomosti, zkušenosti, dovednosti v tomto oboru se získávají dlouhé roky. Jako mnoho jiných věcí i „výrobu“ medu lze dělat šetrně s ohledem na včely a přírodu, nebo vše podřídit zájmu maximální výtěžnosti. Podporou včelaře neděláme dobrý skutek jenom pro něho, sloužíme též sobě. Najít kvalitní med v samoobsluze je v podstatě nemožné. Většinou se jedná o medy z velkofarem z hodně vzdálených zemí. Mnohdy jsou běžně prodávané medy nepřehlednou směsí z mnoha zdrojů, často ještě „doplněnou“ obyčejným cukerným roztokem nebo rostlinných sirupem, to už pak ovšem není med, byť se za něj vydává. Med totiž ze zákona může být pouze to, co vyrobily včely, aniž je do něj cokoliv přidáno. Popovídat si se včelařem osobně, nakouknout trochu pod pokličku tajemného světa včel, vidět, jak se med stáčí do sklenic, nic z toho v „sámošce“ nezažijete.

Co si u včelaře můžete koupit?
Plástečkový med: Med přímo v plástvi. Doma zavěsíme, odkrojíme svršky sklípků a necháme med volně vytékat. Anebo ho můžete vyžvýkat přímo z plástu, dostanete do sebe i trochu čistého včelího vosku, což prospěje vašemu trávení. Plástečkový med musí být výhradně na tzv. panenském včelím díle, to znamená, že voskový plást nebyl nikdy předtím včelami zakladen. Tento med je hodně vzácný a dostanete se k němu jen výjimečně. Vykapávaný med: Není získán odstředěním, ale prostým vykapáním, čímž zůstanou zachovány všechny původní vlastnosti medu. Tento med je velmi drahý, protože z plástve se nedostane všechen a je ho tedy méně. Lisovaný med: Získaný lisováním, což může být pomocí nějakého přístroje, nebo jednoduše „růčo“ vymačkáním. Vytáčený med: Získá se odstředěním v medometu. Nejběžněji kupovaný med. Můžete si obvykle vybrat med světlý, tmavý, smíšený květový, lesní medovicový, případně jednodruhové medy.

Krystalizace medu není na závadu kvality, právě naopak, krystalizace medu je známkou jeho kvality. Stačí sklenici s medem prohřát ve vodní lázni, dokud se krystaly nerozpustí. Teplota medu ale při zahřívání nesmí překročit 40 °C, jinak se znehodnotí nejcennější obsažené látky. Nejméně krystalizuje čistý, velmi světlý akátový med – vydrží tekutý často více než rok. Pomaleji krystalizuje i med lipový. Velice rychle krystalizuje med řepkový, který včelař sotva stíhá dostat před krystalizací z plástu.

Pastovaný med: Pastováním medu se provádí řízená krystalizace, kdy se krystaly medu zakulatí a tím z medu vznikne pasta, která se dobře roztírá. Nejčastěji se provádí pastování u květového medu, který má tendenci rychle krystalizovat. Propolis: Lepkavá pryskyřičná substance, kterou včely sbírají na pupenech stromů a keřů. Včely ji používají na tmelení vnitřních stěn úlu a mumifikaci těl vetřelců. Propolisu se připisuje celá řada účinků, mezi kterými převažují hlavně antibiotické a antivirotické vlastnosti. Medovina:Tradiční nápoj dávných národů. Nápoj vzniká kvašením medu naředěného vodou a přidáním koření nebo ovocných esencí. Medovina připravovaná studenou cestou neztrácí vzácné a cenné látky prvotřídního medu, které blahodárně působí na lidský organismus.

Zajímavosti:

* Sklenice s obsahem 1 kg květového medu je dokladem o opylení přibližně 3 milionů květů.

* Získávání medu v dávné minulosti je vyobrazeno i ve známé španělské jeskyni Bicorpa na malbách starých více než 10 000 let.

www.med.vcelarem.cz

www.majabee.cz

Pravý domácí časopis... je časopis. Pro mne to ale není jen sešit naplněný texty a obrázky. Je to energie celé té nádherné party, kterou tvoří autoři i čtenáři dohromady. Energie celého kmene, která se každý měsíc zhmotní v podobě dalšího vydání. Pokud mohu k té energii něco přidat, přispět, nejčastěji nějakou fotografií, mám vždy velikou radost. Vím, že v tu chvíli více dostávám, než dávám. Jestli máte malování světlem rádi tak jako já, můžete se na nějaké mé fotografie podívat na pixpo.cz

Profil Další články


Objednejte si předplatné
Předplatné