Rozhovor: Simona Tancerová - bylinkářka z ráje

Sjezdila cizí kraje, věnuje se tradiční čínské medicíně a józe, já jsem si ale se Simonou Tancerovou povídala hlavně o bylinkách. Věnuje se jim už dlouho, i když to tak nebylo vždy, bylinky si ji tak trochu samy našly. Simona je velmi usměvavá, mám dojem, že pokud by nebyla po ruce potřebná bylinka, stačil by jen pohled do její milé tváře a jednomu by se hned ulevilo. Možná je to i tím, že žije v krásném místě s kouzelnou zahradou, zkrátka v úplném ráji.

Rozhovor: Simona Tancerová - bylinkářka z ráje

Sjezdila cizí kraje, věnuje se tradiční čínské medicíně a józe, já jsem si ale se Simonou Tancerovou povídala hlavně o bylinkách. Věnuje se jim už dlouho, i když to tak nebylo vždy, bylinky si ji tak trochu samy našly. Simona je velmi usměvavá, mám dojem, že pokud by nebyla po ruce potřebná bylinka, stačil by jen pohled do její milé tváře a jednomu by se hned ulevilo. Možná je to i tím, že žije v krásném místě s kouzelnou zahradou, zkrátka v úplném ráji.

Text: Markéta Ovsíková

Delší čas jste pobývala v Austrálii. Co vás tam vlastně přivedlo?

Do Austrálie jsem jela, když mi bylo přibližně 22 let. Přivedla mě tam hlavně chuť cestovat a poznávat. Než jsem odjela do Austrálie, žila jsem dva roky v Paříži, splnila si svůj romantický sen z knížek pro dospívající dívky. Ale žít trvale bych tam nedokázala, zato v Austrálii ano. Tam jsem studovala čtyřletou školu přírodních terapií. Chtěla jsem studovat ještě několik dalších škol, některé byly více jógového zaměření, některé více duchovního, zkrátka bylo jich tam jak máku. Jenže jsem musela pracovat, často jsem měla i dvě práce najednou, abych měla na školu finance. Výborné je, že když má student v Austrálii zájem pracovat a zná alespoň základy angličtiny, vždycky nějakou práci najde. Já jsem pracovala v domově důchodců a v restauraci.

Rozhodnutí vrátit se do Čech bylo čistě vaše?

Kdepak. Rozhodli jsme se společně s manželem. Chtěli jsme založit rodinu a začali si pokládat praktické otázky typu: kde budeme bydlet, uživíme sebe i děti, kdo nám bude hlídat děti… A došlo nám, že doma jsou rodiče, kteří na nás čekají, kamarádi a také prostředí, které máme rádi a kterému přeci jen lépe rozumíme. A udělali jsme dobře, určitě by se nám děsně stýskalo.

Dlouhou už se zabýváte bylinkami, dokonce moderujete pořad Kouzelné bylinky v České televizi. Zabývala jste se bylinkami už před vaším odjezdem do Austrálie?

V té době pro mě bylinky byly hezké kytky na louce. Přírodu jsem milovala od dětství, ale speciálně o bylinky jsem se nezajímala. Zlom přišel až po hodinách fytoterapie na institutu TCM (tradiční čínské medicíny). Později jsem se začala pomalu pouštět do pěstování českých bylinek. A náhoda tomu chtěla, že kousek od zahrady, kde jsem začínala s bylinkami, natáčela Česká televize pořad Malá farma. Dokument o dvojici mladých lidí, jak se přestěhovali z města na venkov a snaží se hospodařit. Do jedné epizody vymýšleli výrobu kozího sýra s bylinkami, a tak si pro nějaké bylinky ke mně do zahrady přišli. Za pár let se pak z České televize ozvali znova, že připravují nový pořad o bylinkách a hledají moderátorku. To mě v mém bylinkaření trochu nakoplo a proces urychlilo.

Můžete porovnat běžné „laické“ používání bylinek u nás a v australských domácnostech?

Musím s radostí říci, že zvlášť poslední tři čtyři roky jsme v Česku bylinkářská velmoc. A jak mohu vidět v domácnostech mých přátel, bylinky tam mají v nějaké podobě vždy své místo. Austrálie je namíchaná z lidí celého světa a každá národnost si přivezla své zvyky a částečně i svou lidovou medicínu. To se těžko porovnává. Ale pokud srovnám českou domácnost a italskou, Italové bylinky používají do jídla, Češi spíše na bylinné čaje. Patrného rozdílu jsem si všimla v sortimentu evropských a českých lékáren. Jako by ty české nechtěly přistoupit na zájem lidí o bylinné produkty. U našich sousedů běžně najdete v lékárně homeopatii, byliny a bylinné čaje, Bachovy esence a další.

Kde je hranice mezi bylinkami a kořením? Například moje oblíbená majoránka. Čaj připravím z majoránky – bylinky, ale do bramboračky nasypu majoránku – koření.

Rozdíl je v množství, to je vše. Jsou to stejné rostliny, jen pokud je používám v malém množství i každodenně do jídla, jedná se o koření. A pokud už nastal problém, rostlina se stane bylinkou a léčí většinou ve větších dávkách, ve formě čaje či tinktury, ale po omezené období. Uvedu případ vaší majoránky. Majoránka obecně uvolňuje křeče hladkého svalstva, v jídle tedy působí hlavně proti nadýmání, harmonizuje trávení. Jídlo díky majoránce lépe strávíte. Čaj z majoránky podávaný teplý, nalačno, třikrát denně se osvědčil v lidovém léčitelství při bolestivé menstruaci tím, že opět uvolňuje křeče, ale tentokrát v oblasti dna pánevního. Rozdíl je tedy ve způsobu podání a množství.

Máte sama nějakou bylinku, na kterou nedáte dopustit?

Jaterní bylinky mi dělají moc dobře, jsou to hořké bylinky jako pelyněk estragon, vlaštovičník, benedikt čubet a hořec žlutý. Používám je hlavně na jaře. V létě využívám mátu, která hezky zchlazuje v horkých dnech, a dělám čaj i z ovoce. Na podzim se pomalu vracím k tzv. zahřívacím bylinkám a také trochu sladkým, jako je meduňka, měsíček. V zimě potom přidávám do bylinkového čaje koření jako hřebíček, skořice a pár kapek lichořeřišnicové tinktury, která preventivně chrání močový systém. Ten v zimě snadno nastydne.

Původně pocházíte z Českých Budějovic, což je velké město. Teď žijete na chalupě u Českého Krumlova a máte zahradu. Předpokládám, že pro vás jako milovnici bylinek je to ráj.

Naprostý ráj. Je tu hezky. Ale i České Budějovice jsou moc pěkné město a hned za jeho hranicemi je příroda krásná a relativně čistá. Celý jihočeský kraj je krásný, škoda jen, že se ve městech, jako jsou třeba Budějovice, nesází více stromů.

Bylinky si tedy pěstujete sama. A dokonce jsem se dočetla, že máte tzv. tematické záhony – třeba pro včelky a čmeláky. To se mi moc líbí. Pro koho jsou určené ty další?

Pro děti, tedy spíše pro maminky, aby věděly, které bylinky jsou bezpečné a vhodné pro nejmenší. Dále máme v zahradě záhony s bylinkami například na zažívání, dýchací systém, močové ústrojí, na klid v duši nebo i afrodiziakální.

Připravujete si sama nějaké bylinné produkty jako tinktury, masti nebo sirupy? A co bylinková vína?

Postupně se učím u zkušenějších bylinkářek a na základní věci už si troufnu. Takže dělám tinktury, masti i sirupy, ale pouze z bylinek pro „začátečníky“. Netroufnu si používat bylinky jedovaté, které se musí homeopaticky ředit. To už je „vyšší bylinková“ a k tomu je třeba se roky učit u dobrého učitele. Ale i s mými základními znalostmi si vystačím a běžné nemoci řešíme doma pouze bylinkami. Léčivá síla bylinek je hlavně v prevenci, tedy v každodenním používání.

Jakou bylinku byste doporučila Pravému domácímu časopisu?

Váš časopis čtu moc ráda, protože je plný domácí pohody. Když v něm dlouho listuji, mám pocit, že žít život ve šťastné rodině a vymýšlet společné legrace je nejlepší obrana proti občasnému tlaku z okolí. A první bylinka, která mi vás připomíná, je měsíček lékařský. Tato bylinka svou barvou i obsahovými látkami zlepšuje náladu. A připadá mi, že pití bylinkového čaje s měsíčkem a čtení vašeho časopisu je výborná kombinace proti podzimním melancholiím. Dokonce se říká, že při dlouhodobém užívání dokáže zvýšit odolnost organizmu proti stresu…

Simona Tancerová

1992 ukončila Střední zdravotní školu (Všeobecná sestra)

1992–1996 studovala jazyky ve Skotsku a Francii

1996–2001 absolvovala 4leté studium na fakultě Přírodních Terapií, Austrálie, Sydney (Collegue of Natural therapies)

2000 ukončila kurz „Kijóga trenér“ a „Zenshiatsu masér“

2007–2010 studovala Tradiční čínskou medicínu v Praze (Škola čtyřech dovedností)