Rozhovor: Rudiger Dahlke - umět číst vzkazy duše

Nestoná, nenavštěvuje lékaře, ač jím sám je, a kdysi dokonce léčil v klasické v nemocnici. Německý lékař, psychoterapeut a spisovatel Ruediger Dahlke se už desetiletí věnuje psychosomatické medicíně, dá se říci, že je jejím průkopníkem. Nejdřív si ale musel několikrát polámat kosti, aby se jeho život ubíral tímto směrem. Od té doby napsal více než 40 knih, pořádá po světě semináře a přednášky. V půlce září o symbolech nemocí i o „stravě pro klid duše“ přednášel i v Praze. Půst jsem zatím nezkusil, ale na maso jsem po rozhovoru s Ruedigerem začal mít ještě menší chuť než obvykle.

Rozhovor: Rudiger Dahlke - umět číst vzkazy duše

Nestoná, nenavštěvuje lékaře, ač jím sám je, a kdysi dokonce léčil v klasické v nemocnici. Německý lékař, psychoterapeut a spisovatel Ruediger Dahlke se už desetiletí věnuje psychosomatické medicíně, dá se říci, že je jejím průkopníkem. Nejdřív si ale musel několikrát polámat kosti, aby se jeho život ubíral tímto směrem. Od té doby napsal více než 40 knih, pořádá po světě semináře a přednášky. V půlce září o symbolech nemocí i o „stravě pro klid duše“ přednášel i v Praze. Půst jsem zatím nezkusil, ale na maso jsem po rozhovoru s Ruedigerem začal mít ještě menší chuť než obvykle.

  Jedna z vašich nejznámějších knížek se jmenuje „Nemoc jako řeč duše“. Jak k nám naše duše promlouvá prostřednictví nemocí?

Lidé už si to začínají postupně uvědomovat. Cokoli dostatečně neprožijeme na vědomé úrovni, propadne se do úrovně těla a projeví se tam. Je třeba rozvíjet širokou a otevřenou mysl, jinak se daný problém nebo dané téma projeví na těle. Nemoc je odrazem nějakého nedostatku duše. Tohle téma mě vždy zajímalo. Vztahem mezi nemocí a duší jsem se začal více zabývat také po té, co jsem nějaký čas pracoval jako lékař v nemocnici, a po té, co jsem se tam setkal s relativním nedostatkem úspěchu „moderní“ západní medicíny.

Jakými nemocemi jste si v životě sám prošel? A víte, co vám vaše duše sdělovala, co bylo příčinou těchto nemocí?

Doteď jsem měl štěstí, že mě zatím žádné nemoci nepostihly. Ale jako náctiletý jsem si třikrát za sebou polámal kosti, takže jsem musel ukončit svou lyžařskou kariéru. Dnes jsem moc rád za to, že jsem doktor, a ne stárnoucí bývalý lyžař.J Takže si myslím, že jsem potřeboval všechny ty tři nehody i zlomené kosti, abych změnil směr svého života k lepšímu. Samozřejmě, že jsem to mohl pochopit už po první nehodě, ale tehdy v mládí jsem ještě neměl ani tušení o významu nemocí, nehod a problémů. Tak jsem si to musel prožít třikrát…

Jak tedy nemocem předcházet? Jak poznáme naše vnitřní nevyřešené problémy, které mohou vest k nemocím?

Můžeme se naučit porozumět jazyku našeho těla, to je právě to, čím se zabývám, co učím na svých seminářích a přednáškách. Těžko to shrnu do pár slov. Když ale rozumíte svému problému a archetypu, který se za ním skrývá, můžete se podle toho zachovat. Místo toho, abyste nechali svůj imunitní systém bojovat, můžete bojovat třeba slovy. Jakmile se to naučíte, nepotřebujete už, aby vás tělo upozorňovalo záněty. To je pravá prevence. Západní medicína naopak navrhuje jen včasnou diagnózu, která je samozřejmě lepší než pozdní diagnóza, ale nemá nic společného s pravou prevencí.

Máte pocit, že lidé v dnešní době více přijímají vztah mezi duší a nemocí?

Ano, jsem si jistý, že to tak je. Minimálně v německy mluvících zemích a v Itálii, kde pracuji nejčastěji a kde vnímám reakce lidí na své knihy.

Přesto, stále je velké množství těch, kteří si tuto souvislost nepřipouštějí. Jak se vypořádáváte s kritikou a s různými názory od některých lidí nebo od západních lékařů?

Na tento druh kritiky jsem zvyklý, ale jak jde čas, pomáhá mi i věda. Například jsem byl dlouho kritizovaný za doporučování půstu zejména pacientům s rakovinou a nedávno američtí vědci doporučili těmto pacientům to samé a podložili to vědeckými daty. Přes čtyřicet let říkám lidem, aby nejedli maso. Od té doby se objevilo mnoho studií se stejným názorem. Takže už jen čekám, až bude psychosomatická medicína uznána všeobecně, i západními lékaři.

Jde moderní medicína s vaším současným přístupem k léčení nějakým způsobem dohromady?

Jakákoli forma medicíny jde velmi snadno dohromady s přístupem k „nemoci jako symbolu“. Já osobně spoléhám především na přírodní medicínu. Nicméně u některých diagnóz, jako je třeba dětská leukemie, může západní medicína nabídnout velmi důležitou pomoc, kterou musím znát a doporučit, když je to v konkrétních případech třeba. Správný čas zajít ke klasickému lékaři je také při diagnostice. Například pro výsledky krevních testů. Léčbu bych naopak vždy nejdříve začal přírodními způsoby, jako je půst, změna výživy, pohyb, meditace a tak dále. Sám k doktorům vůbec nechodím, ale kdybych musel, dal bych přednost těm s čínským nebo s indickým Ájurvéda přístupem, případně specialistům na homeopatickou léčbu.

Stravě se věnujete hodně, jedna z vašich knih se jmenuje „Strava pro klid v duši“. Jste stoprocentní vegan, nebo děláte někdy výjimky? Jak dlouho se takto stravujete a co vás k tomu přimělo?

Jsem vegan deset let a už před 40 lety jsem byl vegetarián. Rozhodl jsem se být veganem, když jsem si přečetl čínskou studii Colina Campbella. Tato studie popisuje vztah mezi zvířecími produkty, jako je maso nebo mléko, a nemocemi, jako jsou srdeční choroby, cukrovka, některé druhy rakovin…

Říkáte, že když kuřákům na krabičky píšeme „cigarety mohou zabíjet“, měli bychom například na jogurtu nebo mase psát něco podobného. Jsou opravdu tak nebezpečné jako cigarety?

Podle některých studií ano a možná ještě více ve vztahu k problémům žil a srdce. Profesor Colin Campbell říká a ve svých studiích dokazuje, že nejvíce nebezpečné je mléko, protože je to nejrozšířenější karcinogen na planetě.

Jak může lidem pomáhat půst. Jak dlouho a jak pravidelně ho držíte vy?

Pravidelně držím půsty více než 40 let. Nyní ho každý rok prožívám i se svými pacienty na dvoutýdenních seminářích. Oni si mohou vybrat, jestli chtějí vydržet týden nebo dva, já držím půst vždy oba týdny. 7denní půst je ideální začátek přechodu na veganskou stravu (na „peacefood“) a na novou úroveň energie.

Také tvrdíte, že můžeme žít déle, pokud se naučíme správně využívat sluneční světlo a lépe produkovat serotonin. Dal byste nám k tomu nějaké tipy?

Sluneční svit je tak důležitý nejen kvůli serotoninu, ale hlavně kvůli vitamínu D, který mimo jiné pomáhá předcházet rakovině. Nejméně každý třetí den bychom si měli dopřát sluneční koupel na 15 minut na co největší část našeho těla. V zimě si beru veganské vitamínové kapsle. Na serotonin si denně beru lžičku přírodního mixu z rostlin bohatých na L-Tryptophan.

Základní pravidlo pro zdraví je akceptovat a rozumět svým vlastním symptomům na jakékoli úrovni a vzít si z nich vzkaz, nehledě na to, jestli jsou v našem těle, duši nebo v okolí. Pro zdravý život je také dobré se pravidelně hýbat.

Žijete podle všech těchto pravidel vy i vaše nejbližší okolí, nebo je občas porušíte?

Snažíme se, jak to jde. Držím se své stravy, ale jsem často líný se pravidelně hýbat.

www.dahlke.at

Ruediger Dahlke * 1951

- rakouský lékař a psychoterapeut, průkopník psychosomatické medicíny

- poblíž rakouského Grazu založil léčebně-vzdělávací centrum TamanGa

- autor více než 40 knih, neznámější: Nemoc jako řeč duše – prostředek k porozumění řeči vlastního těla, k výkladu vlastních symptomů i k navázání vztahu s duševními příčinami nemoci. Nemoc jako symbol – návody, jak si sami pomoci, jak se vyrovnat s vlastními nevyřešenými problémy a úkoly, které musíte zvládnout, abyste současně zvládli svou chorobu.