Psychologie výživy

Nikdy v životě jsem nebyla hubená, ale ani tlustá. Jsem zkrátka tak akorát, ale většinu života stále přemýšlím nad tím, co jím, jestli toho jím správné množství, jestli po tom nepřiberu atd. Asi je za tím moje snaha dělat všechno perfektně a všem se zavděčit, být chválena a zkrátka dělat věci správně. Už mě to ale nebaví. Mám pocit, že se všechno točí jen okolo jídla. Nechci na něj pořád myslet. Proč se pořád vážit a hlídat, hlídat a vážit. Připadá vám to ujeté? Věřte, že mně také.

Psychologie výživy

 
Míšin příběh
„Jako každá dívka, i já jsem si v dospívání prošla obdobím intenzivního cvičení a vyhledávání informací o tom, jak jíst zdravě a tak, abych už nikdy v životě nepřibrala ani deko. Později jsem spíš začala řešit ustavičné zdravotní problémy a hledala jsem systém, podle kterého bych se mohla stravovat a zajistit si hladce fungující organismus plný energie. Moje hledání mne zavedlo i do zahraničí, kde jsem studovala jeden ze směrů zdravé výživy a chtěla se stát výživovým poradcem a pořádat kurzy teorie i vaření. Můj život se pak ale odehrával mezi stěnami bohatě vybavené kuchyně nebo u počítače, kde jsem stále brouzdala recepty, články o stravě a sepisovala vlastní kuchařské pokusy na svém blogu. A pak přišlo rozčarování – zdravotní potíže se spíše zhoršovaly, začala jsem vykazovat známky slibně se rozvíjející poruchy příjmu potravy a psychicky jsem se také necítila zrovna nejlépe. Věděla jsem, že tudy cesta nevede, ale ještě jsem nevěděla, kudy se mám vydat. Velmi jsem se bála opustit svět, ve kterém je zdravá strava velkou prioritou a něčím, co mi dodává pocit bezpečí. Pomáhaly mi duchovně laděné knihy a rozličné terapie, ale vždy jsem se zas pro jistotu vracela do svého ‚vězení‘.“

Naštěstí pro ni a možná i pro nejednoho z vás Míša jednoho dne narazila na informaci o americkém Institute for the Psychology of Eating (volně přeloženo Institut pro psychologii výživy), který na svém webu uveřejňoval velké množství článků přesně o tom, co ji trápilo. Začala číst a číst a propojovat si spletité detaily o fungování lidské mysli, pokud jde o jídlo a tělesné i duševní zdraví.

Jak to strávit

Víte například, že optimální stav pro trávení, vstřebávání živin a spalování kalorií je pouze takový, během něhož jsme ve fyziologické klidové reakci, odborně řečeno ve stavu „parasympatické dominance“? Jakmile je aktivovaná opačná větev autonomního nervového systému, tzv. sympatikus, je celé tělo ve stavu stresu, kdy se zaměřuje jen na přežití a „vypíná“ funkci celé trávicí soustavy? Velmi zjednodušeně řečeno to znamená, že máme jíst v klidu, bez stresu, s požitkem, bez výčitek, s chutí. Kdo tak ale dnes skutečně jí. Zaměřujeme se na to, co jíme, a přestali jsme myslet na to, jak jíme.

A Míša pokračuje: „Tato klíčová znalost mi pomohla pochopit, proč jsem se nikdy nemohla uzdravit, pokud jsem se neustále bála toho, že mi jídlo ublíží, a měla pocit, že pořád nejím dostatečně ‚správně‘. Nebo, věděli jste, že potěšení z jídla je naprostou nutností, pokud chceme zajistit, že v našem těle správně proběhne trávicí proces a přijaté živiny se zužitkují, namísto toho, aby se hned z těla vyplavily ven? Já jsem toho potěšení z jídla už moc nezažívala, kvůli tomu, že jsem vždy měla mnoho oblíbených potravin zakázaných, protože by mohly ohrozit moje křehké zdraví. Najednou jsem si začala uvědomovat, že jednostranné zaměření na fyzické tělo a na příjem maximálně ‚čisté stravy‘ není tím, co by mi dokázalo vrátit energii, která mi tolik chyběla. Moje duše totiž mezitím strádala a toužila po přirozeném vztahu k jídlu plném lehkosti a radosti.“

Pryč z vězení

Míša během několika měsíců prošla výcvikem na kouče psychologie výživy, který zmíněný Institut nabízí v online podobě zájemcům z celého světa. Dala si dohromady velké množství souvislostí, nejen co se týče toho, jak doopravdy na fyziologické úrovni funguje náš metabolismus, ale především toho, jak velkou roli v něm hrají naše myšlenky, emoce, námi vytvořený příběh o sobě a o světě, ale i naše schopnost vnímat posvátný rozměr ve všem kolem nás, včetně našeho těla a potravy do něj vkládané. Jsme zahlceni stále novými a novými výsledky výzkumů o stravě a o lidském zdraví, ale většina z nás je spíše zmatená a nezvládá pojmout tak velké množství informací. Jsme uvězněni našimi výživovými směry, aniž bychom si to uvědomovali. Zároveň nám neustálé analyzování nepřináší výsledky, po kterých prahneme. Měli bychom jíst opět s radostí a důvěrou, abychom se ve svém těle cítili svobodně a v pohodě.

Často nás trápí třeba nadváha, a přestože zkoušíme kdejakou dietu a cvičební plán, tak stále nedosahujeme své mety. Mnozí z nás, ale i z těch, kteří mají podle názoru většiny „dokonalou postavu“, se ve svém těle cítí nešťastní a chtějí mít vyšší sebevědomí a být se sebou spokojení. Jiní se bojí jídla, protože mají pocit, že nad ním nemají žádnou kontrolu, neví, jak se zbavit záchvatů přejídání a neustálých nutkavých myšlenek na jídlo, které je pro ně často jediným způsobem, jak umlčet nepříjemné emoce. Míša si vyslechla i spoustu příběhů od lidí, kteří jsou podle lékařů vlastně zdraví, a přesto stále trpí trávicími potížemi, slabou imunitou, nedostatkem energie či psychickými výkyvy, jež často mají psychosomatický základ, který ale klient ne vždy umí sám rozkrýt.

Víme, že jíme

Máte pocit, že píšeme právě o vás? Jak z toho ven? Váš životní styl musí odpovídat biologickým potřebám vašeho těla, což v praxi znamená skoro vždy zpomalení v jídle i v životě obecně, sladění se s vlastním přirozeným rytmem, naslouchání moudrosti těla, prohloubení potěšení, odstranění negativních myšlenkových vzorců, identifikaci hlavních stresorů, efektivní zacházení s emocemi apod.

Základem je celý proces kolem jídla zpomalit: před jídlem se několikrát zhluboka a vědomě nadechnout a vydechnout, aby se v těle aktivovala klidová fyziologie, během jídla nehltat a vyhradit si na hlavní jídlo ideálně zhruba půl hodiny čistého času. Jakoukoliv rychlost tělo vnímá jako symbol ohrožení zvenku, a upadá tudíž do stresové reakce. Trávicí procesy spouští náš mozek, který vyžaduje smyslové vjemy spojené s potravou, proto je nezbytné dávat jídlu naši pozornost, skutečně plně vnímat, co se zrovna děje, jak jídlo vypadá, voní, chutná apod. S tím souvisí i zcela biologicky daná potřeba potěšení – pokud náš mozek žádné potěšení z jídla nezaznamená, přeloží nám to jednoduše jako „Mám hlad! Chci víc jídla!“.

Mezi další tipy patří např. jíst nejvíce v první polovině dne (zejména v poledne) a k večeru množství jídla postupně ubírat, či nejíst několik hodin před spaním, kdy se náš metabolismus přirozeně zpomaluje. Svému tělu také prospějeme, pokud nebudeme o tom, co jíme, smýšlet negativně, nebudeme se jídla bát, a naopak budeme každý pokrm vnímat jako dar, jako příležitost k zastavení se a k radostnému prožitku. Dalo by se skoro říct, že čím více budeme jídlo milovat, tím více bude ono milovat nás.

„Často tvrdím, že jsem především tlumočníkem, který dotyčnému tlumočí to, co se mu jeho tělo snaží sdělit. Pokud se objeví jakýkoliv symptom, nemoc, ale třeba i přírůstek či úbytek váhy, nebo nekontrolovatelné chování kolem jídla, je to vždy poselství, kterému musíme nejdříve porozumět, a až potom se pokusit o to, aby tyto projevy odešly,“ dodává závěrem Míša.

Mgr. Michaela Pavlíková vystudovala původně etnologii na Filozofické fakultě UK, ale po studiu na Institutu pro psychologii výživy v USA se začala věnovat koučinku v tomto oboru. V současné době žije na Berounsku a s klienty se setkává dle dohody v Praze, Berouně či Dobřichovicích. Jejich problémy s nimi konzultuje i po telefonu či skype.

Mrkněte na: www.cestaskrz.cz

Institute for the Psychology of Eating: www.psychologyofeating.com

Zuzka naskočila do projektu s názvem Pravý domácí ještě předtím, než vůbec vznikl. Nejdříve měla na starost naši fanouškovskou základnu na facebooku, kterou vypiplala a věnovala jí péči. Zkusila si i psát a zalíbilo se jí to. Do budoucna by chtěla psát víc. Zajímá se o témata jako jsou udržitelné stavitelství, permakultura, přirozené porody, divoké bylinky, zdravé a udržitelné stravování, přirozená péče o děti a techniky duševního rozvoje.

Profil Další články


Objednejte si předplatné
Předplatné