Proč je biobavlna bio? A co schází k tomu, aby jí byl dostatek? Budete se divit!

Tak jsem se zase po roce objevila v Africe. Od té doby, co jsem svůj život obohatila o jednu malou mulatku, mou vlastní dceru, jsem si zajistila pravidelné výlety do západní Afriky za mou novou exotickou rodinou. Ačkoliv tady jsem za exota já. Děti i dospělí na mě na ulici křičí JOVO. Místní výraz pro bledé tváře. A občas mi k tomu přihodí i jakousi posměšnou písničku. Ale o tom ty výlety do Afriky jsou. O zvídavých pohledech místních obyvatel, o denní dávce malaronu, o klimatizovaných ložnicích a autech a kulturním šoku především v oblasti výchovy dětí.

Proč je biobavlna bio? A co schází k tomu, aby jí byl dostatek? Budete se divit!
Abych si dovolenou alespoň trochu užila po svém, dala jsem si rande s místní asociací výrobců bavlny. Benin, tedy země původu mého přítele, pěstuje bavlnu na více než čtyřech stech tisících hektarů. Z jednoho hektaru dostanete přibližně tunu bavlny. Z tuny bavlny se dá vyrobit třeba šest tisíc triček.

[time-restrict on="2019-09-07"]

Pěstuje se tu také bio bavlna. Certifikovaná, bílá jako sníh, zavlažovaná přirozeně bohatými srážkami v období dešťů. Letos jí vyprodukovali devět tisíc tun, což jsou necelá dvě procenta celkového objemu. Pěstují ji bez chemických hnojiv – ta jsou nahrazena kompostem. A postřiky proti škůdcům, ty slavné pesticidy, které mají mnoho negativních vlivů na lidské zdraví, jsou nahrazeny esenciálními oleji. Květy bavlníku totiž přitahují všemožné brebery. Přes noc můžete přijít o veškerou úrodu! Pole je tudíž nutné něčím postříkat, ale proč zrovna toxickými chemikáliemi? Proč se nepěstuje víc bio bavlny? Čekala jsem, že je to kvůli malým výdělkům z půdy. Že by to bylo ekonomicky nevýhodné. Není to tak. Z hektaru pole dostanete tunu konvenční bavlny stejně jako bio bavlny. Největší překážkou je, že není kompost. Chybí kompost! Taková blbost! Vždyť kompostovat může každý. Lidi tu mají buď zahrady, nebo prostor vedle boudy z plechu. Místa pro kompost je tu habaděj. Ale vyrobit kompost v Beninu je prý moc drahé. Je pravda, že i u mojí tchyně je za barákem velký pytel, do kterého se hází všechno. Plasty, plechovky, listí, šlupky z manga. Extra pytel na kompost by se jí tam bez problémů vešel. Ale vzhledem k tomu, že tu veřejné odpadkové koše zavedli teprve letos, že i svoz odpadu je tu pro vyšší sociální vrstvu a většina bordelu od igelitových pytlíků po prázdné škeble se prostě válí kdekoliv, bych toho po nich s kompostováním chtěla asi přespříliš.

[/time-restrict]

Celý článek vyšel v Pravém domácím časopisu č. 2018/09

Přečíst/koupit v digitální podobě

V papírové podobě k zakoupení u České pošty:

Tel: 800 300 302 nebo e-mail: postabo.prstc@cpost.cz​

Kamila Boudová je u nás známá jako Falešná Pařížanka. Po tom, co napsala pouze čtyři sloupky o svém životě v hlavním městě módy navzdory vlastním hodnotám, dostala nabídku napsat knihu. A samozřejmě ji využila.

Profil Další články


Objednejte si předplatné
Předplatné