Permakultura: Jana Kotoučková

 Je zahradní architektka, ekoporadkyně a jedna z prvních průkopnic permakultury u nás. Permakultura je sice takzvané „grassroot“ hnutí určené pro každého, ale stejně je fajn, když se občas zapojí i odborník na zahradničení a zemědělství a ochotně se s ostatními podělí o užitečné věci, které v rámci „oficiálního“ vzdělání pochytil. Jana je právě ten případ.

Permakultura: Jana Kotoučková

Text: Eva Hauserová

Sbírka odrůd

Permakulturní dávnověk v českých zemích se datuje do druhé poloviny devadesátých let minulého století, kdy k nám přijeli britští lektoři George Sobol a Patsy Garrard a „vyučili“ první várku českých a slovenských permakulturníků. Ti si pod vedením nezapomenutelného průkopníka Karola Končka založili společnou organizaci Permakultura CS, přestože Československo už tehdy bylo rozděleno. Jana Kotoučková tehdy stála u zrodu tohoto spolku. Proto není divu, že jsem ji odjakživa potkávala na různých permakulturních akcích. Pracuje v jihlavské ekoporadně a bydlí v Cejli u Jihlavy, a tak to má maličko blíže do Brna nežli do Prahy, ale pilně dojíždí na akce do obou velkých měst. Nejčastěji stopem. Uskutečňuje totiž v praxi vizi skromného života za minimum peněz.

Svůj permakulturní vývoj popisuje Jana takto: „Po mateřské s druhým synem, kdy jsem se už ekologií a filozofií udržitelnosti trochu zabývala, jsem objevila kurz permakulturního designu a to mě nakoplo. Řekla jsem si: To je ono! Když mi pak na škole, kde jsem učila ekologii, neprodloužili smlouvu, založila jsem pod hlavičkou ČSOP (Český svaz ochránců přírody) neziskovou organizaci Ekoinfocentrum. ČSOP mi zároveň finančně pomohlo se zakládáním genofondového sadu.“ Asi bychom měli vysvětlit, že genofondový sad uchovává staré a krajové odrůdy ovoce. Jana zmapovala katastrální území obcí ve svém okolí, hledala staré a regionální odrůdy ovocných stromů, a když našla, vyprosila si od lidí jejich rouby. Tedy až tak jednoduché to nebylo. Pomohl jí kurz extenzivního ovocnářství, kde se učila určovat odrůdy a tabulky ČSOP na zanesení mapovaných odrůd. Má to prostě svůj systém. Takhle shromáždila sbírku asi 20 regionálních a starých odrůd, jako např. Boikovo, Řehtáč soudkový, Sudetská reneta, Malinové hornokrajské…

Ukázkový projekt Čeřínek

Svůj ukázkový PK projekt Jana nazvala podle blízkého kopce Čeřínek. Nejde o žádný romantický vesnický statek, rodinný domek Kotoučkových je dost typická stavba z 80. let, má ale krásnou polohu na svahu nad rybníkem a pozemek o rozloze 1,5 ha, který Jana začala obhospodařovat permakulturním způsobem v roce 1999.

Na kurzu permakultury – kde se hledají neotřelá a přitom přirozená řešení – přišla na dobrý způsob, jak využít část své země, nad kterou by někdo jiný ohrnul nos: „Na podmáčené části pozemku, který nám byl vrácen v restituci, jsem založila s pomocí dotací pro zemědělce vrbovou matečnici.“ Teď může používat vrbové pruty při realizacích zahrad k výsadbě vrbičkových struktur (různých altánků, prolézaček a týpí) a také na košíkaření.

Na pozemku najdete také polykultury bylin, zeleniny a trvalek, kamenné struktury, tůňky nebo jedlé živé ploty. Kotoučkovi jsou soběstační, co se týče vytápění domu – ze svého pozemku mají dostatek dřeva.

V permakulturním designu je důležité přizpůsobovat se pozemku, který máte, nechat přírodu, aby všechno zařídila za vás, a zasahovat co nejméně: „Genosad je na jižním sedle, zatímco v místech, kde byla vysoko hladina spodní vody, jsem za pomoci dotací založila tůně. Nechala jsem obnovit meze na pozemku, využila kamenů z likvidovaného kamenného moře na jeho ohraničení.“ Podotkněme, že kamenné zídky jsou důležitý a vítaný prvek, poskytují ubytování různým živáčkům a vytvářejí příznivé mikroklima, protože absorbují sluneční teplo.

Permakultura se týká také lidí

Neméně důležité než řešení zapeklitostí pozemku a jejich vtipné využívání je pěstování vztahů mezi lidmi a místní komunity. Projekt Čeřínek je otevřený setkáním spřízněných duší, pořádají se tu praktické workshopy (kosení, práce s kamenem, vrbové stavby, zpracování bylin…), v plánu je výukové středisko. Letos v červnu se tu konala letní permakulturní konvergence – volné víkendové setkání příznivců permakultury spojené s kurzem kosení a bylinkářskou exkurzí po okolí.

Jana stále spolupracuje s ČSOP a provozuje jako hlavní „tahounka“ Ekoinfocentrum v Jihlavě – ekoporadnu pro veřejnost. Ta mimochodem také zdárně recykluje odložený textil, moje poslední návštěva skončila nákupem skvělého svetříku a bundy po 40 Kč, které od té doby neustále nosím.

Své aktivity zaměřené na osvětu a propojování lidí popisuje Jana takto: „V rámci projektů Ekoinfocentra jsem se rozhodla víc propojit biozemědělce s veřejností, tedy potenciálními zákazníky. Pořádala jsem nejprve besedy s biozemědělci, potom výlety na biofarmy a nakonec jsem začala pořádat každoročně v září biojarmark. Stejně tak jsem každoročně začala promítat pro školy i pro veřejnost filmy v rámci takzvaných Ozvěn Ekofilmu. Dokumenty a shromažďování fakt na daná témata, to je moje!“

Aby se to vsáklo

Ekoinfocentrum pořádá také třeba exkurze do Rakouska, kde se účastníci mohou inspirovat projektem Soběstačný dům, farma, obec. V projektu Přírodní zahrady bez hranic Jana pracuje jako poradkyně, projektantka, realizátorka i certifikátorka přírodních zahrad. „Tento projekt zachránil mnoho školních zahrad od jejich prodeje, zastavění či likvidace. Při výjezdech na certifikace jsem poznala mnoho nádherných soukromých i školních zahrad. Podílím se také na ekologické certifikaci budov, kde mám na starosti certifikaci v oblasti biodiverzity,“ líčí a přejde ke svému nejnovějšímu zájmu. „Začínám se stále více zabývat vodou v krajině i v urbanizovaném prostoru. Po projektu pro zemědělce Šetrná péče o půdu, kde bylo cílem udržení úrodnosti a zadržení vláhy v půdě, nyní připravuji a realizuji semináře pro obce na téma ‚zásaky dešťových vod v obcích‘ a pro školy rozšířeně ‚Stromy a voda‘. Každý rok zmizí 1 % spodních vod v nenávratnu a nikoho to nevzrušuje. Všechny okolní vyspělé státy zasakují dešťovou vodu v místě spadu nebo poblíž, jen my stále všechno ženeme do řek a dál do moře.“

Proto je jejím snem vybudování centra pro udržitelný rozvoj, které by spojovalo stránky ekologické, sociální i ekonomické.

S čím vám pomůže jihlavská ekoporadna (podle webu www.ekoinfo.ecn.cz):

  1. úspory energií v domácnosti (spotřebiče, voda…), ve výstavbě (poradna v programu Zelená úsporám apod.)
  2. ekologické zemědělství (kontakty na biozemědělce, akce jako biojarmarky)
  3. třídění a zpracování odpadů
  4. ekologická domácnost (děti, praní, čištění, barvy, nábytek, elektronika, elektro…)
  5. poradna pro přírodní zahrady +projekce a realizace zeleně včetně podávání žádostí a administrace projektů
  6. kořenové čistírny
  7. informace k ochraně půdy, vody a ovzduší
  8. studovna – nabídka vzdělávacích materiálů studentům, učitelům