Nejkrásnější kavárny v Praze. Znáte je?

Třicet let pro mě Praha byla městem svátečních příležitostí. Jezdila jsem sem léta tříbit své vizuální vnímání do galerií umění, na urbanistické procházky i do sedaček divadel. Pak přišla první návštěva Prague coffee festivalu a espresso baru EMA následovaná vlnou nadšeného rozšiřování kávových obzorů a objevování moderních kaváren s výběrovou kávou. Vzorný kavárenský povaleč jsem už od dob středoškolských studií, ze kterých ve mně utkvěla možná nejvíc právě ta zostřená vnímavost na detaily, prostory, atmosféru. Chvíle silného vizuálně expresivního vnímání se zapínají samy od sebe na procházkách, nad knihami, v přírodě i dopravních prostředcích. A když se zapnou v kavárně, vznikne takový neobvyklý TripAdvisor, který neboduje zákusky nebo čistotu záchodů, ale mluví spíš o náladě jednotlivých míst.

Nejkrásnější kavárny v Praze. Znáte je?

Všechny kavárny, o kterých vám dnes něco povím, mají jedno společné – podávají kvalitní, většinou výběrovou kávu s perfektním servisem. Přitom je každá zcela odlišná. Každá z nich je tou mojí nej kavárnou. Jedna pro šálek o samotě, jiná pro přátelská setkání.

Jediný doušek

Letos byla letní Praha víc než horká. Při toulkách v jejích ulicích je snadné ukrýt se před sluníčkem do malinkatého espresso baru Onesip coffee. Smysly rozjitřené melodiemi cizích řečí a nekonečně se proměňujícími plochami fasád si tady přijdou na své. Pro téměř každý z nich je tu trocha radosti. Prostorem voní výběrová káva z anglické Round Hill Roasters, kterou tu připravují na nablýskané mašině La Marzocco s mechanickými pákami. Díky objednávkám u pultu má každý možnost sledovat tu symfonii zblízka. Tenký proužek espressa vytéká do šálku, baristi neslyšně šlehají pěnu, kterou pak do espressa přesnými pohyby malují obrázek. Na světě je nejchutnější cappuccino, které můžu v Praze dostat. Sedám si na jednu ze tří židliček před otevřené okno. V jeho rámu je malinkatý chemex s nesvázanými květinami. Tři místa nejsou pro kavárnu moc, ale pro tenhle okamžik to stačí – jsem tu sama. Kde je horká a milionová Praha v tuhle chvíli, kdy se proplétám řádky článku o minimalismu, užívám si všudypřítomnou vůni kafe a žasnu nad tou jednoduchou kytkou? Nenechá na sebe dlouho čekat. Pár cizinců sem zajde na něco dobrého, pak dvě slečny pro espresso na ledu. Rozhodnou se vypít své nápoje venku za otevřeným oknem. Naše hlavy jsou stejně blízko, jako bychom seděly u jednoho stolu, ale okno vzbuzuje pocit oddělenosti, takže si jedna z nich bez zbytečného ostychu začne prozpěvovat melodii, kterou zaslechla při objednávání kávy uvnitř. To je nálada Onesip coffee.

[time-restrict on="2019-10-07"]

Kavárna s vedlejšími úmysly

Nezní to příliš výjimečně, a přesto to není zas tak běžný standard. Přátelé ve skupinkách i dvojicích, páry – ať sem jdu s kýmkoli, nechávají mě tu dělat přesně to, proč člověk do kavárny chodí. Nerušeně se ponořit do rozhovoru a spolubytí. Mám ověřeno, že můžu vypnout veškerou obezřetnost. Kavárna na jistotu. Vlastně takový můj falešný salonek. Sem do Letky na Letnou vodím ty, na které chci udělat dojem. Malinko pyšná, že tak krásné místo znám, trochu se chlubit cizím peřím. Pokaždé, když tu s někým sedím a poslouchám, jak je to tu krásné, připadám si, jako bych sama štukovala původní rám zrcadla nebo odstraňovala barvu ze stěn. Ne, to není překlep. Jako první si člověk všimne právě stěn a stropu. Zdejší prostory za sebou mají celkem bohatou nejenom pohostinskou minulost. Akademický malíř a designér Miroslav Bednář, který vzhled Letky spoluvytvářel, nenechal na jednotlivé vrstvy malby z minulých ér nanést vrstvu další, ale naopak v interiéru kavárny odhaloval jednotlivé vrstvy a nechal je přiznané. Zajděte si sem za slunného dne. Letka je v tu dobu plná světla, které se sem dostává skrze vysoká zaklenutá okna, a v ty chvíle to tu je jako na vizuálním festivalu.

Tajemství stínadel

Je ukrytá v uzounkých uličkách a průchodech, leží, kde byste ji nečekali. Kávový nadšenci ji možná poznají, my budeme přísní a její jméno nevyslovíme. Poznali jsme se nedávno. Od té doby nejedenkrát uprostřed dvora utajeného vnitrobloku zamyšleně uvažujeme nad tím, co tvoří zdejší genius loci. Klenuté oblouky podloubí, ve kterých sedávají dvojice a vypadají jak ve scénách shakespearovských divadel? Neudržované fasády okolních domů? Myslím, že veškerou architektonickou krásu tu koření nehmatatelný dojem sounáležitosti mezi návštěvníky. Ti tu, zdánlivě bez jakýchkoli vztahů, posedávají před svými keramickými šálky a simaxovými dekantéry, ale přitom se všichni společně účastní toho kouzla. Hlučná Praha, tramvaje a shon jsou tak blízko, a přesto není možné, aby sem na nás dosáhly. Když zahýbám do ošklivého průchodu z ulice, po které spěchají Pražané i turisti, připadám si trochu jako na cestě do tajné zednářské lóže. I takové poklady tu jsou.

Hipsteři, študáci a cizinci

Ztratit se z hlavní ulice plné ruchu a na lusknutí prstu se jak Alenka v říši divů objevit v nádherné kavárně, to jde i na Andělu. Kavárna, co hledá jméno, má charisma hudební hvězdy. S kávou se tu blýsknou, ale stejně u ní neudržíte pozornost. Tu okoupí #shortdrinky #cihlakamsepodivas #digitalninomadi #divokyobrazy. Jo, dalo by se to tu s úspěchem klasifikovat jako hipsterská kavárna. Na tom mě ale trápí leda cenová hladina. Ostatně, kdyby tahle společnost byla na člověka moc, může si vybrat jinou. Třeba mladou naději v Cafedu. Míváme tu porady časopisu a okolo nás se porůznu biflují študáci nadopovaní kofeinem a simultánně tu probíhá, mám pocit, nepřetržitý proud pracovních schůzek. Kolik se tady muselo narodit projektů? Když jsme u té kavárenské společnosti, kdybyste se toužili cítit kosmopolitně, rezervujte si stoleček v Mém šálku kávy v Karlíně. Na skutečném TripAdvisoru má asi kavárna moc fajn hodnocení, protože se mi asi ani jedinkrát nestalo, že bych alespoň od jednoho z okolních stolků neslyšela nějaký cizí jazyk. Vždycky to tu praská ve švech. Je to tu ideál pro ty, co milují hukot lidského včelína a pocit, že jsou ve středu dění a zábavy.

[/time-restrict]

Tápete, co je to chemex a dekantér? Do tajů přípravy můžete nahlédnout a na další příběhy ze světa tohohle voňavého nápoje se můžete těšit v příštích číslech. A kdybyste byli lační informací dá se říct komplexních, naši přátelé z nakladatelství Smart Press v říjnu vydávají aktualizaci Knihy o kávě od baristky a školitelky Petry Davies Veselé. Protože je rozšířená o fotografie Davida Židlického a o spoustu nových poznatků, bude si říkat Velká kniha o kávě. O knížku s námi můžete soutěžit. Mrkněte do naší rubriky Mišmaš, jak na to.

Celý článek vyšel v Pravém domácím časopisu č. 2018/10

Přečíst/koupit v digitální podobě

V papírové podobě k zakoupení u České pošty:

Tel: 800 300 302 nebo e-mail: postabo.prstc@cpost.cz​