Koučink – metoda, díky které rychleji dosáhnete svých cílů

Spousta lidí vypadá na první pohled šťastně, úspěšně a spokojeně. Ve skutečnosti ale téměř všichni, byť působíme sebevíc vyrovnaní, uvnitř něco řešíme. Jestli děláme správnou práci, jestli si umíme užít volný čas, zda bychom neměli změnit partnera či bydlení, nebo si konečně splnit dětský sen, zkrátka jestli kráčíme správným směrem. Všichni chceme být v nějaké oblasti spokojenější a posunout se dál. Způsobů, jak se o to snažit, je samozřejmě mraky. Já jsem to zkusil pomocí výcviku koučování a nepřestává mě udivovat, co všechno se dá touto metodou zvládnout.

Koučink – metoda, díky které rychleji dosáhnete svých cílů

Sedíme v útulné zasedačce v podkroví v centru Prahy, jsme z vnějšího pohledu oni vyrovnaní úspěšní lidé z vedení firem či majitelé vlastních podniků, tři muži a třikrát tolik žen. A toužíme se naučit, jak pomáhat sobě i ostatním rychleji dosáhnout svých cílů. Za několik měsíců budeme lézt s dětským nadšením po kolenou a hledat na podlaze mezi haldou obrázků ty, které nejlépe vystihují, co pro nás naše práce a kariéry vlastně znamenají. Budeme o sobě vědět i věci, které sdílíme jen s nejbližšími. A potvrdí se nám, že každý má své ožehavé téma. Teď ale seriózně očekáváme, až se ve dveřích objeví Radvan Bahbouh, náš koučinkový guru. Ten, který nám ukáže, jak zvyšovat motivaci, jak hledat nové možnosti, jiné úhly pohledu.

Nejrychlejší kurz tenisu

Někdy to zní až neuvěřitelně. Třeba historka o nesportovně založené dámě, která nikdy nedržela v ruce raketu a za půl hodiny se naučila hrát tenis tak, že v pohodě vracela všechny míčky přes síť a ještě k tomu uměla obstojné podání. Video s tímto výkonem v sedmdesátých letech vyvolalo velký rozruch a změnilo metody tréninku jak ve sportu, tak i v dalších oblastech života. Trenérem oné dámy byl Timothy Galleway, zakladatel moderního koučinku. Místo tradičních pokynů typu „zpevni zápěstí“, jež vyvolávají stres a frustraci z chyb, podpořil intuitivní hraní oné dámy a na správný odpal jí naváděl zvuky, rytmem a zpěvem.

https://www.youtube.com/watch?v=-gowpi51pNE

Součástí našeho výcviku bylo reálné koučování. Já jsem například s jednou slečnou řešil její ostych mluvit před větším počtem lidí. Neradil jsem jí, jak na to. Ptal jsem se, jak se v různých skupinách a situacích cítí, jak si myslí, že by to mohla změnit. Přišla na to sama. Dnes si mluvení před lidmi užívá a nechápe, čeho se dříve bála.

Poslouchání místo rad

O tom to přesně je. Kouč nepředkládá rady a doporučení. Nesoudí. V první řadě pozorně poslouchá. Při běžné konverzaci třeba v restauraci, chce každý hlavně říct to své. Já jsem to dělal stejně. Kurz mě v tomhle ohledu hodně změnil. V rámci tréninků koučování jsem se naučil nejen poslouchat, ale i číst mezi řádky a intenzivně vnímat řeč těla či energii koučovaného. Naučil jsem se, že dobrý kouč se umí zeptat tak, aby se koučovaný podíval na věc z jiného úhlu, viděl větší okruh řešení, a sám pochopil, kudy je pro něj nelepší se vydat dál. Kouč je mu diskrétním, přirozeným a nepostradatelným průvodcem.

Jednoduchý příklad, jak jedna otázka změní tok myšlenek: kolegyně z kurzu si pravidelně povídala s paní, která byla věčně naštvaná na svět. Když se jí zeptala: „Jak se máš?“, spustila nekonečnou litanii stížností. Jakmile se ale pro změnu zeptala: „Co hezkého jsi od minule zažila?“, byla dotyčná překvapená sama sebou, když začala několik minut mluvit o příjemných věcech. Pokud máte v okolí podobného škarohlída, můžete to na něm vyzkoušet.

Přes obrázky ke slovům

Jiný přístup přináší nová uvědomění i výsledky. Třeba při zmiňovaném lezení po podlaze a vyhledávání obrázků, jež na nás působí pozitivně, jsme si začali uvědomovat hodnoty, které jsou pro nás v práci důležité a také to, nakolik je tam skutečně máme. Případně, co můžeme udělat proto, abychom jich tam dostali víc. Já si z hromady obrázků vybral tři. Na prvním byl starý pán hrající si v lese se dvěma dětmi, všichni se smáli. Z toho jsem si vzal radost, užitečnost a spolupráci s ostatními. Na druhém byl malý kluk pozorně čtoucí knížku. To pro mě představovalo rozvoj, učení. Třetí, zebra v krásné divočině, ve mně evokovala svobodu a klid. Větší část z těchto hodnot v práci do značné míry mám, ale zároveň jsem si uvědomil, že chci hledat víc možností, jak se rozvíjet, abych byl spokojenější. Stejně tak si od té doby ve velmi dynamickém korporátním prostředí aktivně hledám ostrůvky klidu, díky nimž se mi lépe daří zvládat různé náročné situace.

V průběhu výcviku jsem řešil několik pro mě důležitých věcí, od poměrně velkých změn ve firmě po různé soukromé projekty, například dlouho rozepsanou knihu, spletitou organizaci charitativního běhu či trénink na náročný ultramaraton. Vše souběžně v kombinaci s rodinným životem a radostmi s našimi dvěma dětmi. Nikdy dřív jsem neměl tolik aktivit pohromadě. Netvrdím, že už je vše ideální, celá rodina bychom byli mnohem radši, kdyby díl našeho společně stráveného času nabobtnal. Díky koučinku se mi ale podařilo některé záležitosti dotáhnout do konce, knížka je napsaná, běh zorganizován, ultramaraton mě čeká za krátko, omezený čas s rodinou se snažíme lépe plánovat, a tím se z něj i těšit víc než dřív.

A propadl jsem kouzlu koučování. Je to tak jednoduché a přesto silné, že si vlastně ani nedovedu představit, že bych ho nevyužíval a nešířil dál. Naopak, hladovím po dalších zkušenostech, znalostech a praxi.